Ruská základna na Krymu po sérii explozí: Zkázu ukázaly čerstvé satelitní snímky
Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok.
Na ruském vojenském letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofjodorovky) na západě Krymu došlo v úterý k sérii explozí, při kterých zemřel jeden člověk.
Satelitní záběry americké společnosti Planet Labs ukazují, že rozsáhlé části letištní plochy jsou spálené. Hlavní vzletové a přistávací dráhy základny se zdají být neporušené, ale nejméně osm letadel bylo patrně poškozeno nebo zničeno. Na snímku je vidět několik kráterů. Většina z nich se nachází v části základny, kde byly letouny zaparkované pod širým nebem.
Snímky „před“ a „po“ pořízené společností Planet Labs, která monitoruje stovky satelitních záběrů nad Ukrajinou, jsou prvním nezávislým potvrzením, že základna mohla být poškozena. Podrobnosti o rozsahu výbuchů byly dosud omezené.
Letadla zřejmě poškozena jsou
Stále však není jasné, jak a čím byla základna poškozena. Rusko trvá na tom, že exploze byly způsobeny výbuchem munice ve skladu kvůli nedodržení pravidel požární bezpečnosti.
Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a její ministr obrany Oleksij Reznikov naznačil, že na vině mohou být neopatrní ruští vojáci. „Myslím, že ruští vojáci na této letecké základně porušili velmi známé pravidlo: nekouřit na nebezpečných místech,“ řekl.
Ukrajinský generální štáb ve své středeční svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Ukrajinské vzdušné síly na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo na ruském vojenském letišti Saky. Rusko popřelo, že by bylo nějaké letadlo poškozeno. Nové snímky naznačují, že to není pravda.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
