Devět stupňů uvnitř, plíseň a nestálý proud. V Buči matky s dětmi přežívají v modulárních buňkách
Buča na předměstí Kyjeva vešla ve známost jako místo děsivých zvěrstev, jež tam během krátké okupace začátkem invaze napáchali ruští vojáci. Od dubna je zase v ukrajinských rukách, ale obnova potrvá ještě dlouho. Mnozí z místních, kteří přišli o bydlení začátkem války, i uprchlíci z východních částí země tam teď přežívají, jak se dá. V mrazech a s výpadky elektřiny je to velmi náročné.
Stovky rodin, lépe řečeno žen a dětí, našly útočiště v modulárním bydlení - buňkách či kontejnerech, jaké u nás vídáme třeba na stavbách. V červnu je tam otevřeli ukrajinský ministr pro místní rozvoj Oleksij Černyšov a šéf polského úřadu vlády Michal Dworczyk (Varšava pomáhala ubytování zajistit), jak informovaly místní úřady. Tehdy v Buči oznámili kapacity pro 704 lidí. Ložnice oddělené, kuchyně, koupelny a společenské místnosti sdílené. Střechu nad hlavou mají, problém je však s proudem a vytápěním.
Další a další salvy ruských raket dopadají na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, po celé zemi se lidé potýkají s kratšími či delšími výpadky proudu. V Buči nedávno nešel víc než den. Přitom tam od konce listopadu nejvyšší denní teploty přesáhly nulu jen o stupeň, dva, pokud vůbec, jak ukazují data serveru Weather Forecast.nz.
Spát ve svetru a kulichu
Modulární ubytovny nemají nijak skvělou izolaci. „Bez elektřiny není v těchto improvizovaných plastikových domech vytápění, což bydlení v nich činí velmi obtížným,“ konstatovala reportérka portálu Current Time.
„Děti tu uvnitř chodí v zimních bundách a botách, balí se do dek,“ popisuje Olena Vovčenková, jež do Buči uprchla se třemi dětmi z Chersonu, který padl do rukou Rusům. Ve svetrech a čepicích se tu i spí.
„Uvnitř bylo 8, 9 stupňů Celsia. Od pusy nám šla pára," vzpomíná na jednu z horších epizod její sousedka. Těžce to snášejí hlavně děti. „Anhelyně jsou tři roky. Kašle a má teplotu. Dmytrovi je šest, teplotu má také,“ dodává.
„Když jde proud, snažíme se navařit i dopředu, co pak sníme studené,“ popisuje v rušné kuchyni Natalja. Ta pochází přímo z Buči, dům ztratila v bojích. A na chvíle bez proudu si přichystají i horkou vodu do termosek - a ještě je zabalí, aby voda vydržela teplejší.
Aspoň občas je vytápění zahřeje. Jenže jeho nepravidelnost, spolu se špatnou možností odvětrávání, má další nepříjemný důsledek: Ve vlhkosti se daří plísním. „V každé místnosti, nejen v mé,“ předvádí Natalja postel pod matrací.
Teťána sem přišla s dcerkou z Mariupolu, který po vleklé bitvě v květnu dobyli okupanti. Dceru teď posílá do školy v sousedním Hostomelu, dění ve svém původním domově raději nesleduje. „Na Ukrajině se žije líp,“ věří každopádně. A jistý optimismus, naděje neopouští ani její spolubydlící. „Věříme v ozbrojené síly Ukrajiny a našeho prezidenta,“ deklaruje Olena Vovčenová. „Mám synovce na okupovaném území, pořád na Putina nadává. Ale my Putina přežijeme!“
Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až USA převezmou veškerou iniciativu, uvedl komisař Kubilius.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.
Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Moskva dnes oznámila dobytí dalších dvou vsí na jihovýhodě Ukrajiny, ale toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle Kremlu informoval Putina o „osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech“. Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, za „osvobozování“ vydávají vojenské obsazování území sousedního napadeného státu.
