Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajině to zásadně komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, napsal na sociální síti X. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. „Naše jednotky bohužel už několik dní zaznamenávají zásadní narušování provozu Starshieldu nad územím Ukrajiny podél celé frontové linie a nad dočasně okupovaným územím Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj. Výrobce letadel Aero dnes potvrdil zájem Ukrajiny o skyfoxy, využít by mohla cvičnou i bojovou konfiguraci strojů, řekl ČTK mluvčí Aera Lukáš Hora. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve středu při podnikatelské misi na Ukrajině oznámil možnost dodání 16 skyfoxů. Zmínil též, že čtyři skyfoxy už byly dříve potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších 12 strojů. Evropa chce mít své místo u mírových jednání s Ruskem, nemusí to být jedna konkrétní osoba, ale je potřeba jasné vedení. Dnes to při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu prohlásil irský premiér Micheál Martin, který vrcholnou schůzku pěti desítek šéfů států a vlád a také zástupců mezinárodních institucí hostí. Mírové rozhovory se snaží zprostředkovat Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve středu skončila dvoudenní trojstranná mírová jednání v Abú Zabí mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy, která byla první od letošního února. Vyjednavači dohodli další rozsáhlou výměnu válečných zajatců. Všechny tři strany po jednání také hovořily o určitém pokroku, řada otázek, především územních, ale zůstává otevřených.
