Politická, ekonomická a humanitární krize, hlad i milion mrtvých: Účet za vleklou válku na Ukrajině
Epicentrum současné války je samozřejmě na Ukrajině, nicméně konflikt, který rozpoutalo Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, se dotýká každého člověka. Byť se to nemusí na první pohled zdát, zasahuje celou Evropu, Asii, Ameriku, Afriku i Austrálii. Nikdo není zcela ušetřen. Stejně tomu bylo i u předchozích konfliktů jako první a druhá světová válka či válka v Iráku, zanalyzovala stanice CNN.
Některé z válek skončí poměrně rychle, jenže následně přijde jakýsi dominový efekt, který s sebou strhne politickou, humanitární i ekonomickou sféru, a to nejen v přímo zasažených státech. Dopad má na v podstatě celý svět. Počátek této řetězové reakce lze vidět už nyní, i když se zatím nezdá, že by se konflikt na Ukrajině blížil k závěru.
Experti si před počátkem války mysleli, že pokud už k válce dojde, půjde o bleskovou operaci a Ukrajina padne do dvou měsíců, nyní se jejich předpovědi liší, konflikt se podle nich může táhnout ještě několik měsíců, a i déle. V posledních dnech se mluví o tom, že by válka mohla přesáhnout území Ukrajiny – výbuchy zaznívají totiž také v separatistickém Podněstří na území Moldavska. Rusko navíc rozpoutalo válku i na další linii, a to v otázce energetického zásobování. Moskva odstřihla Polsko a Bulharsko od plynu.
Potravinová krize
Evropská unie debatuje o zbavení se závislosti na ruském plynu a ropě, zatím je ale potřebuje, což Putin moc dobře ví. Pak je tu také hrozba jaderných zbraní, Rusko a Spojené státy patří mezi jaderné mocnosti, USA zásobuje Ukrajinu zbraněmi a z Moskvy sem tam zaznívají jaderné hrozby. Čím déle válka potrvá, tím déle budou západní lídři v nejistotě.
S válkou se pojí také potravinová krize, na Ukrajinu jsou dováženy zásoby potravin, obléhaná místa dlouhodobě hlásí, že mají nedostatek jídla. Potravinová krize je ale něco, co se dotkne celého světa. Už v současné době se na ni státy připravují, nesmí se zapomínat na to, že Ukrajina patřila mezi tzv. obilnice světa. Některé státy krizi ustojí, jiné ne, v takových případech by mohla vést k neklidu a destabilizaci. Zvláště s ohledem na to, že se svět ještě nevzpamatoval z pandemie covidu-19.
Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.
„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.
Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.
Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.
Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska.
V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.
Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.
Když se válka povleče, trpět budou všichni
Konflikt se může táhnout měsíce, to jsou poslední varování odborníků, řešením by mohla být diplomatická cesta. Vyjednávači obou stran se už několikrát osobně sešli, jednání pokračují i online, Turecko uspořádalo dokonce setkání ministrů zahraničí Dmytra Kuleby za Ukrajinu a Sergeje Lavrova za Rusko. Na ničem větším se ale země neshodly, schůzka mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Putinem zatím také není na pořadu dne.
Pokračující ukrajinská nebojácnost navíc živí naděje Západu, že Ukrajina Rusko porazí. Ponížený Putin musel své jednotky stáhnout od Kyjeva a přeskupit je na jihu a východě Ukrajiny ve snaze Ukrajinu plně odříznout od přístupu k Černému moři. USA a evropské státy na tuto změnu strategie rychle reagovaly, znásobily dodávky zbraní a další podporu Ukrajiny. „Máme všechny prostředky pro tuto situaci, prostředky, kterými se nechlubí. Ani my se jimi chlubit nebudeme, ale použijeme je, když bude třeba,“ hrozil ve středu 27. dubna Putin.
Vleklého konfliktu se děsí Ukrajina i Západ
Pokračování války by znamenalo nejen nárůst obětí na Ukrajině, ale také světovou vlnu ekonomické krize. Světová banka (SW) tento týden například upozornila, že válka by mohla způsobit nejhorší růst cen komodit za posledních 50 let. To by v rozvojových zemích mohlo vést k úmrtí milionu lidí, tyto země už nyní trpí nedostatkem potravin, pokud by cena obilnin vlivem konfliktu dál rostla, země to nezvládnou.
Washington a Moskva jsou si vědomy toho, že tato válka není jen o Ukrajině. Putinova rétorika může být jak náznakem toho, že Rusko cítí tlak Západu a vliv sankcí, tak ale i toho, že jde úvodní akt dlouhodobého geopolitického problému a že plný útok teprve chystá. Jedním z cílů je podle odborníků pro Rusko také zničení zemí bývalého sovětského bloku včetně zemí, které spadaly pod vliv Sovětského svazu, ale přímo k němu nepatřily.
