Ruská základna na Krymu po sérii explozí: Zkázu ukázaly čerstvé satelitní snímky
Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody a několik zničených ruských bojových letounů na letecké základně na Moskvou anektovaném poloostrově Krym, kterým začátkem týdne otřásly exploze. Ukrajina se k odpovědnosti za exploze nepřihlásila, nové satelitní snímky ale podle zpravodajského webu BBC naznačují, že mohlo jít o cílený útok.
Na ruském vojenském letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofjodorovky) na západě Krymu došlo v úterý k sérii explozí, při kterých zemřel jeden člověk.
Satelitní záběry americké společnosti Planet Labs ukazují, že rozsáhlé části letištní plochy jsou spálené. Hlavní vzletové a přistávací dráhy základny se zdají být neporušené, ale nejméně osm letadel bylo patrně poškozeno nebo zničeno. Na snímku je vidět několik kráterů. Většina z nich se nachází v části základny, kde byly letouny zaparkované pod širým nebem.
Snímky „před“ a „po“ pořízené společností Planet Labs, která monitoruje stovky satelitních záběrů nad Ukrajinou, jsou prvním nezávislým potvrzením, že základna mohla být poškozena. Podrobnosti o rozsahu výbuchů byly dosud omezené.
Letadla zřejmě poškozena jsou
Stále však není jasné, jak a čím byla základna poškozena. Rusko trvá na tom, že exploze byly způsobeny výbuchem munice ve skladu kvůli nedodržení pravidel požární bezpečnosti.
Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a její ministr obrany Oleksij Reznikov naznačil, že na vině mohou být neopatrní ruští vojáci. „Myslím, že ruští vojáci na této letecké základně porušili velmi známé pravidlo: nekouřit na nebezpečných místech,“ řekl.
Ukrajinský generální štáb ve své středeční svodce informoval o devíti zničených ruských letadlech za posledních 24 hodin. Ukrajinské vzdušné síly na svém facebookovém učtu napsaly, že se tak stalo na ruském vojenském letišti Saky. Rusko popřelo, že by bylo nějaké letadlo poškozeno. Nové snímky naznačují, že to není pravda.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
