Medveděv hrozí Ukrajině soudným dnem: Analytik o jaderné hrozbě i cíli Ukrajinců zničit Krymský most
Ukrajinská armáda momentálně zvažuje útok na most, který spojuje Krymský poloostrov s Ruskem. Nakolik se jedná o strategický cíl a zda mají ukrajinské jednotky šanci na znovuzískání anektovaného Krymu, uvedl v pořadu Epicentrum vojenský analytik Jiří Vojáček. Vyjádřil se i k výhrůžkám bývalého ruského prezidenta Dmitryho Medveděva, na jaderné zbraně podle něj nedojde.
„Rusové by nedokázali ubránit tak dlouhou část své infrastruktury. Ten most je velice dlouhý. To, si myslím, by se nemuselo podařit ani o mnoho silnějším armádám,“ řekl k potenciálnímu ukrajinskému útoku na most Vojáček. Jednotkám okupantů by podle něj nepomohl ani fakt, že jsou nyní na obou stranách mostu pevně ukotveny ruské černomořské flotily. „Myslím si, že vybombardování části toho mostu by nemělo být pro Ukrajince až takový problém.“
Krymský (nebo také Kerčský) most je zcela legitimní cíl, pokračoval analytik. Úspěšná destrukce mostu by ale obranným složkám ve válce příliš nepomohla. „Myslím si, že Ukrajinci v nějaké chvíli přistoupí k jeho zničení nebo k jeho napadení. Že by to nějak změnilo situaci na bojišti, to se říct nedá,“ vysvětlil.
K jaderným zbraním nepřikročí
Vojáček se v pořadu dotkl výhrůžek exprezidenta Medveděva, podle něhož by v případě pokusu o získání Krymu čekal Ukrajinu „soudný den“.
„Takové slovní spojení ve všech vyvolalo spojení s ruským jaderným arzenálem, na druhou stranu si nedovedu představit, že by Rusko na Ukrajině použilo jaderné zbraně, protože už teď jsou vztahy s Čínou, některými středoasijskými republikami i s NATO velmi napjaté a použití zbraní hromadného ničení by bylo překročení té červené linie, kdyby už NATO velmi intenzivně zvažovalo do bojů přímo zasáhnout.
Ruská armáda teď není v současné době v takovém stavu, aby dokázala byť jen malému kontingentu ze strany NATO účinně vzdorovat.“
„Je to politická rétorika,“ řekl o Medveděvových výhrůžkách Vojáček. „Udává to jednu věc, a to jak moc ten Krym je pro Rusy důležitý.“ Poloostrov má podle jednání okupantů pro Rusko větší váhu než východoukrajinské republiky, na které se v posledních měsících federace intenzivně zaměřuje.
Taktika okoukaná od Němců
Ukrajincům se dle Vojáčka poloostrov anektovaný v roce 2014 v dohledné době získat zpátky nepodaří. „Ukrajina má problémy s obráněním mnohem menšího území. Že by se jí podařilo na celé jižní frontě přejít do protiútoku, to se jakýmsi způsobem čeká minimálně na podzim ve chvíli, kdy se ukrajinská armáda dostatečně nasytí západními zbraněmi,“ konstatoval analytik. „Že by dobili celý poloostrov, to si myslím, že je v současné době čistě vojensky krajně nepravděpodobné.“
Ruská strana se na potenciální útok na Krymský most intenzivně připravuje, na místě nainstalovala mimo jiné například kouřové clony. „Může to být účinná obrana. Rusové si dokážou velmi dobře spočítat, v jakých náletových koridorech Ukrajinci mohou na ten most nalétat, která místa je pro ně nejvýhodnější zničit, a tato místa budou bránit,“ uvedl Vojáček. „Rusové používají z velké části stejnou taktiku, kterou Němci za druhé světové války kryly bitevní loď Tirpitz, která kotvila v norských fjordech. Na druhou stranu, ať udělají cokoliv, ten most je tak dlouhý, že ho celý ubránit nedokážou. Ukrajinci ještě do konce války na něj zaútočí a dokážu si velmi dobře představit, že úspěšně.“
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Máš na mysli chrám Vasila Blaženého, vysvěcený 1561, součást kulturního světového dědictví UNESCO? Tak jsi kulturní barbar.