Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil obnovením války, pokud by evropské země po uzavření míru vyslaly na Ukrajinu své vojáky. „Byli by pro nás legitimním cílem, což znamená, že válka by okamžitě vypukla znovu,“ prohlásil podle agentury TASS při dnešním jednání s americkými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu. Přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině označil za nepřijatelnou. Američtí vyjednavači podle agentury AFP zároveň Putina vyzvali, aby souhlasil se zapojením evropských zástupců do mírových rozhovorů. Německý kancléř Friedrich Merz vidí v mírových jednáních Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí pozitivní signály. Podle něj má Evropa příležitost vytvořit ve spolupráci se Spojenými státy nové bezpečnostní uspořádání. Za důležité nyní považuje, aby Rusko souhlasilo s přímou účastí Evropy na jednáních. Předseda Evropské rady António Costa na summitu v Dublinu uvedl, že se v příštích dnech ukáže, zda Moskva skutečně chce válku ukončit. Podle něj se Rusko dosud soustředilo především na eskalaci konfliktu a útoky na ukrajinské civilisty. Ruský prezident Vladimir Putin umožnil sankcionované Moskevské úvěrové bance převzít akcie v hodnotě desítek milionů dolarů, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zmrazeny v Británii. Podle agentury Bloomberg jde mimo jiné o cenné papíry společností Rosněfť a Gazprom, které drží zkrachovalá londýnská makléřská firma Sova Capital. Banka by tak mohla získat přístup k aktivům bez souhlasu britských správců a obejít západní sankce. Ti s převodem nesouhlasí a obrátili se na britské úřady.
