Ukrajina na vlastní kůži. Uprchlíkem nechce být nikdo, říká reportér Boháč a popisuje děs i naději
Podpora Vladimira Putina od počátku války na Ukrajině neklesá. Naopak. Mohou následky invaze přebít ruskou propagandu? A jak vypadá práce novináře ve válečném konfliktu, kde útok na civilisty není ničím ojedinělým? Hostem pořadu Epicentrum byl válečný reportér a šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč.
Podle Boháče, který strávil na Ukrajině několik týdnů, se život mimo pohraniční oblasti pomalu vrací do zajetých kolejí. Začala totiž druhá fáze války, která je spíše o návratu do ostřelovaných oblastí a o zvyku, než o útěku. „Tři týdny zpátky jsme jeli na jih do Oděsy a podél fronty až do Donbasu. U Kyjeva byly obrovské zácpy, kde se i čtyři hodiny čekalo na návrat do města. Otevírají se tam znovu kavárny a další byznys,“ popsal v pořadu Epicentrum.
Lidé prostě chtějí žít, zdůraznil Boháč s tím, že ve větších městech začíná být válka něčím cizím a vzdáleným. „Jedná se o obrovskou zemi, a když se bojuje na jihu a v Donbase, tak je to například od Kyjeva daleko. Do měst sice občas doletí raketa, ale začíná se to vracet do starých kolejí,“ podotknul nynější šéfredaktor VOXPOT, který se specializuje na problémy Východní Evropy, Balkánu a Blízkého východu.
Boháč nicméně jedním dechem dodává, že Ukrajina je stále pod velkým nebezpečím a lidé si to uvědomují. „Válka se ale lokalizovala do okrajových částí. A jak začalo jaro, lidé chtějí znovu žít, vrací se domů a otevírají své obchůdky,“ dodal. Být uprchlíkem je navíc podle Boháče pro mnoho lidí ponižující. „Uprchlíkem nechce být skoro nikdo,“ zdůrazňuje.
Samozřejmě napětí a paranoia, především ve městech blízko pohraničí, nadále pracuje. „Do Mykolajivu jsme přijeli v době, kdy bylo město již týden bez vody. Lidé chodili k řece a nabírali si zde vodu a bylo to šíleně depresivní. V tom městě žije půl milionů lidí. Ve městě, kde každou chvíli na někoho dopadne raketa. Lidé se obávali i toho, abychom je nevyfotili a podle fotek je nezačali bombardovat,“ popsal Boháč atmosféru v jednom z měst, které s fotografkou navštívil.
V pořadu Epicentrum se novinář rozpovídal také o tom, jak lidé na novináře na Ukrajině nahlížejí, a to nejen civilní obyvatelstvo a ukrajinští vojáci, ale také ruské ozbrojené složky. Debata se stočila i na to, co můžeme očekávat od ruské federace 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války. Více se dozvíte v záznamu rozhovoru na Blesk.cz.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dění pro vás sledujeme i nadále, prozatím ale přejeme dobrou noc.
Ukrajinské drony během noci v Čeboksarech ve vzdáleném Čuvašsku v Povolží napadly továrnu, která vyrábí součástky pro drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu Kalibr-K a řízené letecké bomby, tvrdí ukrajinský generální štáb. O útoku dvou ukrajinských dronů informoval gubernátor ruského regionu Oleg Nikolajev.
Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.