Rusové masakrovali civilisty v Buče „ocelovými šipkami“. Zaskočilo to i experty
Jsou to více než čtyři týdny, co Rusové opustili Kyjevskou oblast a Ukrajinci začali prozkoumávat zvěrstva, která zde okupanti vykonali. Forenzní experti už mají i výsledky prvních pitev civilistů pohřbených v masových hrobech. A nestačí se divit. Rusové podle lékařských posudků obyvatele Buče i Irpině zabíjeli mimo jiné ocelovými šipkami zvanými fléchettes, které byly ukryté v ruských střelách. Tato munice se hojně používala během první světové války, v moderním válčení se ale už prakticky nenachází. Navíc její nasazení v obytných oblastech je zakázáno.
Použití ocelových šipek potvrdili pro server The Guardian patologové a koroneři, kteří se podíleli na zkoumání příčin smrti obyvatel kolem města Buča. „V tělech žen a mužů jsme našli několik velmi malých objektů připomínajících hřebíky a našli je i moji kolegové v regionu,“ popsal ukrajinský forenzní lékař Vladyslav Pirovskyj. „Je velmi těžké je v tělech dohledat, jsou hodně malé. Většina těchto těl pocházela z oblasti kolem Buči a Irpině,“ dodal.
Popis malých kovových hřebíků odpovídá právě fléchettes, ocelovým šipkám, které jsou známy z válčení v minulém století. V moderní době na ně ale lze narazit jen velmi zřídka – existují mnohem modernější zbraně, šipky jsou dávná historie. Jak se však nyní ukázalo, Rusové je mají v arzenálu i nadále. Že nalezené hřebíky byly fléchettes, vyhodnotili rovněž experti na zbraně, se kterými The Guardian mluvil.
Záchvěv daleké historie
Tyto šipky nevystřelovali Rusové přímo. Jsou obsažené ve střelách, například tankových a v jedné takové střele může být i 8000 fléchettes. Jakmile útočník munici vystřelí, doslova se „rozprskne“ a šipky zasáhnou vše, co je v cestě. Jak jsou malé (3 až 4 centimetry), ostré a letí rychle, dokážou se zabodnout i do kovu. Lidské tělo je proti nim velmi zranitelné, šipka se navíc často ohne a odlomí se její část, čímž způsobí sekundární zranění.
Největší rozmach tyto šipky zažily během první světové války, jsou označovány „smrtícím ocelovým deštěm“ či „tichou smrtí“. Vynalezeny byly ve Francii, odtud také pochází jejich název, který se uchytil i v zahraničí, fléchettes v překladu doslova znamená šipky. Koncem války je používaly téměř všechny strany, každá k nim přistupovala konstrukčně trochu jinak, princip byl ale vždycky podobný. Fléchettes byly shazovány z letadel.
Po první světové válce šipky nezmizely, začaly se vkládat právě do zmíněných střel, nicméně už tak populární nebyly, i během druhé světové války se po nich sahalo spíše výjimečně. Světové mocnosti zvolily odlišný typ válčení, přece jen šipky nijak přesné nebyly a trochu připomínaly středověký způsob boje. Znovu se ve větší míře objevily až během války ve Vietnamu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc. Rusko je znepokojeno novými hrozbami útoků proti íránským jaderným zařízením. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které by dohoda s Teheránem o jeho nukleárním programu měla vzniknout prostřednictvím dialogu. Izrael a také Spojené státy pohrozily islámské republice opětovným zničením jaderných zařízení, pokud se je země rozhodne obnovit. Izrael a USA se obávají, že Írán usiluje o jadernou bombu. Podobné obavy vyslovují i další západní země. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně civilní účely. Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.
Dnes se předpokládalo, že už je používá převážně jen izraelská armáda. Nasadila je například během jejích operací v Libanonu a v Pásmu Gazy. V roce 2008 byl šipkou zabit palestinský kameraman agentury Reuters Fadíl Šana, což prokázal rentgen jeho těla – šipky z tankové izraelské střely měl zapíchnuté v hrudi a nohách.
Moderní střely jsou účinnější
Podle experta na zbraně Neila Gibsona z britského think tanku Fenix Insight Group Rusové v Buči šipky použili v dělostřeleckých granátech 3š1, které vystřelovali pravděpodobně z houfnice ráže 122mm. Gibson to nazval „nezvyklou a málokdy viděnou municí“, která se podobá americkým protipěchotním granátům APERS. „Funguje to jako opravdový střepinový projektil, jen je naplněný šipkami spojenými voskem,“ vysvětluje Gibson.
Expert však dodává, že běžné dělostřelecké střely jsou účinnější a dokážou i lidem více ublížit. Například pokud je člověk doma, šipky ho neohrozí. Proto se podle něj používají jen při specifických operacích, třeba když je třeba zasáhnout nepřátelské vojáky na otevřeném poli.
Podobná munice v tuto chvíli ani není zakázaná mezinárodním právem, nicméně použití nepřesných zbraní (a to šipky jsou) v obydlených oblastech je porušením humanitárního práva. „Nikdy by neměly být používány v rezidenčních čtvrtích,“ uvádí organizace Amnesty International.
Světlana našla šipky všude
Rusové však fléchettes proti civilistům použili. Když nepočítáme šipky nalezené v tělech v masových hrobech, Světlana Chmutová z Buči je našla zaseknuté ve svém autě. „Pokud se projdete kolem mého domu, najdete jich v zemi více,“ popsala pro The Washington Post s tím, že šipky objevila po intenzivním ostřelování na konci března.
V kontextu všeho, co se odehrálo v Buči, ji nicméně šipky trápí nejméně. Rusové město kompletně zdevastovali, v jeden moment bylo ve vzduchu tolik kouře, že nebylo ani vidět slunce, popsala. „Všechno kolem nás hořelo,“ vzpomíná Chmutová. Okupanti podle ní navíc rabovali domy kvůli jídlu, kradli elektroniku a alkohol, také na místním jeřábu se usídlil ruský sniper, který zastřelil každého, kdo se z města pokusil utéct.
Sama Chmutová se během okupace snažila zůstat při smyslech zahradničením, pěstovala řepu, brambory a ředkvičky. Její obchod stejně ruští vojáci vyrabovali. Teď se těší, jak využije materiál, který ve městě nechali, například plánuje v zimě topit dřevěnými bednami od munice. Kov ze střel zase chce použít jako oplocení své zahrádky.
