Devět stupňů uvnitř, plíseň a nestálý proud. V Buči matky s dětmi přežívají v modulárních buňkách
Buča na předměstí Kyjeva vešla ve známost jako místo děsivých zvěrstev, jež tam během krátké okupace začátkem invaze napáchali ruští vojáci. Od dubna je zase v ukrajinských rukách, ale obnova potrvá ještě dlouho. Mnozí z místních, kteří přišli o bydlení začátkem války, i uprchlíci z východních částí země tam teď přežívají, jak se dá. V mrazech a s výpadky elektřiny je to velmi náročné.
Stovky rodin, lépe řečeno žen a dětí, našly útočiště v modulárním bydlení - buňkách či kontejnerech, jaké u nás vídáme třeba na stavbách. V červnu je tam otevřeli ukrajinský ministr pro místní rozvoj Oleksij Černyšov a šéf polského úřadu vlády Michal Dworczyk (Varšava pomáhala ubytování zajistit), jak informovaly místní úřady. Tehdy v Buči oznámili kapacity pro 704 lidí. Ložnice oddělené, kuchyně, koupelny a společenské místnosti sdílené. Střechu nad hlavou mají, problém je však s proudem a vytápěním.
Další a další salvy ruských raket dopadají na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, po celé zemi se lidé potýkají s kratšími či delšími výpadky proudu. V Buči nedávno nešel víc než den. Přitom tam od konce listopadu nejvyšší denní teploty přesáhly nulu jen o stupeň, dva, pokud vůbec, jak ukazují data serveru Weather Forecast.nz.
Spát ve svetru a kulichu
Modulární ubytovny nemají nijak skvělou izolaci. „Bez elektřiny není v těchto improvizovaných plastikových domech vytápění, což bydlení v nich činí velmi obtížným,“ konstatovala reportérka portálu Current Time.
„Děti tu uvnitř chodí v zimních bundách a botách, balí se do dek,“ popisuje Olena Vovčenková, jež do Buči uprchla se třemi dětmi z Chersonu, který padl do rukou Rusům. Ve svetrech a čepicích se tu i spí.
„Uvnitř bylo 8, 9 stupňů Celsia. Od pusy nám šla pára," vzpomíná na jednu z horších epizod její sousedka. Těžce to snášejí hlavně děti. „Anhelyně jsou tři roky. Kašle a má teplotu. Dmytrovi je šest, teplotu má také,“ dodává.
„Když jde proud, snažíme se navařit i dopředu, co pak sníme studené,“ popisuje v rušné kuchyni Natalja. Ta pochází přímo z Buči, dům ztratila v bojích. A na chvíle bez proudu si přichystají i horkou vodu do termosek - a ještě je zabalí, aby voda vydržela teplejší.
Aspoň občas je vytápění zahřeje. Jenže jeho nepravidelnost, spolu se špatnou možností odvětrávání, má další nepříjemný důsledek: Ve vlhkosti se daří plísním. „V každé místnosti, nejen v mé,“ předvádí Natalja postel pod matrací.
Teťána sem přišla s dcerkou z Mariupolu, který po vleklé bitvě v květnu dobyli okupanti. Dceru teď posílá do školy v sousedním Hostomelu, dění ve svém původním domově raději nesleduje. „Na Ukrajině se žije líp,“ věří každopádně. A jistý optimismus, naděje neopouští ani její spolubydlící. „Věříme v ozbrojené síly Ukrajiny a našeho prezidenta,“ deklaruje Olena Vovčenová. „Mám synovce na okupovaném území, pořád na Putina nadává. Ale my Putina přežijeme!“
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
