Neděle 2. října 2022
Svátek slaví Olívie, zítra Bohumil
Oblačno, déšť 16°C

Ruský oligarcha kritizuje Putinovu válku: „Je to hanebnost!“ Do vlasti už se vracet nechce

Autor: tsv - 
12. srpna 2022
05:00

Původem ruský miliardář se podruhé od roku 2014 veřejně vyslovil proti jednání ruského prezidenta Vladimira Putina. Válku na Ukrajině označil za hanebnou a dodal, že invaze „je ta nejtragičtější událost v nedávné historii“. Podnikatel dříve kritizoval mimo jiné i anexi Krymu a dostal se tak do nelibosti vůdce, od roku 2015 žije v zahraničí. Pro server BBC popsal tresty za veřejné vyjádření nesouhlasu s prezidentem.

Boris Mints (64), který až do roku 2018 vedl investiční společnost O1 Group, v rozhovoru s novináři přirovnal PutinaAdolfu Hitlerovi a takzvanou speciální operaci na Ukrajině označil za hanebnou. Invaze na sousední zemi je podle něj „ta nejtragičtější událost v nedávné historii, a to nejen historii Ukrajiny a Ruska, ale globálně“.

Okupaci Ukrajiny srovnal s okupací Polska, ke které dal v roce 1939 rozkaz bývalý německý diktátor. „Tahle válka je důsledkem šílenosti a hladu po moci jediného člověka, Vladimira Putina, kterého podporuje jeho vnitřní kruh,“ konstatoval Mints. Podnikatel se se současným ruským vládcem poprvé osobně setkal v devadesátých letech, konverzaci navázali ale až v roce 2000 dva dny poté, co byl Putin dosazen na místo zastupujícího prezidenta.

Mints tehdy již několik let pracoval pro bývalého vládce federace Borise Jelcina a těšil se, až s Putinem probere plány na reformu tamní vlády. „Pan Putin si vyslechl mé návrhy bez jediného komentáře nebo argumentu. Následující den mě vyhodil,“ uvedl Mints. V ten moment si podle vlastních slov uvědomil, že Putin má do předchozího prezidenta „hodně daleko“.

Mints následně opustil politiku a začal podnikat, svou společnost prodal v roce 2018.

Sankcím se vyhnul

Mints se stal jedním z mála původem ruských miliardářů, na které západní země neuvalily sankce. Úřady uznaly, že podnikatel nemá žádné vazby na Kreml a z války nijak neprofituje, muž navíc se svou rodinou žije od roku 2015 ve Velké Británii. Do dobrovolného exilu odešel poté, co o rok dříve kritizoval anexi Krymu. Chtěl se vyhnout pravděpodobnému vězení.

Obvyklým způsobem, jak potrestat podnikatele za jejich „netoleranci vůči režimu“, je „otevřít vyšetřování zfalšovaného kriminálního případu“, vysvětloval. Často se jedná o nepodložená obvinění z podvodu nebo daňového úniku, za které si může majitel podniku odsedět i deset let ve vězení.

„Takové případy ovlivní nejen samotné podnikatele, ale i jejich rodiny a zaměstnance,“ vysvětlil Mints. „Každý podnikatel nezávislý na Putinovi je považován za hrozbu, protože by mohl financovat opozici nebo kultivovat protesty. Tím pádem je na něj pohlíženo jako na Putinova nepřítele, a tedy na nepřítele státu.“

Ne každý boháč je oligarcha

Mints, jehož celkový majetek byl americkým magazínem Forbes vyčíslen na 1,3 miliardy dolarů (necelých 31 miliard korun), byl ve Spojených státech označen za oligarchu, ani tato země na něj ale sankce neuvalila. Muž se proti takovému označení v rozhovoru ohradil.

„Ne každý ruský podnikatel souhlasí s Putinem a stejně tak ne každý bohatý Rus je oligarcha,“ apeloval. „V Rusku termín oligarcha popisuje podnikatelského lídra, který je do velké míry napojený na Putina a jehož majetek nebo výdělky většinově závisí na spolupráci s ruským státem.“

„Rusko není jen olejové pole s hliníkovým dolem v samotném centru,“ pokračoval. „Je to země 140 milionů lidí. Lidí, kteří mají jako všude jinde své potřeby a jejichž potřeby se nijak neliší od těch tady na Západě.“ Mints se do budoucna do své rodné země vracet neplánuje. V Británii na rozdíl od Ruska nevyžaduje speciální ochranku a nemusí se bát o zdraví své rodiny, uzavřel.

18:09
2. 10. 2022

Česká republika nebude tolerovat ruské hanebné porušování mezinárodního práva, sprostou krádež území jiného státu a Putinovy koloniální snahy, sdělil dnes ČTK v reakci na ruskou anexi čtyř ukrajinských území ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). V reakci na aktuální dění si některé evropské státy povolají na jednání ruské velvyslance. Zda tak učiní i Česko, není jasné. „Další postup koordinujeme se spojenci,“ uvedl ministr na dotaz ČTK.

„Neuznáme jedinou nezákonnou anexi ukrajinského území Ruskem bez ohledu na to, kolik ruských vojáků se bude na území Ukrajiny nacházet,“ doplnil.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal se zástupci proruských separatistů smlouvy o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku - samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské na východě Ukrajiny a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na jihu země. Dnes krok schválil i ústavní soud a hlasovat o něm musí i parlament, který o tom začne jednat v pondělí, napsala agentura Reuters.

17:30
2. 10. 2022

V ukrajinském Izjumu bylo během šesti měsíců ruské okupace mučení naprosto běžnou praktikou, která postihla vojáky i civilisty, napsala dnes agentura AP na základě svého zkoumání. Agentura v nedávno osvobozeném městě lokalizovala deset míst, kde se mučení odehrávalo.

Novináři AP mluvili s 15 lidmi, kteří popsali mučení ruskými vojáky v Charkovské oblasti, kde Izjum leží, a také se dvěma rodinami, jejichž příbuzní padli do ruských rukou a už se nevrátili. Agentura zjistila, že ruští vojáci unášeli především muže s vazbami na ukrajinské síly, v bezpečí před nimi ale nebyl žádný dospělý.

„Mlátili mě holemi, rukama a kopali do mě. Típali o mě cigarety. Střelili mě do nohou,“ popsal 38letý voják Mykola Mosjakyn. Rusové ho podle jeho vyprávění zajali u něho na chalupě. Trápili ho také tak, že ho hodili do jámy se stojatou vodou, spoutali mu ruce a pověsili za pouta. Po třech dnech ho vysadili u nemocnice a řekli mu:„Povězte, že jste měl nehodu.“

17:07
2. 10. 2022

Nejlepší odpovědí na ruskou anexi ukrajinských území je pokračovat v podpoře Ukrajiny. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v reakci na anexi pracovat s unijními partnery na dalších sankcích proti Rusku, uvedla dnes agentura AFP. Kvůli připojení čtyř ukrajinských území k Rusku si Německo, Itálie a další unijní země předvolaly ruské velvyslance.

Podle Stoltenberga dobytí města Lyman ukazuje schopnost ukrajinské armády zatlačovat ruské jednotky. To se děje díky odvaze ukrajinských vojáků i dodávkám moderních zbraní ze strany západních zemí. Nejlepší odpovědí na ruskou anexi ukrajinských území je pokračovat v podpoře Kyjeva, řekl Stoltenberg v rozhovoru s televizí NBC.

K pátečnímu prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že míní zrychleně podat přihlášku Ukrajiny do aliance, Stoltenberg uvedl, že o členství musí státy NATO rozhodnout jednomyslně. Severoatlantická aliance také podporuje vyšetřování příčin poškození plynovodu Nord Stream. „Jakýkoliv úmyslný útok na kritickou infrastrukturu NATO se setká s pevnou a jednotnou odezvou,“ řekl Stoltenberg.

Kompletní online

Video  Expert pro Blesk o ukrajinském protiútoku na jihu: Gesto Zelenského a válečné PR?  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa