Ruská základna na Krymu po sérii explozí: Zkázu ukázaly čerstvé satelitní snímky
Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok.
Na ruském vojenském letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofjodorovky) na západě Krymu došlo v úterý k sérii explozí, při kterých zemřel jeden člověk.
Satelitní záběry americké společnosti Planet Labs ukazují, že rozsáhlé části letištní plochy jsou spálené. Hlavní vzletové a přistávací dráhy základny se zdají být neporušené, ale nejméně osm letadel bylo patrně poškozeno nebo zničeno. Na snímku je vidět několik kráterů. Většina z nich se nachází v části základny, kde byly letouny zaparkované pod širým nebem.
Snímky „před“ a „po“ pořízené společností Planet Labs, která monitoruje stovky satelitních záběrů nad Ukrajinou, jsou prvním nezávislým potvrzením, že základna mohla být poškozena. Podrobnosti o rozsahu výbuchů byly dosud omezené.
Letadla zřejmě poškozena jsou
Stále však není jasné, jak a čím byla základna poškozena. Rusko trvá na tom, že exploze byly způsobeny výbuchem munice ve skladu kvůli nedodržení pravidel požární bezpečnosti.
Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a její ministr obrany Oleksij Reznikov naznačil, že na vině mohou být neopatrní ruští vojáci. „Myslím, že ruští vojáci na této letecké základně porušili velmi známé pravidlo: nekouřit na nebezpečných místech,“ řekl.
Ukrajinský generální štáb ve své středeční svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Ukrajinské vzdušné síly na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo na ruském vojenském letišti Saky. Rusko popřelo, že by bylo nějaké letadlo poškozeno. Nové snímky naznačují, že to není pravda.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
