Ruská armáda už má na Ukrajině lidi, varují Britové. Tajné služby rozprášily gang útočníků
Členové NATO varovali Vladimira Putina, že nebudou tolerovat sebemenší pronikání ruských vojáků na ukrajinské území. Náměstek britského ministerstva obrany ovšem uvádí, že už tam ruská armáda své lidi má, a ne málo.
„Jak píšu tyto řádky, dozvídáme se o významném množství jedinců, již jsou vyhodnoceni, že mají napojení na předvojové operace ruské armády, a v současnosti se nacházejí na Ukrajině,“ napsal James Heappey, náměstek ministra obrany pro ozbrojené síly, v deníku The Sun.
Připomíná, že Rusku čelí Ukrajina už od roku 2014, kdy obsadilo poloostrov Krym. „Od té doby je svobodná, suverénní země na kraji Evropy vystavena ruské okupaci. Zabito bylo nějakých 14 tisíc ukrajinských mužů a žen. Týdně jejich institucím škodí kyberútoky a skryté vměšování do jejich politických záležitostí je denní realitou,“ shrnul Heappey.
Vyzývá proto k pomoci Ukrajině, která sice není členem NATO, ale Británie by měla cítit podobnou povinnost, jako když pomáhala Polsku v roce 1939 nebo Jižní Koreji proti komunistům ze severu začátkem 50. let. V korejské válce tehdy zahynulo přes tisíc britských vojáků, jak uvádí náměstek.
Ukrajinská tajná služba SBU zrovna v úterý oznámila, že rozprášila gang koordinovaný z Ruska. „V průběhu rozsáhlé operace v Žytomyru a v Charkově zneškodnili pracovníci ukrajinské kontrarozvědky organizovanou zločineckou skupinu, kterou koordinovali představitelé zpravodajských služeb Ruské federace,“ citovala ČTK prohlášení SBU. Služba zatkla dva tamní obyvatele (jeden měl ruské občanství), kteří údajně chystali řadu útoků v pohraničí ve snaze destabilizovat situaci. Nabírali prý další členy gangu pod rouškou bezpečnostní agentury. Agenti při raziích zabavili ruční zbraně s municí, výbušné zařízení i plány přepadů městských objektů.
Předseda obranného výboru britské dolní komory Tobias Ellwood a bývalý voják vybízel k mobilizaci sil NATO, které už na Ukrajině jsou. „Hrozba sankcí ruskou agresi neodradí a i pouze částečná invaze bude mít vážné hospodářské a bezpečnostní dopady po Evropě i ještě dál,“ varoval podle deníku Telegraph.
To však premiér Boris Johnson (a Ellwoodův kolega z Konzervativní strany) považuje za přehnanou reakci, třebaže situaci vidí jako vážnou – „Rusko dalo Ukrajině pistoli k hlavě,“ pronesl Johnson během parlamentní debaty o Ukrajině.
„Musíme velice opatrně kalkulovat a kalibrovat, co uděláme; myslím, že silný balíček hospodářských sankcí a další poskytování obranné výzbroje i další věci, co už děláme – to je ten správný balíček,“ pronesl Johnson. O posílání vojáků z Británie či vůbec NATO na Ukrajinu by tak jít nemělo, aby to Putinovi naopak místo odrazení nedalo záminku k provedení invaze.
Pokud by však k ruské invazi došlo, bude namístě posílit vojenskou přítomnost NATO ve východoevropských členských zemích. „Britská armáda vede bojovou skupinu NATO v Estonsku, a pokud Rusko vpadne na Ukrajinu, zvážíme vyslání dalších sil na pomoc našich evropských spojenců,“ uvedl premiér. Pořád však věří, že se severoatlantická aliance dokáže s Ruskem domluvit a navzájem se ujistit o bezpečnosti a míru.
proč vlastně USA vedlo válku s bývalou Jugoslávií?