Expert Svárovský: Ruští vojáci nasávají, ukrajinští pít nesmí. Jak to ovlivní konec války?
Konec války do jara příštího roku, to je predikce bezpečnostně politického analytika a poradce předsedy výboru pro Evropské záležitosti, Martina Svárovského (KDU-ČSL). V Epicentru Blesk Zpráv hovořil o žalostném stavu ruské armády a také o zdánlivé banalitě, která by ale mohla mít rozhodující vliv na výsledek války.
„Ruská armáda je skutečně ve velmi žalostném stavu. Všichni analytici vládní nevládní na celém světě si budou muset velmi sáhnou do svědomí po této válce, jak špatně hodnotili stav ruské armády,“ prohlásil vedoucí Programu bezpečnostních strategií.
Podle jeho slov, jsme za posledních dvacet let hodnotili ruskou armádu jen z velmi malého zkresleného vzorku: „Ať už to byla čečenská válka, válka v Gruzii, válka v Sýrii, zásah ruské armády v roce 2014 na Krymu nebo potom na Donbase, viděli jsme bojovat 10 % ruské armády a podle toho jsme hodnotili těch 90 %. Ukazuje se, že tak jako stojí na korupci celý ten systém, tak samozřejmě na korupci stála i armáda. Armáda je v žalostném stavu a jednoznačně na Ukrajině prohraje.“ Svárovský očekává v průběhu zimy ještě jedno velké vítězství Ukrajiny, srovnatelné s Charkovem nebo Chersonem: „Shoduji se asi s těmi, kteří říkají, že válka by mohla skončit do jara.“
Láhev vodky a namazaní vojáci
Zima bude podle analytika hrát jednoznačně do karet Ukrajině. Důležitou roli budou hrát možnosti zásobování, ale také osobní disciplína vojáků. „Experti říkají, že v zimě jsou důležité takové věci, které na první pohled mohou vypadat banálně, ale prostě je důležité, abyste se správně starali o své tělo, o své prádlo, o své oblečení, aby si chránili nějakým mastmi nekryté části toho těla,“ popsal základní pravidla osobní disciplíny, která ale ne všichni vojáci dodržují a na které mohou v boji fatálně doplatit.
Svárovský míní, že osobní disciplína není zrovna něco, čím by ruští vojáci oplývali: „Když to řeknu zjednodušeně, láhev vodky vás na chvilku zahřeje, ale není to zrovna to optimální řešení, kdežto třeba na ukrajinské straně už jenom ta drobnost, že je prohibice, ukrajinští vojáci nesmí pít alkohol, tak ten rozdíl v disciplíně a v morálce se bude ještě zvyšovat. A v momentě, kdy mrznete, tak v těch těžkých podmínkách samozřejmě ještě násobně roste osobní frustrace a já myslím, že toho budou chtít Ukrajinci využít.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc. Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life. Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP. Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Jj, něco podobného jako když zlí ruští vojáci sebrali malé dívence mobil a hodní strýčkové ukrajinští jí ho vrátili. Běžte už s tou vaší za vlasy přitaženou propagandou někam.