Co se vlastně stalo s lidmi, kteří byli zadrženi ve věznici? Někdy se brány věznice otevřely a z nich vypadl člověk, který byl fyzicky a psychicky zničený. Další zadržení byli posláni do většího vězení nebo už nikdy nebyli spatřeni. „Pokud existuje peklo na zemi, tak to bylo tady,“ vypověděl 48letý Serhij, který bydlel naproti věznice. Nechtěl uvést své celé jméno, bál se totiž ruské odvety.
Už v sobotu a neděli lidé začali vypovídat novinářům, že byli buď oni sami zadrženi, nebo že hledají někoho, kdo byl zadržen. Mnoho obyvatel novináře zastavovalo a žádalo pomoc při hledání svých blízkých. Důvody zadržování byly různé. Rusům například vadila tetování oslavující Ukrajinu, vadili jim také lidé, kteří si dělali selfie, zatímco stáli vedle ruských vojáků, případně pokud se někdo odhodlal říct „Slava Ukraini“, posloužilo to také jako záminka k odvodu.
Například jedna ukrajinská matka byla zadržena před zraky svého syna, následně byla zadržována po dobu dvou měsíců kvůli podezření, že pomáhá ukrajinským silám. Kněz byl zadržen a odeslán na Krym, dokonce i starosta byl odveden. Nikdo neví, kde jsou. „Mluvíme o tisícovkách lidí,“ řekl Oleksandr Samojlenko, předseda regionální rady Chersonu. „Každý den měli Rusové ve svých mučírnách 600 lidí.“ Podle předsedy ještě potrvá, než se přijde na to, kolik lidí je nezvěstných.
Cherson je dosud největší město, které Ukrajina osvobodila. Jediné město, které je ještě větší a stále pod nadvládou Rusů, je Mariupol.
Serhij řekl, že často viděl, jak z černého sedanu vystoupili ukrajinští zajatci, zatímco měli na hlavě tašky. „Každý mohl slyšet mučení, výkřiky,“ řekl. Manželský pár Ihor a Larysa Nikitenkovi řekli, že „Rusové sebrali, koho mohli: partyzány, aktivisty, kohokoli“. Jakmile dorazili noví vězni, staří byli vyhozeni na ulici, byli zmatení, polonazí a často vážně poranění, vypověděli manželé.
64letý Oleksandr Kuzmin byl jedním ze zadržených. Domnívá se, že ho mučili agenti Federální služby bezpečnosti. Rozbili mu nohu kladivem, protože před téměř 10 lety bojoval proti proruským separatistům v Donbase. V okupovaných městech se Rusové snaží hledat muže s předešlou vojenskou zkušeností, často od místních požadují jejich identifikaci. Kuzmin dále vypověděl, že nad svou celou slyšel výkřiky plné bolesti. Jeden z mužů, který přišel do jeho cely, mu řekl, že byl zatčen kvůli tomu, že se snažil pomoci lidem získat ukrajinskou hřivnu, kterou se snažili Rusové nahradit rublem. Rusové použili elektrošoky na tohoto mladého muže, na jeho bradavky a penis, řekl Kuzmin.
Vězni byli nuceni říkat „Hail Putin“ nebo „Hail Russia“, aby dostali jídlo, vypověděli sousedé, kteří mluvili s vězni po jejich propuštění. Ti, kteří odmítli, dostali elektrošoky. Dále vypověděli, že bylo vidět, že si Rusové nadvládu užívají. „Chtěli jsme je strašně moc zabít, ale museli jsme se na ně usmívat, protože jsme věděli, že stačí jedno špatné slovo a skončili bychom ve vězení,“ řekl Serhij.
68letý Jurij popsal, jak se jeho syn dostal do vězení a pořád je zadržován na Krymu. Jeho 38letý syn Roman byl součástí místní jednotky územní obrany. Jeho jednotka bojovala i po okupaci Chersonu, stali se z nich partyzáni. Pašovali zbraně, plnili mise. Z bezpečnostních důvodů novináři nezveřejnili jejich příjmení. Rusové se týdny snažili Romana zadržet. To se jim nakonec povedlo 4. srpna. Sebrali ho do věznice, kde byl několik dnů bit. Aby zavolal svému otci, použil propašovaný telefon, který mu pomohli sehnat další vězni.
Od té doby posílal svému synovi léky proti bolesti, cigarety a bonbóny. Naposledy se synem mluvil 20. října. O den či dva později se doslechl, že vězni byli odvedeni na Krym. Po měsíci hledání zjistil, že je Roman naživu a je držen v Simferopolu, hlavním městě Krymu. Jurij řekl, že neví, co se stalo s jeho synem, ale jako člen odboje stojí před vážným obviněním. Pokud by byl propuštěn, neví, jak by se Roman dostal domů. „Nemá žádné dokumenty, průkazy, nic,“ řekl.
Další lidé taky vypověděli, že mají podezření, že jejich přátelé či rodinní příslušníci byli odvezeni na Krym. Další věří, že jsou jen naproti řeky Dněpr, v městě Chaplynka. Jiní nevědí, kde by vůbec měli začít s hledáním. Oleksandr Zubrytskij oslovil novináře na ulice, aby mu pomohli najít jeho nejlepšího přítele Petra Pikovskiyho. Zmizel poté, co hledal svého syna, který byl také zatčen.
9°C
