Devět stupňů uvnitř, plíseň a nestálý proud. V Buči matky s dětmi přežívají v modulárních buňkách
Buča na předměstí Kyjeva vešla ve známost jako místo děsivých zvěrstev, jež tam během krátké okupace začátkem invaze napáchali ruští vojáci. Od dubna je zase v ukrajinských rukách, ale obnova potrvá ještě dlouho. Mnozí z místních, kteří přišli o bydlení začátkem války, i uprchlíci z východních částí země tam teď přežívají, jak se dá. V mrazech a s výpadky elektřiny je to velmi náročné.
Stovky rodin, lépe řečeno žen a dětí, našly útočiště v modulárním bydlení - buňkách či kontejnerech, jaké u nás vídáme třeba na stavbách. V červnu je tam otevřeli ukrajinský ministr pro místní rozvoj Oleksij Černyšov a šéf polského úřadu vlády Michal Dworczyk (Varšava pomáhala ubytování zajistit), jak informovaly místní úřady. Tehdy v Buči oznámili kapacity pro 704 lidí. Ložnice oddělené, kuchyně, koupelny a společenské místnosti sdílené. Střechu nad hlavou mají, problém je však s proudem a vytápěním.
Další a další salvy ruských raket dopadají na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, po celé zemi se lidé potýkají s kratšími či delšími výpadky proudu. V Buči nedávno nešel víc než den. Přitom tam od konce listopadu nejvyšší denní teploty přesáhly nulu jen o stupeň, dva, pokud vůbec, jak ukazují data serveru Weather Forecast.nz.
Spát ve svetru a kulichu
Modulární ubytovny nemají nijak skvělou izolaci. „Bez elektřiny není v těchto improvizovaných plastikových domech vytápění, což bydlení v nich činí velmi obtížným,“ konstatovala reportérka portálu Current Time.
„Děti tu uvnitř chodí v zimních bundách a botách, balí se do dek,“ popisuje Olena Vovčenková, jež do Buči uprchla se třemi dětmi z Chersonu, který padl do rukou Rusům. Ve svetrech a čepicích se tu i spí.
„Uvnitř bylo 8, 9 stupňů Celsia. Od pusy nám šla pára," vzpomíná na jednu z horších epizod její sousedka. Těžce to snášejí hlavně děti. „Anhelyně jsou tři roky. Kašle a má teplotu. Dmytrovi je šest, teplotu má také,“ dodává.
„Když jde proud, snažíme se navařit i dopředu, co pak sníme studené,“ popisuje v rušné kuchyni Natalja. Ta pochází přímo z Buči, dům ztratila v bojích. A na chvíle bez proudu si přichystají i horkou vodu do termosek - a ještě je zabalí, aby voda vydržela teplejší.
Aspoň občas je vytápění zahřeje. Jenže jeho nepravidelnost, spolu se špatnou možností odvětrávání, má další nepříjemný důsledek: Ve vlhkosti se daří plísním. „V každé místnosti, nejen v mé,“ předvádí Natalja postel pod matrací.
Teťána sem přišla s dcerkou z Mariupolu, který po vleklé bitvě v květnu dobyli okupanti. Dceru teď posílá do školy v sousedním Hostomelu, dění ve svém původním domově raději nesleduje. „Na Ukrajině se žije líp,“ věří každopádně. A jistý optimismus, naděje neopouští ani její spolubydlící. „Věříme v ozbrojené síly Ukrajiny a našeho prezidenta,“ deklaruje Olena Vovčenová. „Mám synovce na okupovaném území, pořád na Putina nadává. Ale my Putina přežijeme!“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
