Ruská základna na Krymu po sérii explozí: Zkázu ukázaly čerstvé satelitní snímky
Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok.
Na ruském vojenském letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofjodorovky) na západě Krymu došlo v úterý k sérii explozí, při kterých zemřel jeden člověk.
Satelitní záběry americké společnosti Planet Labs ukazují, že rozsáhlé části letištní plochy jsou spálené. Hlavní vzletové a přistávací dráhy základny se zdají být neporušené, ale nejméně osm letadel bylo patrně poškozeno nebo zničeno. Na snímku je vidět několik kráterů. Většina z nich se nachází v části základny, kde byly letouny zaparkované pod širým nebem.
Snímky „před“ a „po“ pořízené společností Planet Labs, která monitoruje stovky satelitních záběrů nad Ukrajinou, jsou prvním nezávislým potvrzením, že základna mohla být poškozena. Podrobnosti o rozsahu výbuchů byly dosud omezené.
Letadla zřejmě poškozena jsou
Stále však není jasné, jak a čím byla základna poškozena. Rusko trvá na tom, že exploze byly způsobeny výbuchem munice ve skladu kvůli nedodržení pravidel požární bezpečnosti.
Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a její ministr obrany Oleksij Reznikov naznačil, že na vině mohou být neopatrní ruští vojáci. „Myslím, že ruští vojáci na této letecké základně porušili velmi známé pravidlo: nekouřit na nebezpečných místech,“ řekl.
Ukrajinský generální štáb ve své středeční svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Ukrajinské vzdušné síly na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo na ruském vojenském letišti Saky. Rusko popřelo, že by bylo nějaké letadlo poškozeno. Nové snímky naznačují, že to není pravda.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
