Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Od začátku války na Ukrajině mohlo zemřít přes 450 tisíc Rusů. Vyplývá to z údajů, které podle svých tvrzení získaly hackerské skupiny z ruského statistického úřadu Rosstat, píše The Moscow Times. Počet zahrnuje nejen padlé vojáky, ale také civilisty a některá úmrtí mimo boje. Ruská ropná společnost Rosněfť začala v několika regionech omezovat prodej benzinu kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie. Podle serveru Kyiv Independent, který se odvolává na ruská média, si například v Krasnojarském kraji mohou řidiči natankovat nejvýše 30 až 50 litrů benzinu podle jeho druhu. Omezení platí také v Karélii, Burjatsku nebo Novosibirské oblasti. Na některých čerpacích stanicích je navíc zakázáno tankování do kanystrů. Redakce ruského nezávislého listu Novaja gazeta dnes opouští své kanceláře v Moskvě. Šéfredaktor Sergej Sokolov tam v pondělí vedl poslední redakční poradu, uvedla Novaja gazeta na síti X. Zúčastnil se jí také bývalý šéfredaktor a nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. Přítomni byli i novináři z dalších médií, včetně CNN a Reuters.
