Zatáhli nás do války, kterou nechceme. Putinův spojenec Lukašenko rozezlil i Bělorusy žijící v Česku
Bělorusové žijící v České republice se Blesku svěřili, jak prožívají válku, do které byla zatažená i jejich země. „Válčí nikoliv Bělorusko či běloruský národ, ale nelegitimní prezident Alexandr Lukašenko," uvedla pro Blesk Zprávy Kryscina Šyjanoková za Běloruskou národnostní menšinu v Česku. Ani další Bělorusové s válkou proti Kyjevu nesouhlasí a Vladimira Putina vnímají jako agresora. Bojí se o své přátele na Ukrajině, kde teď mimo jiné hrozí pronásledování běloruským uprchlíkům z Lukašenkova režimu. „Je hrozné, co se děje, jsme ve 21. století, a přitom máme pocit, jako by byl rok 1938,“ řekl běloruský historik Pavel Kotau.
K útoku na Ukrajinu došlo i z území Běloruska. Jak to vnímají Bělorusové žijící v Čechách? „Bohužel došlo na to nejhorší, Rusko zaútočilo na Ukrajinu a Bělorusko k tomu minimálně poskytlo své území. Z Běloruska se na Ukrajinu dostala ruská technika a odstřelovala se ukrajinská města," řekl Blesk Zprávám historik Pavel Kotau z Běloruského institutu v Praze.
„Je to hodně smutný den pro Bělorusy, kteří jsou zatažení do války, kterou nechtějí. Myšlenka války se nelíbí ani blízkým příznivcům režimu, to vnímá běloruská společnost jednotně,“ doplnil.
Podobně to vidí také Kryscina Šyjanoková, zástupkyně Běloruské národnostní menšiny v Čechách. „Na svobodě Ukrajiny záleží i budoucí svoboda Běloruska, které bylo vtaženo do ozbrojeného konfliktu. Válčí však nikoliv Bělorusko či běloruský národ, ale nelegitimní prezident Alexandr Lukašenko," uvedla pro Blesk Zprávy.
Celý svět měl podle ní možnost pozorovat válku Lukašenka proti vlastnímu lidu. Na spojenectví s agresorem a okupaci Běloruska ruskými tanky měl přistoupit v naději na udržení se u moci.
Běloruska: S Ukrajinci si rozumíme jako Češi se Slováky
Bělorusové sledují situaci s obavami. Podle Pavla Kotau Rusko vnímá samostatnost Ukrajiny jako omyl, který je potřeba napravit. Dodal, že Rusko se na současný stav viditelně připravovalo. Už v roce 2008 ukázalo Gruzii, že nerespektuje postsovětské hranice. On i další Bělorusové ale jasně stojí za Ukrajinou. „Také Bělorusové před 2 lety ukázali, že chtějí být v demokratické společnosti. Bohužel ale žijeme v době, kdy rozhoduje síla a agrese a my jsme bezmocní,“ sdělil.
„Běloruská diaspora po celém světě odsuzuje útok Ruska na svobodnou a suverénní Ukrajinu. Naše srdce dnes bijí pro Ukrajinu. Mnozí Bělorusové, včetně mě, tam mají příbuzné, kamarády, přátele...," souhlasí Šyjanoková.
Tisíce běloruských uprchlic a uprchlíků si podle ní po srpnových událostech v Bělorusku v roce 2020 našly útočiště právě na Ukrajině. „S ukrajinským národem jsme si vždy rozuměli bez pomoci ,tlumočníka´, jako si rozumí Češi a Slováci. Je to pro nás hodně blízký národ a přátelská země,“ vysvětlila.
Běloruský historik: Máme pocit, že je rok 1938. 60 % Bělorusů je proti
„Je hrozné, co se děje, jsme ve 21. století a přitom máme pocit, jako by byl rok 1938,“ sdělil Blesku Pavel Kotau. „Je tu agresor, který má pocit křivdy a dělá si, co chce, a ostatní svět nemá možnosti mu v tom zabránit.“
Sankce jsou podle něj otázkou. Domnívá se, že Rusko by jejich uvalení vydrželo několik let, dlouhodobě ale ne. „Nakolik je ale Evropa připravená trpět například kvůli dražší elektřině?“ ptá se.
Kotau dodal, že většina Bělorusů má jen omezenou možnost vyjádřit svůj nesouhlas, protože by za to mohli jít do vězení. „Proto lidé v Bělorusku nebudou ukazovat svou nechuť, ale podporuje to málokdo. Dnes jsem narazil na výzkum, že 60 % Bělorusů je proti válce a považovali by to za katastrofu,“ uvedl.
Vízum pro pronásledované Bělorusy, kteří utekli na Ukrajinu
Kryscinu Šyjanokovou mrzí, že běloruská problematika přestala být vnímaná jako priorita, přitom je úzce spjatá s tou ukrajinskou.
„Jako zástupkyně běloruské národnostní menšiny v Praze budu apelovat na českou vládu, aby při řešení otázky humanitárních víz byli bráni v potaz i Bělorusové. Bude nutné také řešit otázku možnosti podání žádosti o české vízum pro pronásledované Bělorusky a Bělorusky, kteří se zdržují na Ukrajině, na českých zastupitelských úřadech na Ukrajině,“ řekla. To podle ní v současnosti není možné.
„Cesta do domovského státu pro Bělorusy podléhající vojenské povinnosti znamená ode dneška nejen riziko politických represí, ale i riziko nucené účasti na válce. Proto zřejmě dojde ke zvýšení počtu žádostí o vízum či pobyt za účelem strpění na českém území,“ vysvětlila.
Zároveň chce nabídnout pomoc, pokud se Česká republika rozhodne přijmout zraněné Ukrajince v rámci zdravotně humanitárního programu MEDEVAC, se kterým Bělorusové již mají zkušenost.
Nyní sledujeme vytváření nové železné opony, říká Kotau
„Bělorusko se nachází v ruském informačním poli, ovlivněné je velké množství starších lidí, kteří sledují jen informace z televize. Znám lidi, kteří musí svým babičkám vysvětlovat, že nemůžou všemu věřit,“ řekl Kotau, podle kterého lidé v Bělorusku příliš věřili oficiálním informacím už během ruské anexe Krymu. Velké množství Bělorusů se ale naučilo hledat informace jinde.
„Trochu jinak to vnímají také po roce 2020, kdy Putin podpořil Lukašenka, proti čemuž byla spousta lidí. Vliv ruského narativu se zmenšil, protože Rusko podporuje nepopulárního diktátora, který nemá oporu ve většinové společnosti. To, co nyní sledujeme, je vytváření nové železné opony, která má oddělit Bělorusko od zbytku Evropy,“ doplnil běloruský historik Pavel Kotau.
