Politická, ekonomická a humanitární krize, hlad i milion mrtvých: Účet za vleklou válku na Ukrajině
Epicentrum současné války je samozřejmě na Ukrajině, nicméně konflikt, který rozpoutalo Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem, se dotýká každého člověka. Byť se to nemusí na první pohled zdát, zasahuje celou Evropu, Asii, Ameriku, Afriku i Austrálii. Nikdo není zcela ušetřen. Stejně tomu bylo i u předchozích konfliktů jako první a druhá světová válka či válka v Iráku, zanalyzovala stanice CNN.
Některé z válek skončí poměrně rychle, jenže následně přijde jakýsi dominový efekt, který s sebou strhne politickou, humanitární i ekonomickou sféru, a to nejen v přímo zasažených státech. Dopad má na v podstatě celý svět. Počátek této řetězové reakce lze vidět už nyní, i když se zatím nezdá, že by se konflikt na Ukrajině blížil k závěru.
Experti si před počátkem války mysleli, že pokud už k válce dojde, půjde o bleskovou operaci a Ukrajina padne do dvou měsíců, nyní se jejich předpovědi liší, konflikt se podle nich může táhnout ještě několik měsíců, a i déle. V posledních dnech se mluví o tom, že by válka mohla přesáhnout území Ukrajiny – výbuchy zaznívají totiž také v separatistickém Podněstří na území Moldavska. Rusko navíc rozpoutalo válku i na další linii, a to v otázce energetického zásobování. Moskva odstřihla Polsko a Bulharsko od plynu.
Potravinová krize
Evropská unie debatuje o zbavení se závislosti na ruském plynu a ropě, zatím je ale potřebuje, což Putin moc dobře ví. Pak je tu také hrozba jaderných zbraní, Rusko a Spojené státy patří mezi jaderné mocnosti, USA zásobuje Ukrajinu zbraněmi a z Moskvy sem tam zaznívají jaderné hrozby. Čím déle válka potrvá, tím déle budou západní lídři v nejistotě.
S válkou se pojí také potravinová krize, na Ukrajinu jsou dováženy zásoby potravin, obléhaná místa dlouhodobě hlásí, že mají nedostatek jídla. Potravinová krize je ale něco, co se dotkne celého světa. Už v současné době se na ni státy připravují, nesmí se zapomínat na to, že Ukrajina patřila mezi tzv. obilnice světa. Některé státy krizi ustojí, jiné ne, v takových případech by mohla vést k neklidu a destabilizaci. Zvláště s ohledem na to, že se svět ještě nevzpamatoval z pandemie covidu-19.
Premiér ČR Petr Fiala si přeje, aby jednání o míru či příměří na Ukrajině uspělo. Aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina.
Ministr zahraničí Jan Lipavský tweetuje, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Ukrajiny Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.
V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Když se válka povleče, trpět budou všichni
Konflikt se může táhnout měsíce, to jsou poslední varování odborníků, řešením by mohla být diplomatická cesta. Vyjednávači obou stran se už několikrát osobně sešli, jednání pokračují i online, Turecko uspořádalo dokonce setkání ministrů zahraničí Dmytra Kuleby za Ukrajinu a Sergeje Lavrova za Rusko. Na ničem větším se ale země neshodly, schůzka mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Putinem zatím také není na pořadu dne.
Pokračující ukrajinská nebojácnost navíc živí naděje Západu, že Ukrajina Rusko porazí. Ponížený Putin musel své jednotky stáhnout od Kyjeva a přeskupit je na jihu a východě Ukrajiny ve snaze Ukrajinu plně odříznout od přístupu k Černému moři. USA a evropské státy na tuto změnu strategie rychle reagovaly, znásobily dodávky zbraní a další podporu Ukrajiny. „Máme všechny prostředky pro tuto situaci, prostředky, kterými se nechlubí. Ani my se jimi chlubit nebudeme, ale použijeme je, když bude třeba,“ hrozil ve středu 27. dubna Putin.
Vleklého konfliktu se děsí Ukrajina i Západ
Pokračování války by znamenalo nejen nárůst obětí na Ukrajině, ale také světovou vlnu ekonomické krize. Světová banka (SW) tento týden například upozornila, že válka by mohla způsobit nejhorší růst cen komodit za posledních 50 let. To by v rozvojových zemích mohlo vést k úmrtí milionu lidí, tyto země už nyní trpí nedostatkem potravin, pokud by cena obilnin vlivem konfliktu dál rostla, země to nezvládnou.
Washington a Moskva jsou si vědomy toho, že tato válka není jen o Ukrajině. Putinova rétorika může být jak náznakem toho, že Rusko cítí tlak Západu a vliv sankcí, tak ale i toho, že jde úvodní akt dlouhodobého geopolitického problému a že plný útok teprve chystá. Jedním z cílů je podle odborníků pro Rusko také zničení zemí bývalého sovětského bloku včetně zemí, které spadaly pod vliv Sovětského svazu, ale přímo k němu nepatřily.
