Krvavá válka v zákopech a boje u Bachmutu: Stovky mrtvých a ruské šílenosti, upozorňuje analytik
Krvavá zákopová válka u Bachmutu, která si denně vyžádá stovky mrtvých a zraněných, je podle bývalého diplomata a analytika centra Evropské hodnoty Martina Svárovského (KDU-ČSL) šíleností. Řekl to v pořadu Epicentrum. Vysvětlil, že město není strategickým cílem a že Rusko má armádu v žalostném stavu. Promluvil také o tom, jak dlouho ještě budou trvat masivní raketové útoky a co by mohlo zlomit Ukrajince v jejich boji za svobodu.
„Víme zhruba o intenzitě bojů, a že tam umírá stovky vojáků denně, především z řad nově mobilizovaných. Víme, že tam bojují Wagnerovci a je to boj s obrovskými ztrátami,“ uvedl Svárovský na úvod na dotaz, co vlastně o bojích u Bachmutu víme.
Podle Svárovského ale Ukrajincům nejde ani tak o obranu území, jako spíše o to, aby Rusům způsobili těžké ztráty a tak ještě více oslabili jejich armádu. A Rusové chtějí zase splnit alespoň jeden úkol a tak útočí tam, kde mají alespoň dobré zásobování.
Svárovský: Nechutné a nelidské. Rusové mají jasnou porážku
„Není to rozhodující bitva, ale je to utrpení a lidská tragédie. Rusové často podnikají akce, které mají symbolický význam pro publikum. Nemají už velké prostory pro manévrování a zásoby mají omezené. Soustředí se na útok tam, kde mají nějaké síly a kde mohou dodávat zbraně vojáky. Je to lidsky nechutné. Stojí je 700 vojáků denně to, aby jednou mohli snad říci, že tu linii prolomili,“ uvedl odborník.
Rusové mají navíc podle experta válku nejspíše prohranou. Ukrajinská armáda totiž neustále roste, ale ta ruská je stále menší a menší. Bod zlomu byl podle Svárovského osvobození Chersonu. „Ukrajinci se dostali do momentu, kdy za ním není už nic jiného, než jen ruská porážka,“ konstatoval. U Bachmutu tak Ukrajincům nyní stačí, kdy ruská armáda bude krvácet.
Útoky neskončily, zásoby se ale tenčí
V další části pořadu Blesku se analytik pozastavil i nad další hrozbou raketového útoku, který by měl přijít právě dnes, tedy 29. listopadu. Podle něj je možné, že k němu dojde, ale mnohdy se o útocích vědělo dopředu a nakonec stejně nepřišel. Podotknul, že budou takové útoky nejspíše stále menší a méně častější, Rusům totiž docházejí zásoby. Například u raket z ponorek a bombardérů mají podle některých informací Rusové jen 200 -400 raket.
„Co je zásadní, je to, že rakety by vám mohly přinést zlom ve válce. Ale pouze tehdy, pokud by se podařilo zlomit morálku obyvatelstva. Ukrajina je ale velká a Rusko není schopno ji celou fyzicky zničit a ani přinést takový výsledek, aby sami Ukrajinci prosili vedení, ať se s Ruskem nějak dohodne,“ uvedl expert.
V pořadu Epicentrum také konstatoval, že je od začátku vidět, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny. I tím, že valná většina cílů je civilních a nikoliv vojenských. Podle ukrajinského ministra se nyní strefují z 97 % právě do civilních objektů. Ve zbytku pořadu Epicentrum mluvil také o tom, jak je to s atmosférou v Kremlu a co je pravdy na násilném odvádění dětí do Ruska.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Kde jsou dneska NDRaci, Bulhari a jini...
Dělalo, protože (světe div se) Slovensko je členem NATO.