Razie v klášterech: Pátrají po kolaborantech s Moskvou! Ukrajinci uvalili i sankce na duchovní
Ukrajinská tajná služba SBU informovala o dalších prohlídkách klášterů a chrámů ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu na Ukrajině. Ukrajinské úřady vedle toho uvalily sankce na deset vysoce postavených duchovních napojených právě na tuto ukrajinskou církev. Ti podle nich souhlasili se spoluprací s ruskými okupačními orgány nebo ospravedlňovali invazi
Ukrajinská tajná služba oznámila razie ve třech oblastech země - Žytomyrské, Rivnenské a Zakarpatské. SBU tak učinila po sérii policejních razií v náboženských objektech, které by podle Kyjeva mohly přijímat instrukce z Moskvy, napsala dnes agentura Reuters.
Bezpečnostní rada rovněž nařídila vyšetřování kvůli podezření z „podvratné činnosti ruských zvláštních služeb v náboženském prostředí Ukrajiny“ a vyzvala k uvalení sankcí na blíže neupřesněné osoby. SBU nyní také informovala, že jednoho z bývalých představených církve podezírá ze spolupráce s hlavou ruské pravoslavné církve na „promoskevské informační kampani“.
Uvalení sankcí na 10 duchovních
Po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu vyhlásila na ruské pravoslavné církvi nezávislost. Nesouhlasila s počínáním moskevského patriarchy Kirilla, který aktivně podporuje prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině.
Mnoho Ukrajinců se však obává, že by církev mohla být zdrojem ruského vlivu v zemi, píše Reuters. Na 10 duchovních pak byly uvaleny čerstvě sankce.
Bezpečnostní služba totiž ve svém prohlášení uvedla, že deset duchovních různým způsobem souhlasilo se spoluprací s okupačními orgány, propagovalo proruské narativy a ospravedlňovalo ruskou vojenskou agresi na Ukrajině.
Většina duchovních - všichni jsou buď členy církve, nebo jsou s ní úzce spojeni - žije na územích kontrolovaných Ruskem nebo se nachází v zahraničí, uvedla služba. Sankce, které potrvají pět let, zmrazí majetek osob uvedených na seznamu, zablokují jim vývoz kapitálu z Ukrajiny a znemožní jim vlastnit půdu.
„Musíme vytvořit takové podmínky, aby žádní aktéři závislí na agresorském státu neměli možnost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř,“ avizoval již ve čtvrtek během svého videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Předložení návrhu zákona zakazujícího činnost náboženských organizací napojených na Moskvu podle ruské redakce BBC následovalo dnes ráno. Zelenského strana má v parlamentu spolehlivou většinu.
Zelenskyj zároveň podle Reuters sdělil, že úřady prověří, zda tato církev měla právo působit v jednom z nejposvátnějších míst Ukrajiny - v klášterním komplexu Kyjevskopečerská lávra, který SBU prohledala už 22. listopadu.
Tajná služba poté sdělila, že při prohlídce slavného kláštera narazila na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila „země nikoho“, a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Zatímco Moskva od počátku prosince tvrdí, že ruští vojáci úplně dobyli Pokrovsk, podle ukrajinského armádního velení jeho vojáci nadále ovládají asi 13 kilometrů čtverečních na severu města.
Sněmovní zahraniční výbor podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a ocenil jeho snahu o ukončení války na Ukrajině při zachování státnosti této země. Výbor se na tom usnesl na návrh předsedy Radka Vondráčka (ANO) po zhruba tříhodinové debatě o českých bezpečnostních zájmech i hlasy poslanců sněmovní menšiny. Výbor navíc vyzval k posilování transatlantického partnerství Česka a Spojených států a odmítl jeho rozvolňování.
Zahraniční výbor naopak odmítl návrhy Barbory Urbanové (STAN) k podpoře Ukrajiny v obraně proti pokračující ruské agresi a mezistátních iniciativ k pomoci této země včetně české muniční iniciativy. Výhradně poslanci sněmovní menšiny hlasovali také pro návrhy Urbanové k obranným výdajům Česka a jeho spojeneckým závazkům v Severoatlantické alianci.
Úřady chtějí zakázat pravoslavnou církev moskevského patriarchátu, protože spoluprací s agresorem ohrožuje práva a svobody občanů, jejich životy, zdraví a bezpečí.
Také šíří ruskou propagandu, pod pláštíkem církve se skrývá činnost tajných služeb nepřítele a v církvi rekrutují ruské špiony, napsal deník Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření vládního informačního střediska. Dodal, že Zelenskyj uvalil sankce na Pavla Lebidě, který stojí v čele Kyjevskopečerské lávry.
Mluvčí církve metropolita Kliment Reuters řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony. „Ukrajinský stát proto nemá žádný právní důvod, aby vyvíjel nátlak na naše věřící nebo je potlačoval,“ dodal.
Pravoslavní křesťané tvoří většinu ze 43 milionů obyvatel Ukrajiny. Mezi ukrajinskou pravoslavnou církví moskevského patriarchátu a nezávislou ukrajinskou pravoslavnou církví panuje tvrdá konkurence, upozornil Reuters.
Podle červencového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu se k církvi dříve napojené na Moskvu nyní hlásí pouze čtyři procenta Ukrajinců.
Ruská pravoslavná církev protestuje proti „pronásledování věřících a duchovenstva“ na Ukrajině. Kyjev tyto protesty odmítá jako „cynické a pokrytecké“ vzhledem k tomu, že Moskva podle něj roky ničila na územích ovládaných Ruskem ukrajinskou církev.
