Životní i existenční minimum se zvýší! Jurečka: Zohlednili jsme růst reálných cen

Aktualizováno -
30. března 2022
•
15:23
30. března 2022
•
06:53

Vláda dnes kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Částky se od dubna zvýší o deset procent, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Podle Jurečky se tak krok dotkne asi 350.000 lidí, státní rozpočet vyjde zhruba na 1,8 až dvě miliardy korun.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

Petr Holec komentuje prodloužení nouzového stavu.
Komentáře Komentář: Vláda protlačila nouzový stav i navzdory sobě. Vrátil se jí jak zlý bumerang

Jurečka uvedl, že ministerstvo vypracovalo návrh přes noc po koaliční dohodě, aby se nemuselo čekat až na další kvartál. „Zohlednili jsme růst reálných cen od roku 2020 do roku 2022 a zvýšili částky o deset procent se zaokrouhlením nahoru,“ řekl. Opatření se podle něj přímo nebo zprostředkovaně dotkne 350.000 lidí. „Dopad (na rozpočet) očekáváme letos 1,8 až dvě miliardy korun,“ řekl.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti.

Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla. Podle Jurečky kabinet probírá celou řadu dalších opatření, která ale mají být co nejvíce cílená. „Budeme o nich ještě diskutovat, týkají se několika resortů,“ uvedl.

20:21
Dnes

Jednání s Ukrajinou a evropskými partnery dosáhla za uplynulý rok významného pokroku pro budoucnost Ukrajiny. Na síti X to dnes napsal zvláštní vyslanec a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner po dnešních telefonátech s Moskvou, Kyjevem a zástupci šesti evropských zemí a také představiteli EU a NATO.

Pokroku podle něj bylo dosaženo v otázkách silných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, její cestě ke členství v EU a komplexního poválečného plánu prosperity. Kushner dodal, že NATO zůstane klíčovým pilířem evropské bezpečnosti.

19:30
Dnes

Evropa má vůči Moskvě jasné požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU. Evropa podle ní rovněž požaduje návrat deportovaných ukrajinských dětí a ukončení ruských sabotážních a kybernetických útoků v Evropě.

18:08
Dnes

Ruské úřady zadržely ženu podezřelou z podílu na pátečním bombovém útoku na automobil Sergeje Zavorotného, bývalého tiskového mluvčího ukrajinského premiéra Mykoly Azarova. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Vyšetřovací výbor, který má na starosti vyšetřování závažných trestných činů. Podle vyšetřovatelů žena umístila výbušné zařízení pod automobil Zavorotného na pokyn lidí napojených na ukrajinské tajné služby. Kyjev se k obvinění zatím nevyjádřil.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa