Chcete mít doma teplo? Tak od nás nakupujte v rublech a zároveň tak posilte naši měnu. To vzkazuje Rusko jménem své firmy Gazprom znepřátelené Evropě už od začátku dubna. A včera skutečně utáhlo kohouty potrubí Jamal. Bez plynu jsou Polsko s Bulharskem a my ostatní můžeme být rádi, že už se otepluje.
Podle odborníka na energetiku a analytika společnosti ENA Jiřího Gavora mohlo jít o náhodu. „Splatnost faktur za dubnové dodávky plynu je rozložena v čase a je to přibližně od konce dubna do poloviny května. Přichází v úvahu i možnost, že by polská firma PGNiG byla shodou okolností první na řadě,“ řekl Blesku.
Že by mohlo jít o dílo náhody, by nasvědčovalo, že s Polskem sice má Rusko dlouhodobě špatné vztahy, Bulharsko je ale mělo donedávna naopak dobré.
Zcela jistě státy jihu Evropy, jako jsou Španělsko a Portugalsko, které jsou zásobeny plynem z Afriky.
Dále by měli být v pohodě Rakušané – podle nejnovějšího prohlášení ochotně platí v rublech pomocí Moskvou navrženého platebního schématu přes Gazprombank (stát složí na účet u této ruské banky peníze v eurech či dolarech, ty se převedou na rubly). Totéž dělají i Maďaři. Podle Bruselu je ale tento postup v rozporu se sankcemi.
Podle českého premiéra Petra Fialy (57, ODS) nepochybně. „Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ reagoval včera. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale nejde ani o porušení smluv, ani o vydírání.
Polsko a Bulharsko prý budou okamžitě znovu napojeny na plyn, až za něj zaplatí „náležitou formou“ a Rusko je dle něho spolehlivým dodavatelem. Gavor pak dodal, že Gazprom nemohl vlastně jednat jinak.
„Je to ruská státní firma podléhající ruské legislativě a byl nucen reagovat na prezidentský dekret, který ukládá jiný způsob platby. Je to vlastně zcela analogická situace jako když americká banka odmítne vyplatit transfer pro ruského klienta s odvoláním na sankce, které byly uvaleny americkou vládou,“ tvrdí.
Teoreticky nikdy. V Česku je totiž energetický sektor na rozdíl od Polska či Bulharska zprivatizovaný, a tak s Gazpromem budou komunikovat jednotlivé podniky.
„Česko jako stát z Ruska žádný plyn nekupuje, vše je v rukou soukromých firem. Všechny říkají, že budou plnit smlouvy, v nich jsou zakotveny platby v eurech,“ řekl Blesku zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška (53). Fakticky české firmy nakupují čistě ruský plyn, ale zprostředkovaně od větších dodavatelů či na německé burze.
Ve zkratce: ano.
„České firmy nakupují především na západoevropských trzích, jak je burza v Lipsku, v Nizozemsku, nebo mají přímé nákupní kontrakty přes specializované brokerské platformy. Bude tedy spíše záležet na reakci smluvních partnerů českých dodavatelů. Pochopitelně, pokud jim budou kráceny dodávky, které nemohou zajistit z jiných zdrojů, pak nemohou dodat ani nasmlouvaný plyn pro české dodavatele,“ řekl Blesku Gavor.
Podle Gavora ne tak úplně. Existují prý havarijní plány připravené spíš pro nouzové stavy, avšak nikoliv pro dlouhodobou situaci, kdy plyn přestane v podstatě v plném rozsahu proudit. Každopádně by se výpadek až v poslední řadě měl dotknout domácností či kritické infrastruktury včetně nemocnic. Obrovským problémem by bylo případné odpojení průmyslu.
V Česku má nejvíce provozovatelů podzemních zásobníků společnost RWE Gas Storage, ty jsou aktuálně naplněny zhruba z 30 procent a zásob má republika na měsíc v závislosti na počasí.
Podle Gavora by bylo nutné, aby byly před příští topnou sezonou plné na 80 až 90 procent, což se v téhle nejisté době bude složitě a draze zajišťovat, takže bude muset pomocnou ruku podat stát.
„Víme, že plyn bude dražší. Pokud vůbec bude,“ tvrdí neurčitě předseda Teplárenského sdružení ČR a expremiér Mirek Topolánek (65). A souhlasí také Gavor.
„Je nebezpečí, že by se vyšplhaly na násobky cen, které jsme byli zvyklí platit v této topné sezóně. Koneckonců, zhruba na dvojnásobek po posledních cenových úpravách, které oznámila Pražská plynárenská, jsme se už pomalu dostali. Pro domácnosti je to už na hranici únosnosti. Podle mého názoru by se to opět zdvojnásobilo,“ řekl Blesku.
„Už dnes víme, že pokud se odpojí ruský plyn, budeme krátkodobě okamžitě totálně závislí na případných dodávkách z Německa, které má (plynu) samo málo,“ upozorňuje Topolánek.
Podle Gavora by to byl ale v rámci Unie obrovský test solidarity a ochoty přímořských států, aby přepustily část dodávek svým sousedům. „Tímto testem si Evropa ještě nikdy neprošla a uvidíme, jak by se to realizovalo v praxi,“ řekl.
V případě Rakouska a Maďarska už se tak v podstatě děje. I podle zdroje agentury Bloomberg prý zaplatily čtyři evropské firmy za ruský plyn v rublech, jak požaduje ruský vládce Vladimir Putin (69). Zatím není jasné, o koho jde.
„Že by všichni kontraktoři v Evropské unii odmítli platbu v rublech a jednorázově v rozmezí několika týdnů bychom přišli o dodávky plynu, nyní hodnotím jako spíše méně pravděpodobný scénář,“ tvrdí i Gavor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uctil památku obětí holocaustu v den 82. výročí tragédie v obci Babi Jar. Posádky ukrajinských tanků uvítaly dodávku amerických tanků Abrams do Kyjeva, informuje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že Ukrajina převzala první dodávku amerických tanků Abrams, které mají pomoci při obraně proti ruské invazi. Mark Milley, nejvyšší americký generál, prohlásil, že tanky M1 Abrams považuje za nejlepší na světě. Britská vláda v pátek v rámci širších sankcí proti Rusku zmrazila majetek a zakázala cestování úředníkům z anektovaných ukrajinských regionů Záporoží, Cherson, Doněck a Krym. Spojené království na sankční seznam zařadilo také ruského ministra pro mimořádné situace Alexandra Kurenkova a tajemnici ruské ústřední volební komise Natalju Alexejevnu Budarinovou.
12:49
Dnes
12:39
Dnes
Zobrazit celý online
12:29
Dnes
24°C
