Chcete mít doma teplo? Tak od nás nakupujte v rublech a zároveň tak posilte naši měnu. To vzkazuje Rusko jménem své firmy Gazprom znepřátelené Evropě už od začátku dubna. A včera skutečně utáhlo kohouty potrubí Jamal. Bez plynu jsou Polsko s Bulharskem a my ostatní můžeme být rádi, že už se otepluje.
Podle odborníka na energetiku a analytika společnosti ENA Jiřího Gavora mohlo jít o náhodu. „Splatnost faktur za dubnové dodávky plynu je rozložena v čase a je to přibližně od konce dubna do poloviny května. Přichází v úvahu i možnost, že by polská firma PGNiG byla shodou okolností první na řadě,“ řekl Blesku.
Že by mohlo jít o dílo náhody, by nasvědčovalo, že s Polskem sice má Rusko dlouhodobě špatné vztahy, Bulharsko je ale mělo donedávna naopak dobré.
Zcela jistě státy jihu Evropy, jako jsou Španělsko a Portugalsko, které jsou zásobeny plynem z Afriky.
Dále by měli být v pohodě Rakušané – podle nejnovějšího prohlášení ochotně platí v rublech pomocí Moskvou navrženého platebního schématu přes Gazprombank (stát složí na účet u této ruské banky peníze v eurech či dolarech, ty se převedou na rubly). Totéž dělají i Maďaři. Podle Bruselu je ale tento postup v rozporu se sankcemi.
Podle českého premiéra Petra Fialy (57, ODS) nepochybně. „Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ reagoval včera. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale nejde ani o porušení smluv, ani o vydírání.
Polsko a Bulharsko prý budou okamžitě znovu napojeny na plyn, až za něj zaplatí „náležitou formou“ a Rusko je dle něho spolehlivým dodavatelem. Gavor pak dodal, že Gazprom nemohl vlastně jednat jinak.
„Je to ruská státní firma podléhající ruské legislativě a byl nucen reagovat na prezidentský dekret, který ukládá jiný způsob platby. Je to vlastně zcela analogická situace jako když americká banka odmítne vyplatit transfer pro ruského klienta s odvoláním na sankce, které byly uvaleny americkou vládou,“ tvrdí.
Teoreticky nikdy. V Česku je totiž energetický sektor na rozdíl od Polska či Bulharska zprivatizovaný, a tak s Gazpromem budou komunikovat jednotlivé podniky.
„Česko jako stát z Ruska žádný plyn nekupuje, vše je v rukou soukromých firem. Všechny říkají, že budou plnit smlouvy, v nich jsou zakotveny platby v eurech,“ řekl Blesku zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška (53). Fakticky české firmy nakupují čistě ruský plyn, ale zprostředkovaně od větších dodavatelů či na německé burze.
Ve zkratce: ano.
„České firmy nakupují především na západoevropských trzích, jak je burza v Lipsku, v Nizozemsku, nebo mají přímé nákupní kontrakty přes specializované brokerské platformy. Bude tedy spíše záležet na reakci smluvních partnerů českých dodavatelů. Pochopitelně, pokud jim budou kráceny dodávky, které nemohou zajistit z jiných zdrojů, pak nemohou dodat ani nasmlouvaný plyn pro české dodavatele,“ řekl Blesku Gavor.
Podle Gavora ne tak úplně. Existují prý havarijní plány připravené spíš pro nouzové stavy, avšak nikoliv pro dlouhodobou situaci, kdy plyn přestane v podstatě v plném rozsahu proudit. Každopádně by se výpadek až v poslední řadě měl dotknout domácností či kritické infrastruktury včetně nemocnic. Obrovským problémem by bylo případné odpojení průmyslu.
V Česku má nejvíce provozovatelů podzemních zásobníků společnost RWE Gas Storage, ty jsou aktuálně naplněny zhruba z 30 procent a zásob má republika na měsíc v závislosti na počasí.
Podle Gavora by bylo nutné, aby byly před příští topnou sezonou plné na 80 až 90 procent, což se v téhle nejisté době bude složitě a draze zajišťovat, takže bude muset pomocnou ruku podat stát.
„Víme, že plyn bude dražší. Pokud vůbec bude,“ tvrdí neurčitě předseda Teplárenského sdružení ČR a expremiér Mirek Topolánek (65). A souhlasí také Gavor.
„Je nebezpečí, že by se vyšplhaly na násobky cen, které jsme byli zvyklí platit v této topné sezóně. Koneckonců, zhruba na dvojnásobek po posledních cenových úpravách, které oznámila Pražská plynárenská, jsme se už pomalu dostali. Pro domácnosti je to už na hranici únosnosti. Podle mého názoru by se to opět zdvojnásobilo,“ řekl Blesku.
„Už dnes víme, že pokud se odpojí ruský plyn, budeme krátkodobě okamžitě totálně závislí na případných dodávkách z Německa, které má (plynu) samo málo,“ upozorňuje Topolánek.
Podle Gavora by to byl ale v rámci Unie obrovský test solidarity a ochoty přímořských států, aby přepustily část dodávek svým sousedům. „Tímto testem si Evropa ještě nikdy neprošla a uvidíme, jak by se to realizovalo v praxi,“ řekl.
V případě Rakouska a Maďarska už se tak v podstatě děje. I podle zdroje agentury Bloomberg prý zaplatily čtyři evropské firmy za ruský plyn v rublech, jak požaduje ruský vládce Vladimir Putin (69). Zatím není jasné, o koho jde.
„Že by všichni kontraktoři v Evropské unii odmítli platbu v rublech a jednorázově v rozmezí několika týdnů bychom přišli o dodávky plynu, nyní hodnotím jako spíše méně pravděpodobný scénář,“ tvrdí i Gavor.
Komisařka ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová poprvé osobně jednala s ukrajinskou stranou o navrácení dětí, které zprostředkoval Katar. „Dnes jsme na schůzce projednali aktuální seznamy, na kterých pracujeme. Je na nich 29 dětí, které žijí v Rusku a pracujeme na jejich opětovném spojení s blízkými na Ukrajině. Požádala jsem také o pomoc při návratu do Ruska 19 dětí, které jsou na Ukrajině nebo z různých důvodů skončily v EU,“ uvedla podle agentury TASS. Poděkovala Kataru za vytvoření prostoru pro dialog mezi Ruskem a Ukrajinou v zájmu dětí. „Poprvé jsme se díky katarskému zprostředkování setkali s ukrajinskou stranou ve formátu face-to-face,“ dodala dětská ombudsmanka. „Kybernetičtí specialisté SBU vyřazují nepřátelské sledovací systémy a zařízení elektronického boje na frontě,“ tweetuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). „Pomocí kamikaze dronů pravidelně ničí termální kamery a technické sledovací systémy Murom, Grenader a Pergam.“ Ukrajina obdrží další systémy Patriot pro posílení své protivzdušné obrany, ujistil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Reagoval tak podle agentury Unian na zprávy médií, že západní partneři vyvíjejí tlak na Řecko a Španělsko, aby se podělily o své „patrioty“ s Ukrajinou, čelící již déle než dva roky agresi Ruska a v poslední době především sílícím útokům na energetickou infrastrukturu. Atény se chystají Ukrajině předat jednu a možná i dvě baterie patriotů ve verzi PAC-3, napsal řecký server Pronews s odvoláním na vládní zdroje, podle kterého má Řecko na oplátku obdržet blíže neupřesněné americké záruky vůči turecké hrozbě a finanční kompenzaci. Řecko vnímá Turecko jako hlavní ohrožení. Verze PAC-3 je schopna sestřelovat i balistické rakety. „Mohu říci, že nové patrioty budou. A upřímně řečeno, je vedlejší, odkud k nám dorazí. Hlavně aby byly, a to co nejrychleji, protože jde o ochranu našich měst a lidí,“ zdůraznil Jermak. Na toto téma se podle kancléře jedná se zahraničními partnery doslova každý den, přičemž partneři nejednají pouze s Řeckem a Španělskem, ale i s mnoha dalšími státy. Nejvíce jednání se podle Jermaka vede s Američany. Patriot je totiž zbraň americké konstrukce a výroby a navíc na Američanech závisí mnohé. „Jsem přesvědčen, že velice brzy budeme mít dobré zprávy,“ dodal.
16:15
Dnes
15:47
Dnes
Zobrazit celý online
14:52
Dnes
7°C
