Hrozbou pro Čechy nejsou! Jurečka o zaměstnávání Ukrajinců i příspěvku 12 tisíc za ubytování
Vezmou nám práci? Nezahltí naše školy a nemocnice? A kde vůbec lidé, kteří před válkou – a mnohdy i s malými dětmi - z Ukrajiny utekli, budou bydlet? Nejen o tom se Blesk bavil s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (41, KDU-ČSL). Jeho úřad by měl také začít v brzké době přijímat žádosti o příspěvek domácnostem, které u sebe Ukrajince ubytují.
Viděli jsme záběry husarských kousků ukrajinských farmářů, kterak Rusům kradou techniku. Chci se zeptat: fakt traktor utáhne tank?
„V pohodě ho utáhne.“
Co byste teď poradil ukrajinským farmářům?
„Naprosto stěžejní teď je, jak zemědělci na Ukrajině zvládnou ty jarní práce. U potravinářské pšenice zejména přihnojení a jak zvládnou zasít. Práce se zpozdí a nestihnou v optimálních termínech a už teď to bude znamenat nižší úrodu a vyšší ceny všude ve světě.“
Nás by to postihlo taky?
„Těmi tanky se v téhle extrémně těžké situaci bavíme, ale dotklo by se to celého světa. I nás. I když my budeme mít dobrou úrodu, protože ty ceny se stanovují globálně. Nás třeba ovlivňuje i výsledek žní na jižní polokouli.“
Vláda má řešit protiinflační opatření, pomoc domácnostem s drahotou. S čím tam jdete?
„Já se omlouvám, ale chci, aby se věci komentovaly až poté, co je projedná vláda (ve středu ráno rozhovor vznikal, později odpoledne kabinet rozhodl mj. o zvýšení životního i existenčního minima – pozn. red). Měli jsme koaliční jednání, kde jsme právě o těch krocích, které uděláme, mluvili. A my je uděláme v příštích týdnech tak, abychom pomohli snížit dopady inflace na nízkopříjmové skupiny obyvatel a zároveň i na tu nižší střední třídu. Uvědomujeme si, že ty dopady tady jsou, a nezavíráme před tím oči.“
Už tedy připouštíte plošnější pomoc lidem, což vláda dosud odmítala?
„Nebude to úplně plošná pomoc například ve smyslu snížení DPH. To opravdu ne, protože tady by velká část těch peněz neskončila u těch lidí, ale u obchodníků, protože by se to nepromítlo do cen. Chceme jít cestou adresné pomoci, to znamená úprava nebo zvýšení některých podpor v sociální oblasti, nebo třeba úprava slevy na poplatníka nebo na děti. Protože tyto nástroje pak dávají rodinám tu svobodu.
Když třeba zvýšíme slevy na poplatníka nebo na dítě, tak pak člověk má svobodu si říct, že nepotřebuje každý den jezdit autem a že ty peníze, co má navíc, přesměruje na něco jiného, co v té rodině je více potřebné. Když snížíme DPH, jak to navrhoval Babiš, tak to sice vypadá strašně líbivě, ale velká část peněz zůstane u obchodníka a nedojde k těm lidem. A máme také skupinu lidí, kterých se tento problém zas tak moc netýká – třeba nejezdí autem, ale trápí je drahé ceny bydlení nebo potravin. Proto nám opravdu přijde lepší, aby peníze došly domácnostem a ty si o nich samy rozhodly.“
Od června má dojít k mimořádné valorizaci důchodů o průměrných 1017 korun. Připouštíte, že by ještě letos kvůli inflaci mohlo dojít na druhou mimořádnou valorizaci penzí, jak někteří ekonomové tvrdí?
„Ano, je to možné. Další mimořádná valorizace je dokonce pravděpodobná.“
Jak vysoká by byla, můžete být konkrétní?
„Nemůžu být konkrétní. Konkrétnější můžu být až někdy v druhém pololetí, až bude jasný vývoj té inflace v těch dalších. Potom případně můžeme říci, jak by další valorizace vypadala.“
Uprchlíků v Česku je podle různých zdrojů mezi 250 tisíci až 300 tisíc a premiér Fiala už mluvil o tom, že jsme na hraně toho, kolik jich je Česko schopné pobrat. Zeptám se, zvládneme to? Jsme schopni se o takové množství lidí postarat?
„Já i v této těžké situaci budu optimistou: Jsou to čtyři týdny a lidé v České republice předvedli něco zcela neuvěřitelného. A zatím můžeme říct, že to zvládáme. Když se podíváme na data za posledních zhruba 7 dní, tak se ta situace prakticky stabilizovala. Lidé už z Ukrajiny neodchází v takových velkých počtech, a když se podíváme na data v České republice, tak v zásadě je ten počet už stabilní. Přichází k nám 3,5 tisíce lidí a zhruba stejný počet od nás odchází.
Můžeme také předpokládat, že lidé, kteří jsou u nás teprve týden, se rozhodnou jít dál za známými třeba v Itálii nebo v Německu. To je tedy mírně optimistický předpoklad. Pokud se nestane na Ukrajině další zhoršující věc, třeba že by se Putin dál zbláznil a rozhodl se útočit na Lvov, na západní část Ukrajiny. Protože v této oblasti je 7 milionů lidí, kteří odešli z toho východu. V tom případě by se dali velmi rychle do pohybu. Teď se situace pro nás a ten středoevropský prostor zastabilizovala, a pokud to tak půjde dál, tak jsme to zvládli a budeme řešit další kroky. A to je zejména otázka bydlení a otázka kapacit školského systému. Sociální a zdravotnický systém situaci, která je tady teď, zvládne.“
Co očekáváte vy? Až skončí válka, zůstanou tu ti lidé, nebo čekáte, že se vrátí?
„Když s nimi mluvím, tak oni děkují za to, že jsme jim poskytli přístřeší, bezpečnost, zázemí. Fakt ohromná míra vděčnosti, děkují mi a říkají, že České republice nikdy nezapomenou a podobně. Ale druhým dechem dodávají, že počítají s tím, že se v řádu týdnů chtějí vrátit.
Oni to tak mají nastaveno. Ale uvědomuji si, že u mnoho z nich to nebude racionálně možné, protože nemají kam se vrátit. A obnovit zničená města – a to jsou obydlí milionů lidí, která jsou dnes totálně v troskách – to se nedá udělat za měsíc. Takže jsem si vědom toho, že určitá část lidí, i kdyby se tam ta situace uklidnila a okamžitě nastal mír, tady nebude mít z týdne na týden kam se vrátit.“
Zmínil jste, že sociální a zdravotnický systém zatím zvládají. Jak ale uprchlíci ovlivní náš trh práce? Pojme je? A může i tak dojít k tomu posunu, o který se snažíme, být mozkovnou místo montovny, když ti lidé zde dělají méně kvalifikované práce, než dělali doma?
„Na začátek odmítám, jak slýchám od některých lidí, že tito lidé, kteří utíkají před válkou, jsou nějakou příležitostí pro nás. V tento okamžik oni potřebují pomoc a my jim pomáháme. Kdybych já byl v jejich situaci, tak bych nechtěl, aby o mně někdo říkal, že jsem nějaká příležitost. Ne, já jsem obětí a potřebuji pomoc.
Ale pokud oni se tady rozhodnou zůstat, pak udělejme maximum pro to, aby zde mohli kvalifikovaně pracovat v profesích, které odpovídají jejich vzdělání a dosavadním zkušenostem. Pracovní trh je schopen je absorbovat. Rozhodně to není tak, že by byli hrozbou a konkurencí pro naše lidi na pracovním trhu. Kdo nepracoval doteď v situaci, kdy máme tak nízkou nezaměstnanost, tak je otázkou, proč nepracoval. Ale kdo si chtěl práci najít, tak si troufnu tvrdit, že až na výjimky, nebo nějaké velmi specifické regiony, dnes tu šanci má největší v historii.“
Stále jako vláda odmítáte, že i kvůli dalším problémům, jako je inflace, nebudete lidem zvyšovat daně? Nebude to nakonec nutné?
„Zvýšení daní neplánujeme. Bez ohledu na to, že jsme po covidové době a máme tady válku s roztočenou inflací a všemi nejistotami, které to přináší, tak nemůžeme lidem nebo firmám říct, že jim zvýšíme daně. Tuhle cestu fakt nevidím. Vidím, že je tu mimořádná situace a pomoci musíme. A když to uděláme dobře, a dokážeme maximum lidí v co nejkratším čase dostat na pracovní trh, tak oni svými odvody mohou státnímu rozpočtu pomoci tak, že naše pomoc bude stát naprosté minimum.
Pro nás je důležité, abychom jim tu práci dali a dokázali překonat jazykovou bariéru. Opravdu přišla specifická skupina lidí. To nejsou jen mladí muži bez vzdělání, bez profese. Tady přicházejí lékaři, vědci, zdravotní sestry, mají mnohaleté zkušenosti a je pro nás klíčové dostat tyto pracovníky na adekvátní pozice. Sem nepřišla žádná levná pracovní síla. Ano, jsou tu lidé ochotni vykonávat dělnické profese, v zemědělství, lesnictví, ale část z nich jsou učitelé a podobně. My budeme mít během dubna velmi kvalitně zpracovaný přehled o těch lidech, jaké mají vzdělání, jakou profesi, abychom jim mohli přizpůsobit nabídku pracovního trhu.“
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
A budete se tyto kvalifikované Ukrajince tady snažit udržet?
„Určitě uděláme maximum pro to, aby ti lidé se mohli svobodně rozhodnout, jestli tu chtějí zůstat v situaci, kdy v mnohých regionech je nedostatek lékařů a zdravotních sester. A byl bych hrozně rád, kdybychom těmto lidem řekli, že pokud se nechtějí vracet na Ukrajinu a chtějí tu zůstat, tak že o ně stojíme, že překonáme jazykovou bariéru, zvládneme i ty věci týkající se uznávání profesí a vzdělávání. Já jsem z vesnice a vím, jak je dnes komplikované sehnat pro děti zubaře. Nejsou. Nikomu z nás tito lidé nebudou konkurovat, naopak zvýší kvalitu života nás všech.“
Od 11. dubna se začne vyplácet příspěvek až 12 tisíc domácnostem, které u sebe uprchlíky ubytují. Víte už, jaký je zájem?
„Zatím jsme příjem žádostí nespustili, takže žádná čísla dnes nejsem schopen říct.“
Váš předpoklad?
„Já předpokládám, že počet těch žádostí bude v desítkách tisíc. Většina lidí z Ukrajiny tady jsou ubytovaní v nějakém, řekněme, rodinném typu ubytování. Vím ale i o lidech, kteří Ukrajince ubytovali, ale o příspěvek žádat nebudou. Ubytovali je bez ohledu na to, zda stát jim za to něco dá. Ale chápu, že mnoho lidí, kteří to prvotně udělali ze solidárního rozhodnutí, ale dlouhodobě by to neutáhli, si požádají. Já děkuji každému, kdo někoho ubytoval, a tohle je ze strany státu podpora nákladů a toho rozhodnutí.“
S vyplácením toho příspěvku se zatím počítá do června. Co pak?
„Budeme přijímat od žádosti a vyplácet příspěvek zpětně za březen a pojedeme do června. Teď si potřebujeme říct, jak změníme ty parametry dál: Já vnímám i ty kritické hlasy z odborné veřejnosti, že by bylo dobré ty podmínky přenastavit trochu jinak. Buďto pak systém upravíme v parametrech, anebo pak ty lidi překlopíme do našeho standardního sociálního systému, kdy vlastně dáváme příspěvek a doplatek na bydlení. A počítáme s tím, že nějaká část lidí bude mít ambici se více osamostatnit a budou si vyloženě sami na sebe hledat pronájem.
Ale je možné tu výplatu prodloužit?
„Jak u tohoto příspěvku, tak u té tzv. humanitární dávky (až 5 tisíc Kč – pozn. red.) jsou výplaty omezené. U toho solidárního příspěvku je to konce června, u humanitární dávky je to do září. Co bude dál? Musíme vymyslet, nastavit parametry, a zároveň sledovat vývoj na Ukrajině. Tedy že je šance, že se budou vracet, nebo že ta šance nebude.“
Ministr financí Stanjura by zhruba v červnu mohl představit novelu státního rozpočtu, už mluvil o zvýšení schodků na 300 miliard. Může to být i víc? Migrace, inflace, energie, všechno dohromady…
„Upřímně, to dnes není schopen nikdo říct a to z několika důvodů. Nevíme, jak dlouho taková situace na Ukrajině bude. Kolik lidí tady bude potřebovat zůstat. Potřebujeme tak měsíc dva se zastavit a čekat, jak bude reagovat ekonomika. Jaké budou odvody ze strany firem a občanů a jaká bude ekonomická predikce. Zároveň už budeme mít daleko lépe zmapované výdaje a pak bude rozhodující, co z těch výdajů nám pokryje Evropská unie. Předpokládáme, že nějaká část pokryta bude, o tom jednáme.“
Tak si říkám, proklínáte teď vaše koaliční kolegyně, paní Pekarovou Adamovou a paní Richterovou, o nichž se pro váš rezort uvažovalo?
„Jestli někoho proklínám, tak je to Vladimir Putin. Protože kvůli jeho politice teď musíme řešit spoustu problémů, které bychom jinak řešit nemuseli, a budou mít dopady. Ale pokud jde o tu vaši přímou otázku, tak nad tím jsem takto fakt ještě nepřemýšlel. To, že jsem šel dělat ministra, bylo mé osobní rozhodnutí po nějakých diskuzích, které jsem vedl. A já to beru tak, že ty čtyři roky tu chci nechat maximum ze sebe a posunout spoustu věcí dopředu. A fakt si nestěžuji, že to Markéta ani Olga nevzaly.“
Vláda chce do konce roku 2023 představit důchodovou reformu. Nespadlo to celé pod stůl?
„Děláme na tom. Já jsem řekl, že všechny věci tady na resortu, které máme v plánu, nepočkají. A ani nemůžou počkat, dál na tom musíme pracovat. To, co děláme s Ukrajinou, je prostě navíc. Lidi tady fakt fungují skvěle, jedou asi na hraně, možná i za hranou svých možností. Třeba na úřadech práce toho mají plné brýle a já k nim mám hluboký respekt. Ale věci, které děláme pro Českou republiku, nemůžeme dát na půl roku nějak bokem.“
V lednu jste k důchodové reformě řekl, že garantovaný důchod by měl být kolem 10,5 tisíce, ale ještě se může kvůli inflaci měnit. Víte tedy, už jak?
„Ani tenkrát jsem nechtěl říkat nějakou konkrétnější částku. Když jsme se o tom garantovaném minimálním důchodu bavili, bavili jsme se o částce 10 až 10,5 tisíce korun. Ale jsem přesvědčen o tom, že tyto klíčové částky by měly být dlouhodobě transparentně navázány na nějaký ekonomický ukazatel, aby docházelo k automatickým valorizačním posunům. A ne, že na 5 let stanovíme nějakou částku, a pak se budeme zase před volbami předhánět, kdo o kolik ji zvýší. Takhle to být nemá.“
Ještě jeden bod z vašeho návrhu mě zaujal. Zvýhodnění lidí podle počtu vychovaných dětí. Nejsou ti bezdětní znevýhodňováni?
„Chtěl jsem to opravit, to není o tom, že my ty lidi zvýhodňujeme. My to prostředí narovnáme. Dneska ten systém, jak byl nastaven, vlastně říká, že jediný parametr, podle kterého nastavíme výši důchodů, je, jak dlouho člověk pracoval a jaké výdělky měl. Ten systém je průběžný, a aby někdo byl schopen to platit, tak musí být ti plátci.
Pokud bude populace generačně klesat, tak máme obrovský problém – demografický i ekonomický. Je proto jasné, že říkáme v našem programu, že kromě té ekonomické zásluhovosti chceme přidat i zásluhovost lidí na tom, že vychovali děti. Obětovali jim kus svého života, vložili nemalé finanční částky do jejich vzdělání. Protože výchova dítěte až po vysokou školu znamená, že rodiče do toho dítěte vložili kolem 3,5 milionu korun. Jestliže to dítě osobně nebudu vychovávat, nebudu muset ze svých výdělků do dítěte investovat, mohu ty peníze použít pro svou osobní potřebu, nebo pro zabezpečení důchodu. A tohle my oceníme, protože to oceňováno nebylo a nebylo to férové. Zejména vůči maminkám.“
Kde berete víru, že zrovna vaší vládě se podaří důchodovou reformu prosadit, když si na ní všechny předchozí vylámaly zuby?
„Jsem věřící člověk, tak tu víru mám. Na jedné straně jsem realista, už jsem tady nějaký pátek a některé situace už jsem zažil. Ale na spoustě věcí se už ta předchozí pracovní skupina, která tady čtyři roky fungovala, principiálně shodla. Zásluhovost za výchovu dětí už tam je. Chceme udělat úpravy u té mezigenerační solidarity. Chceme upravit dobu odpracovaných let pro odchod do důchodu, ale to jsou věci, na kterých už principiální shoda byla. Stejně jako minimální důchod, ten tam byl taky. Jen se nepodařilo dopracovat přesné, konkrétní parametry.“
Mimochodem, jak vy se zajišťujete na důchod? Spoříte si?
„Nespořím si, mám pět dětí…“
Nejen vás asi naštvalo oznámení, že prezident Zeman omilostnil odsouzeného šéfa lánských lesů Miloše Baláka. Někteří zákonodárci volají po dodatečném »zkrouhnutí« rozpočtu Hradu. Byl byste také pro?
„My už jsme ty prostředky ořezali. Víc než Sněmovně, více než Senátu. To snížení bylo větší. Za sebe ale musím říct, že mstít se za takové rozhodnutí přes rozpočet, který má směřovat do obnovy majetku, do památek na Pražském hradě nebo v Lánech, je takové malé. Já jsem volil velmi ostrá slova za to, co prezident udělal, řekl jsem, že je to prasárna.
Protože tím naplival do obličeje všem poctivým lidem, kteří ještě věří, že tu máme právní stát. A že borec, který krade a podvádí, nemá žádné zdravotní ani rodinné důvody, aby tu milost dostal, ji dostane, místo aby si to normálně odseděl. Popřel tím (prezident – pozn. red.) celý systém výchovy. Rodič, který vychová dítě, a pak dítě si tohle přečte, tak pak mu ten rodič vlastně nemůže nic vyčíst. Protože prezident vlastně řekl, že je to v pořádku. A to je něco naprosto neuvěřitelného.“
Před časem jste přišel s návrhem osekat důchody exponentů komunistického režimu. Ani tohle nespadlo pod stůl?
„Pracujeme na tom. Chceme, aby to bylo od 1. ledna příštího roku. Ladíme některé věci s ÚSTRem, abychom zvládli ty technické detaily. Ale ta ambice rozhodně zůstala.“
Kolika lidí by se to týkalo a o kolik přijdou?
„Přiznám se, neumím to říct úplně přesně. Když se budeme bavit o tom loňském návrhu, který jsem předkládal jako poslanec a ze kterého vycházíme, odhadovali jsme to až na nějakých 7 tisíc lidí. A to krácení by znamenalo, že ti lidé v době, kdy byli v těch exponovaných funkcích, byli to komunisté a fungovali v StB nebo jako velitelé Pohraniční stráže – tam prostě musel být kovaný komunista. My říkáme, že jejich důchod se nebude vypočítávat z aktuální výše jejich výdělků, ale bude to tzv. doba vyloučená. V tomhle období se jim ten výpočet důchodu sníží.“
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
