22°C
Ukrajina na vlastní kůži. Uprchlíkem nechce být nikdo, říká reportér Boháč a popisuje děs i naději
Podpora Vladimira Putina od počátku války na Ukrajině neklesá. Naopak. Mohou následky invaze přebít ruskou propagandu? A jak vypadá práce novináře ve válečném konfliktu, kde útok na civilisty není ničím ojedinělým? Hostem pořadu Epicentrum byl válečný reportér a šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč.
Podle Boháče, který strávil na Ukrajině několik týdnů, se život mimo pohraniční oblasti pomalu vrací do zajetých kolejí. Začala totiž druhá fáze války, která je spíše o návratu do ostřelovaných oblastí a o zvyku, než o útěku. „Tři týdny zpátky jsme jeli na jih do Oděsy a podél fronty až do Donbasu. U Kyjeva byly obrovské zácpy, kde se i čtyři hodiny čekalo na návrat do města. Otevírají se tam znovu kavárny a další byznys,“ popsal v pořadu Epicentrum.
Lidé prostě chtějí žít, zdůraznil Boháč s tím, že ve větších městech začíná být válka něčím cizím a vzdáleným. „Jedná se o obrovskou zemi, a když se bojuje na jihu a v Donbase, tak je to například od Kyjeva daleko. Do měst sice občas doletí raketa, ale začíná se to vracet do starých kolejí,“ podotknul nynější šéfredaktor VOXPOT, který se specializuje na problémy Východní Evropy, Balkánu a Blízkého východu.
Boháč nicméně jedním dechem dodává, že Ukrajina je stále pod velkým nebezpečím a lidé si to uvědomují. „Válka se ale lokalizovala do okrajových částí. A jak začalo jaro, lidé chtějí znovu žít, vrací se domů a otevírají své obchůdky,“ dodal. Být uprchlíkem je navíc podle Boháče pro mnoho lidí ponižující. „Uprchlíkem nechce být skoro nikdo,“ zdůrazňuje.
Samozřejmě napětí a paranoia, především ve městech blízko pohraničí, nadále pracuje. „Do Mykolajivu jsme přijeli v době, kdy bylo město již týden bez vody. Lidé chodili k řece a nabírali si zde vodu a bylo to šíleně depresivní. V tom městě žije půl milionů lidí. Ve městě, kde každou chvíli na někoho dopadne raketa. Lidé se obávali i toho, abychom je nevyfotili a podle fotek je nezačali bombardovat,“ popsal Boháč atmosféru v jednom z měst, které s fotografkou navštívil.
V pořadu Epicentrum se novinář rozpovídal také o tom, jak lidé na novináře na Ukrajině nahlížejí, a to nejen civilní obyvatelstvo a ukrajinští vojáci, ale také ruské ozbrojené složky. Debata se stočila i na to, co můžeme očekávat od ruské federace 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války. Více se dozvíte v záznamu rozhovoru na Blesk.cz.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Velký sklad s řízenými střelami, naváděnými bombami a dělostřeleckou municí dnes podle Kyjeva úspěšně zasáhly ukrajinské drony ve městě hluboko v ruském týlu. Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes ocenil „velmi důležitý výsledek“ dosažený o uplynulé noci na území Ruska, aniž by však zásah muničního skladu přímo zmínil. „Rád bych poděkoval našim vojákům, kteří zajišťují naši ukrajinskou schopnost zasáhnout nepřítele na dálku,“ uvedl. „Právě takové věci oslabují nepřítele. Děkuji všem zúčastněným. Taková přesnost inspiruje,“ prohlásil Zelenskyj a poděkoval SBU, HUR a silám speciálních operací.
Londýn si předvolal ruského velvyslance Andreje Kelina v reakci na to, že Rusko minulý týden zrušilo akreditace šesti pracovníkům politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě. Britské ministerstvo zahraničí dnes krok Moskvy označilo za „bezprecedentní a nepodloženou veřejnou agresivní kampaň“, informovala agentura Reuters.
Rusko minulý týden zrušilo akreditace pracovníků britského velvyslanectví v Moskvě, neboť tajná služba FSB u nich údajně zjistila „známky zpravodajské a podvratné práce“. Londýn obvinění označil za „podlé a zcela nepodložené“.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.