Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi, přislíbili pomoc ukrajinské energetice a vyzvali k plnému příměří. Podle agentury Kjódó to dnes uvedl japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi poté, co diplomaté zakončili v Paříži dvoudenní jednání. Agentura AP dříve informovala, že dnešní hovory se měly zaměřit na rusko-ukrajinskou válku a na to, jak Kyjev podpořit v jeho obraně proti ruské agresi. Diplomaté se také sešli s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Sybiha se na okraj jednání skupiny G7 setkal také s francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem. Francouzské ministerstvo zahraničí po jednání podle agentury AFP uvedlo, že Paříž a Kyjev „vítají úsilí Washingtonu o oživení mírových jednání a zajištění částečných příměří, která mají sloužit jako první krok k úplnému klidu zbraní.“ Dnešní setkání ministrů zahraničí v Paříži se odehrálo v době mírových jednání v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války. Součástí nadcházejících rozhovorů s ukrajinskými protějšky budou také možné dodávky letadel Skyfox, řekl dnes cestou na Ukrajinu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podrobnosti neuvedl. Havlíček cestuje do země, která se už pátým rokem brání ruské agresi, se zástupci asi pěti desítek firem z oblastí, jako jsou energetika, strojírenství nebo informatika. Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na cíle na Ukrajině. Ukrajina potřebuje do konce listopadu uzavřít jasné dohody se zahraničními partnery o finanční podpoře na rok 2027, uvedl premiér Serhij Koreckyj na Telegramu. Zdůraznil také nutnost zajistit pokračování financování v roce 2028. Kyjev zároveň žádá o navýšení příspěvků na obnovu energetické infrastruktury a urychlení dodávek potřebného vybavení před nadcházející zimou. Ukrajina na příští rok odhaduje rozpočtový schodek přibližně na 70 miliard eur. „Rovněž je nezbytné zajistit kontinuitu financování i v roce 2028,“ upozornil premiér. Jednání výboru se podle něj zaměřilo také na nadcházející zimu, konkrétně na potřebu energetického vybavení, které umožní rychlou obnovu zařízení, poškozených ruskými útoky. „Vyzval jsem naše partnery, aby navýšili své příspěvky do Fondu energetické podpory a urychlili dodávky potřebného materiálu,“ dodal.
