Týrání postižených na Ukrajině? OSN varuje před brutálními sirotčinci pro mladistvé s poruchami
Experti na lidská práva z Organizace spojených národů (OSN) upozornili na týrání postižených dětí a dospělých v sirotčineckém systému na Ukrajině. Do specializovaných zařízení posílají rodiny své potomky s postižením již od dob Sovětského svazu, nyní je ale podle odborníků čas na reformu. „Všechny války v momentě odhalí historické chyby. Je čas jednat.“ Teenageři a dospělí v „sirotčincích“ spí v kotcích, 18letý Vasyl strávil hodiny přivázaný k lavičce.
Po vpádu ruské armády na ukrajinské území se tisíce lidí s postižením vrátily zpět ke svým rodinám, někteří ale nadále přežívají v otřesných podmínkách v takzvaných sirotčincích. Systém o asi 700 institucích měl dosud v péči přes 100 tisíc mladých dospělých a dětí. V době války ovšem dotyční čelí ještě větším hrozbám, mnozí končí na ulici nebo v rukou obchodníků s lidmi, píše server BBC.
Samotní Ukrajinci často nevědí, k jakému násilí v sirotčincích dochází. V dobách Sovětského svazu vláda nabádala rodiny, aby své příbuzné s postižením předávaly systému, jenž funguje dodnes. Jeden z expertů na lidská práva pro postižené při OSN Gerard Quinn potvrdil, že problém probíhající válce dlouho předcházel. Na Ukrajině proto podle něj nastal čas k tomu, aby vláda „stiskla restartovací tlačítko do budoucnosti“.
„Všechny války v momentě odhalí historické chyby a předávání lidí do ústavní péče je jednou z těch chyb,“ uvedl Quinn. „Je čas jednat, stisknout restartovací tlačítko do budoucnosti. V rámci toho potřebujeme jasný závazek ukrajinské vlády ke zničení systému institucionalizace.“
Dodal, že v procesu znovu vybudování Ukrajiny je nutné brát lidi s postižením jako prioritu. Organizace a samotný stát musí mimo jiné dané sirotčinecké instituce okamžitě přestat financovat, doplnil.
V pleně přivázán k lavičce
Britští novináři v červnu odhalili pět „sirotčinců“, kde personál dlouhodobě týral ubytované pacienty. Mladí lidé museli spát v kotcích a mnozí včetně malých dětí vykazovali znaky těžké podvýživy. V jedné z institucí nalezli 18letého Vasyla Velyčenka, který strávil několik hodin přivázaný k lavičce, po celou dobu navíc seděl na přímém slunci. Měl nasazenou plenu a kýval se ze strany na stranu, navzdory hlasitému křiku mu nikdo nepřišel na pomoc.
Vasylovi rodiče dostali možnost svého syna navštěvovat, smířili se ale se způsobem, jakým o něj bylo v instituci postaráno.
Vasyl trpí epilepsií a má poruchu učení, rodina se o něj původně chtěla postarat sama, neměla ale dostatek prostředků a předala ho proto sirotčinci. Chlapci tehdy bylo pouhých pět let. Obětí systému na Ukrajině přibývá, instituce v posledních letech dosahovaly plné kapacity a musely své pacienty převážet do „sirotčinců“ v Rumunsku a Moldavsku.
Experti při OSN předložili důkazy, které nasvědčují tomu, že Ukrajina sousedním zemím povolovala s péčí o postižené pacienty pomáhat jen pod podmínkou, že budou lidé stejně jako v domovském státě drženi v daných institucích. „Třetí země mají těžkou odpovědnost asistovat Ukrajině, aby občané včetně dětí s postižením měli lepší budoucnost,“ varovali odborníci.
Na Ukrajině jsou dál vězněny a týrány desetitisíce lidí s postižením.
Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc.
Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod.
O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací.
Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města.
V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili.
Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.
