Budou Putin a spol. pykat za zvěrstva na Ukrajině? Expert promluvil o tribunálu i trestech
Bomba na činoherní divadlo, kde se schovávalo přes tisíc civilistů, nálety na porodnici a dětskou nemocnici, ostřelování humanitárních koridorů, poházená těla v ulicích, masové hroby s desítkami obětí, mučení, znásilňování a drancování – taková je Putinova válka. Kdo se za tyto zrůdné zločiny bude zodpovídat? Jak a kdy? O ruských zločinech a možných trestech za ně promluvil v Epicentru na Blesk.cz vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Pavel Šturma.
Vladimir Putin odstartoval válku na Ukrajině, při které dál a dál umírají nevinní lidé. „Je jasné, že on je tím, kdo zorganizoval a rozpoutal agresi na Ukrajině. V tomto smyslu by bylo určitě možné hovořit o tom, že má odpovědnost za zločin agrese,“ uvedl Šturma v Epicentru na Blesk.cz.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině se nyní však hovoří i o učiněných zvěrstvech, která Rusové páchají i na civilním ukrajinském obyvatelstvu. Hrůzné záběry z Buče mohou být, bohužel, jen špičkou ledovce.
V této souvislosti se může jednat zejména o válečné zločiny, v některých situacích pak lze uvažovat o zločinech proti lidskosti, podotkl Šturma. V případě obvinění samotného Putina z nich by se však musely tyto záležitosti prokázat, ale existuje rovněž možnost, aby rovněž i ruský prezident nesl odpovědnost za jednání svých podřízených - pokud by se prokázalo, že věděl o tom, že se jeho podřízení takové zločiny chystají páchat, případně je páchají, poznamenal Šturma.
„Pokud jde o to, kde by to mohlo být stíháno, tak tady se nedá úplně předpokládat, že by byl vytvořen nějaký speciální ad hoc mezinárodní trestní tribunál pro zločiny na Ukrajině. Nechci to vyloučit na 100 procent, ale je to velmi nepravděpodobné,” míní však Šturma.
„Mezinárodní vojenské tribunály, které byly vytvořeny po 2. světové válce v Norimberku a Tokiu, byly vytvořeny proto, že došlo k vítězství spojenců a totální porážce nacistického Německa, resp. Japonska. A bylo možné tedy na základě smlouvy norimberský tribunál vytvořit a postavit tam nacistické zločince. To si myslím, že se v tomto případě nestane,“ uvedl Šturma.
Není přitom jasné, že se dění na Ukrajině přetaví ve vleklý, zamrzlý konflikt, nebo dojde na mírové jednání, ale zřejmě ne takovým, které by vedlo k vytvoření novodobého „norimberského“ tribunálu, míní. Tribunály související s válkami v Jugoslávii a Rwandě pak byly vytvořené na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jenže takovou rezoluci by stálý člen RB OSN Rusko vetovalo.
Stíhání zločinů proti lidskosti na Ukrajině, které by byly zdokumentovány, by mohly být stíhány před Mezinárodním trestním soudem v Haagu, podotýká Šturma. „Mezinárodní trestní soud může udělit trest odnětí svobody, třeba na 20 nebo 30 let. Výjimečně taky doživotí. Trest smrti není podle statutu přípustný,” upozorňuje Šturma. „Tam, kde by se jednalo o závažné zločiny, si dokážu z hlediska praxe mezinárodních trestních tribunálů představit poměrně vysoké tresty odnětí svobody - 15 či 20 let i více. Případně i doživotí,“ dodal.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
(Azov Battalion, https://en.wikipedia.org/wiki/Azov_Battalion)
Kdo je to Chazar?
Jaký je význam slova Chazar? Co to znamená?