Zátah kvůli „matičce Rusi“: Ukrajinští agenti prohledali kyjevský klášter
Agenti ukrajinské tajné služby SBU, policisté a příslušníci ukrajinské národní gardy dnes vstoupili do kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, kde zhruba před týdnem zazněla píseň o „matičce Rusi“. Prohledávání kláštera, který figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, souvisí podle SBU s „kontrarozvědnou činností“ a snahou „čelit záškodnické činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině“. Kreml označil razii v klášteře za součást boje proti ruské pravoslavné církvi.
Podle prohlášení je cílem operace nepřipustit využívání lávry jako buňky „ruského světa“ a kontrola, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či zbraní. Podle SBU jde také o ochranu obyvatelstva před „provokacemi a teroristickými činy“.
„Ukrajinská strana ve skutečnosti už dávno vede válku proti Ruské pravoslavné církvi. Řekl bych, že je na to nutné hledět jako na další článek v řetězu těchto akcí proti ruskému pravoslaví,“ okomentoval akci SBU mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Vedení lávry se snaží podle ukrajinských médií zahladit skandál, kdy tu před časem zazněla píseň či modlitba „za matičku Rus“. Ukrajinská církev je rozštěpená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Právě této církvi patří proslulý kyjevský klášter, zatímco skandál okolo modlitby za matičku Rus rozvířil kněz z „konkurenční“ církve. Ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.
Lávra je historickou památkou zařazenou na seznam světového dědictví UNESCO. Agentura Unian v souvislosti se zmíněným skandálem napsala, že „činnost kláštera je často předmětem kritiky kvůli šíření imperiálních stereotypů v duchu moskevského patriarchátu a také kvůli šíření sovětských mýtů“.
Agentura také napsala, že na začátku války místní duchovní napadli novináře, kteří se jich ptali na agresi Ruska. Až v druhém měsíci války se v klášteře začalo mluvit o odchodu z podřízenosti Moskvě. Koncem května církev vyhlásila samostatnost na Moskvě a kritizovala počínání moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho válku proti Ukrajině. V srpnu hlava církve, metropolita Onufrij navštívil zajaté ruské vojáky, obdaroval je čokoládou a slíbil, že se za ně bude modlit.
Obrazem: Další fotografie ze setkání Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů. „Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident. Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila. Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
