Devět stupňů uvnitř, plíseň a nestálý proud. V Buči matky s dětmi přežívají v modulárních buňkách
Buča na předměstí Kyjeva vešla ve známost jako místo děsivých zvěrstev, jež tam během krátké okupace začátkem invaze napáchali ruští vojáci. Od dubna je zase v ukrajinských rukách, ale obnova potrvá ještě dlouho. Mnozí z místních, kteří přišli o bydlení začátkem války, i uprchlíci z východních částí země tam teď přežívají, jak se dá. V mrazech a s výpadky elektřiny je to velmi náročné.
Stovky rodin, lépe řečeno žen a dětí, našly útočiště v modulárním bydlení - buňkách či kontejnerech, jaké u nás vídáme třeba na stavbách. V červnu je tam otevřeli ukrajinský ministr pro místní rozvoj Oleksij Černyšov a šéf polského úřadu vlády Michal Dworczyk (Varšava pomáhala ubytování zajistit), jak informovaly místní úřady. Tehdy v Buči oznámili kapacity pro 704 lidí. Ložnice oddělené, kuchyně, koupelny a společenské místnosti sdílené. Střechu nad hlavou mají, problém je však s proudem a vytápěním.
Další a další salvy ruských raket dopadají na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, po celé zemi se lidé potýkají s kratšími či delšími výpadky proudu. V Buči nedávno nešel víc než den. Přitom tam od konce listopadu nejvyšší denní teploty přesáhly nulu jen o stupeň, dva, pokud vůbec, jak ukazují data serveru Weather Forecast.nz.
Spát ve svetru a kulichu
Modulární ubytovny nemají nijak skvělou izolaci. „Bez elektřiny není v těchto improvizovaných plastikových domech vytápění, což bydlení v nich činí velmi obtížným,“ konstatovala reportérka portálu Current Time.
„Děti tu uvnitř chodí v zimních bundách a botách, balí se do dek,“ popisuje Olena Vovčenková, jež do Buči uprchla se třemi dětmi z Chersonu, který padl do rukou Rusům. Ve svetrech a čepicích se tu i spí.
„Uvnitř bylo 8, 9 stupňů Celsia. Od pusy nám šla pára," vzpomíná na jednu z horších epizod její sousedka. Těžce to snášejí hlavně děti. „Anhelyně jsou tři roky. Kašle a má teplotu. Dmytrovi je šest, teplotu má také,“ dodává.
„Když jde proud, snažíme se navařit i dopředu, co pak sníme studené,“ popisuje v rušné kuchyni Natalja. Ta pochází přímo z Buči, dům ztratila v bojích. A na chvíle bez proudu si přichystají i horkou vodu do termosek - a ještě je zabalí, aby voda vydržela teplejší.
Aspoň občas je vytápění zahřeje. Jenže jeho nepravidelnost, spolu se špatnou možností odvětrávání, má další nepříjemný důsledek: Ve vlhkosti se daří plísním. „V každé místnosti, nejen v mé,“ předvádí Natalja postel pod matrací.
Teťána sem přišla s dcerkou z Mariupolu, který po vleklé bitvě v květnu dobyli okupanti. Dceru teď posílá do školy v sousedním Hostomelu, dění ve svém původním domově raději nesleduje. „Na Ukrajině se žije líp,“ věří každopádně. A jistý optimismus, naděje neopouští ani její spolubydlící. „Věříme v ozbrojené síly Ukrajiny a našeho prezidenta,“ deklaruje Olena Vovčenová. „Mám synovce na okupovaném území, pořád na Putina nadává. Ale my Putina přežijeme!“
Trump podle agentury Reuters prohlásil, že Spojené státy mají jadernou ponorku u ruských břehů. Reagoval tak na informaci o hlášené vzdálenosti, které Burevestnik během testu podle Ruska uletěl. „Vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže myslím, že nemusí plout 8000 mil (přibližně 13 000 kilometrů – pozn. ČTK),“ řekl šéf Bílého domu.
Odvolací soud v italské Boloni dnes nařídil vydání Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, německým úřadům. Podle agentur to oznámil právník Ukrajince, který je považován za jednoho z osnovatelů útoku na plynovod považovaný za jeden ze symbolů někdejší energetické závislosti Evropy na Rusku.
Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) dnes u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník separatistickým vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že domobranci ho na Ukrajinu vyslali s tím, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ouřecký se připojil k proruským povstalcům na východě Ukrajiny v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. „Jel jsem tam z vlastní iniciativy. Chtěl jsem poznat, co se tam děje, a nějakým způsobem pomoct. Kolovaly informace, že NATO chce rozpoutat válku s Ruskem,“ řekl dnes sedmapadesátiletý Ouřecký u pražského městského soudu. Na otázku soudkyně, kde tyto informace kolovaly, odpověděl, že po internetu a mezi lidmi.
