Ukrajinská poslankyně přišla během ostřelování o manžela: Zk*rvená válka, napsala
O tragické události informovala na sociální síti sama poslankyně a členka Výboru pro národní zdraví, lékařskou péči a zdravotní pojištění osmatřicetiletá Olga Stefanišinová. Její muž byl zabit při ostřelování u Černigova.
Politička uvedla, že její manžel Bogdan zemřel při ruském ostřelování, když pomáhal jako dobrovolník. Po zavražděném muži zůstaly kromě manželky také dvě malé dcery.
„Můj milovaný manžel, Bogdan, zemřel při ruském ostřelování 30. března u Černigova, když zachraňoval lidi,“ informovala Stefanišinová. „Budu teď s našimi dětmi a nebudu online. Hodně to bolí. Zk*rvená válka,“ dodala nešťastná poslankyně.
U Černigova toho dne okupanti stříleli na kolonu dobrovolníků. Podle poradce ministra vnitra Antona Geraščenka Rusové zahájili palbu na pět autobusů s dobrovolníky, kteří se snažili dostat z okupovaného území civilisty do bezpečí. Při útoku zemřel jeden člověk a čtyři byli zraněni.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.
„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.
Za vážná dnes označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.
