PŘEHLEDNĚ: Takhle Stanjura škrtal. Rozpočet se sekerou 280 miliard vláda schválila

Jak se škrtalo:

• Ministerstvo obrany by mělo hospodařit s rozpočtem o 5,4 miliardy korun nižším zejména kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Celkové výdaje resortu by tak měly být 88,1 miliardy korun.
• Výdaje ministerstva dopravy by letos měly činit přes 107 mld. Kč. Je to asi o 8,5 mld. méně než loni a o devět miliard méně, než byl původní návrh.    
• Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády, tedy 249,6 miliardy korun. Zároveň je to o zhruba deset miliard korun více než v roce 2021. 
• Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně, celkem zhruba 18 miliard korun. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku.
• Vnitro má hospodařit s rozpočtem 90,75 miliardy korun. Oproti loňsku má dostat o 4,85 miliardy více, oproti podzimnímu návrhu o 3,2 miliardy méně.
• Spravedlnost má podle návrhu rozpočtu dostat podobnou částku jako loni - 31,98 miliardy korun. Je to o 1,8 mld méně, než navrhla Babišova vláda.

Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022. Schodek 280 mld, o 100 mld méně proti návrhu A.Schillerové a A.Babiše, o 140 mld méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) February 9, 2022

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému navíc výdaje ve srovnání s předchozím návrhem rostou mimo jiné kvůli letošní očekávané mimořádné valorizaci důchodů. Celkové výdaje resortu by tak měly činit zhruba 758 miliard korun. Loni mělo MPSV schválené výdaje 714,4 miliardy korun a návrh vlády Andreje Babiše (ANO) počítal pro letošek s 740,6 miliardy korun.

Návrh počítá s růstem výdajů ve srovnání s předchozím návrhem na letošní rok vedle MPSV také u úřadu vlády, Bezpečnostní informační služby a státního dluhu. Beze změny by měly mít výdaje Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, ombudsman, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada.

Stanjura zadal audit milionů za fotky Schillerové. Babiš od exministryně dává ruce pryč

Úspory na užších provozních výdajích, tedy na energiích, nájmech nebo nákupech služeb, činí 13 miliard korun. Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun. „I tak ale objem mezd pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebovaný objem mezd z loňského roku, bude to deset, možná 12 miliard korun nárůst proti roku 2021,“ poznamenal Stanjura.

Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úspora by podle Stanjury měla činit 14 miliard korun.

Ministr dále zmínil snížení neinvestičních dotací podnikatelským subjektům, například u obnovitelných zdrojů energie půjde o osm miliard korun. Podle Stanjury jde o realistický pohled. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zahájí kontroly přiměřenosti zisku těch, kteří čerpají tyto podpory, dodal ministr financí.

Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

Ostrá válka mezi poslanci! Vztahy opozice a vládní většiny na bodu mrazu

„Jediným vodítkem vlády a všech ministrů bylo, zda se plánovaný výdaj, investice dá uskutečnit v roce 2022, dá se vysoutěžit a podepsat smlouva. Těch 15 miliard je nerealizovatelných a nerealistických,“ řekl Stanjura.

Odbory trvají na zvýšení platů

„Rozpočet je protiinflační, kde se výrazně snižuje zadlužení, deficit. Dosáhli jsme cíle, který jsme si dali, že to bude pod 300 miliard korun. Je to 280 miliard korun. Dosáhli jsme i dalšího cíle, že budeme šetřit na výdajové straně,“ řekl premiér.

Wiesner řekl, že zaměstnavatelé „podporují stabilitu veřejných financí a věci k dlouhodobému ekonomickému růstu“, zmínil vzdělávání, digitalizaci, budování infrastruktury či výzkum. Podnikatelé podle Wiesnera na jednání poukazovali na potřebu řešení situace kolem emisních povolenek, kompenzace kvůli zdražování energií, nastavení evropských dotací či dopady Zelené dohody. Zajímalo je také české předsednictví EU.

Podle odborového předáka Josefa Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek kolem sta miliard. Odboráři vyzývají k debatě o změně daňového systému. Kritizují v rozpočtu zmrazení státních odvodů do zdravotního pojištění. Výhrady k tomu mají i zaměstnavatelé. Odbory chtějí také dál jednat o navýšení platů ve veřejném sektoru. „Nehodnotím to, jestli jedna strana je vstřícnější k podobě rozpočtu, druhá strana kritičtější,“ řekl po jednání premiér.

Odbory i zaměstnavatelé si stěžovali na to, že návrh dostali až v úterý večer kolem 18:00. Podklady podle nich navíc byly nekompletní, neobsahovaly podrobnější popis či výhled do dalších dvou let. Stanjura se jim za pozdní zaslání omluvil. Premiér podotkl, že vláda je ve funkci od 17. prosince, na rozpočtové úpravy měla zhruba 50 dní a připomínky využije při přípravě rozpočtu na rok 2023.

Vláda projedná nový rozpočet: „Sekeru“ stáhli na 280 miliard korun

Fialova vláda plánuje uspořit na provozních výdajích, platech či odsunutím investic. Zvedat nebude ani platby státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Zhruba 21 miliard korun z vyšších příjmů má putovat kvůli vysoké inflaci do mimořádné valorizace penzí, tři miliardy do dávek na bydlení kvůli zdražení energií či pět miliard korun do zvýšených úroků u státního dluhu.