Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit. Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy. Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr. Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
