Krvavá válka v zákopech a boje u Bachmutu: Stovky mrtvých a ruské šílenosti, upozorňuje analytik
Krvavá zákopová válka u Bachmutu, která si denně vyžádá stovky mrtvých a zraněných, je podle bývalého diplomata a analytika centra Evropské hodnoty Martina Svárovského (KDU-ČSL) šíleností. Řekl to v pořadu Epicentrum. Vysvětlil, že město není strategickým cílem a že Rusko má armádu v žalostném stavu. Promluvil také o tom, jak dlouho ještě budou trvat masivní raketové útoky a co by mohlo zlomit Ukrajince v jejich boji za svobodu.
„Víme zhruba o intenzitě bojů, a že tam umírá stovky vojáků denně, především z řad nově mobilizovaných. Víme, že tam bojují Wagnerovci a je to boj s obrovskými ztrátami,“ uvedl Svárovský na úvod na dotaz, co vlastně o bojích u Bachmutu víme.
Podle Svárovského ale Ukrajincům nejde ani tak o obranu území, jako spíše o to, aby Rusům způsobili těžké ztráty a tak ještě více oslabili jejich armádu. A Rusové chtějí zase splnit alespoň jeden úkol a tak útočí tam, kde mají alespoň dobré zásobování.
Svárovský: Nechutné a nelidské. Rusové mají jasnou porážku
„Není to rozhodující bitva, ale je to utrpení a lidská tragédie. Rusové často podnikají akce, které mají symbolický význam pro publikum. Nemají už velké prostory pro manévrování a zásoby mají omezené. Soustředí se na útok tam, kde mají nějaké síly a kde mohou dodávat zbraně vojáky. Je to lidsky nechutné. Stojí je 700 vojáků denně to, aby jednou mohli snad říci, že tu linii prolomili,“ uvedl odborník.
Rusové mají navíc podle experta válku nejspíše prohranou. Ukrajinská armáda totiž neustále roste, ale ta ruská je stále menší a menší. Bod zlomu byl podle Svárovského osvobození Chersonu. „Ukrajinci se dostali do momentu, kdy za ním není už nic jiného, než jen ruská porážka,“ konstatoval. U Bachmutu tak Ukrajincům nyní stačí, kdy ruská armáda bude krvácet.
Útoky neskončily, zásoby se ale tenčí
V další části pořadu Blesku se analytik pozastavil i nad další hrozbou raketového útoku, který by měl přijít právě dnes, tedy 29. listopadu. Podle něj je možné, že k němu dojde, ale mnohdy se o útocích vědělo dopředu a nakonec stejně nepřišel. Podotknul, že budou takové útoky nejspíše stále menší a méně častější, Rusům totiž docházejí zásoby. Například u raket z ponorek a bombardérů mají podle některých informací Rusové jen 200 -400 raket.
„Co je zásadní, je to, že rakety by vám mohly přinést zlom ve válce. Ale pouze tehdy, pokud by se podařilo zlomit morálku obyvatelstva. Ukrajina je ale velká a Rusko není schopno ji celou fyzicky zničit a ani přinést takový výsledek, aby sami Ukrajinci prosili vedení, ať se s Ruskem nějak dohodne,“ uvedl expert.
V pořadu Epicentrum také konstatoval, že je od začátku vidět, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny. I tím, že valná většina cílů je civilních a nikoliv vojenských. Podle ukrajinského ministra se nyní strefují z 97 % právě do civilních objektů. Ve zbytku pořadu Epicentrum mluvil také o tom, jak je to s atmosférou v Kremlu a co je pravdy na násilném odvádění dětí do Ruska.
V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
Kde jsou dneska NDRaci, Bulhari a jini...
Dělalo, protože (světe div se) Slovensko je členem NATO.