Ruský oligarcha kritizuje Putinovu válku: „Je to hanebnost!“ Do vlasti už se vracet nechce
Původem ruský miliardář se podruhé od roku 2014 veřejně vyslovil proti jednání ruského prezidenta Vladimira Putina. Válku na Ukrajině označil za hanebnou a dodal, že invaze „je ta nejtragičtější událost v nedávné historii“. Podnikatel dříve kritizoval mimo jiné i anexi Krymu a dostal se tak do nelibosti vůdce, od roku 2015 žije v zahraničí. Pro server BBC popsal tresty za veřejné vyjádření nesouhlasu s prezidentem.
Boris Mints (64), který až do roku 2018 vedl investiční společnost O1 Group, v rozhovoru s novináři přirovnal Putina k Adolfu Hitlerovi a takzvanou speciální operaci na Ukrajině označil za hanebnou. Invaze na sousední zemi je podle něj „ta nejtragičtější událost v nedávné historii, a to nejen historii Ukrajiny a Ruska, ale globálně“.
Okupaci Ukrajiny srovnal s okupací Polska, ke které dal v roce 1939 rozkaz bývalý německý diktátor. „Tahle válka je důsledkem šílenosti a hladu po moci jediného člověka, Vladimira Putina, kterého podporuje jeho vnitřní kruh,“ konstatoval Mints. Podnikatel se se současným ruským vládcem poprvé osobně setkal v devadesátých letech, konverzaci navázali ale až v roce 2000 dva dny poté, co byl Putin dosazen na místo zastupujícího prezidenta.
Mints tehdy již několik let pracoval pro bývalého vládce federace Borise Jelcina a těšil se, až s Putinem probere plány na reformu tamní vlády. „Pan Putin si vyslechl mé návrhy bez jediného komentáře nebo argumentu. Následující den mě vyhodil,“ uvedl Mints. V ten moment si podle vlastních slov uvědomil, že Putin má do předchozího prezidenta „hodně daleko“.
Mints následně opustil politiku a začal podnikat, svou společnost prodal v roce 2018.
Sankcím se vyhnul
Mints se stal jedním z mála původem ruských miliardářů, na které západní země neuvalily sankce. Úřady uznaly, že podnikatel nemá žádné vazby na Kreml a z války nijak neprofituje, muž navíc se svou rodinou žije od roku 2015 ve Velké Británii. Do dobrovolného exilu odešel poté, co o rok dříve kritizoval anexi Krymu. Chtěl se vyhnout pravděpodobnému vězení.
Obvyklým způsobem, jak potrestat podnikatele za jejich „netoleranci vůči režimu“, je „otevřít vyšetřování zfalšovaného kriminálního případu“, vysvětloval. Často se jedná o nepodložená obvinění z podvodu nebo daňového úniku, za které si může majitel podniku odsedět i deset let ve vězení.
„Takové případy ovlivní nejen samotné podnikatele, ale i jejich rodiny a zaměstnance,“ vysvětlil Mints. „Každý podnikatel nezávislý na Putinovi je považován za hrozbu, protože by mohl financovat opozici nebo kultivovat protesty. Tím pádem je na něj pohlíženo jako na Putinova nepřítele, a tedy na nepřítele státu.“
Ne každý boháč je oligarcha
Mints, jehož celkový majetek byl americkým magazínem Forbes vyčíslen na 1,3 miliardy dolarů (necelých 31 miliard korun), byl ve Spojených státech označen za oligarchu, ani tato země na něj ale sankce neuvalila. Muž se proti takovému označení v rozhovoru ohradil.
„Ne každý ruský podnikatel souhlasí s Putinem a stejně tak ne každý bohatý Rus je oligarcha,“ apeloval. „V Rusku termín oligarcha popisuje podnikatelského lídra, který je do velké míry napojený na Putina a jehož majetek nebo výdělky většinově závisí na spolupráci s ruským státem.“
„Rusko není jen olejové pole s hliníkovým dolem v samotném centru,“ pokračoval. „Je to země 140 milionů lidí. Lidí, kteří mají jako všude jinde své potřeby a jejichž potřeby se nijak neliší od těch tady na Západě.“ Mints se do budoucna do své rodné země vracet neplánuje. V Británii na rozdíl od Ruska nevyžaduje speciální ochranku a nemusí se bát o zdraví své rodiny, uzavřel.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
