Neděle 22. května 2022
Svátek slaví Emil, zítra Vladimír
Polojasno 22°C

Přehledně: Jak se v Evropě ruší opatření. Řada zemí se učí žít s covidem

  • Autor: Markéta Mikešová - 
    Aktualizováno -
    1. 2. 2022
    20:30
    25. 1. 2022
    05:00

    Jsou to skoro přesně dva roky, co se po světě rozšířil covid-19 a způsobil omezení, jaká svět nikdy dříve neviděl. Dnes jsme mnohem moudřejší než předtím, virus do jisté míry snížil svou schopnost zabíjet nemocné a ještě máme k dispozici vakcíny. Řada zemí proto přemýšlí o kompletní změně strategie přístupu ke covidu, chce se s ním naučit žít. Nemoc prostě bude sezonní chorobou, proti níž se budeme jednou ročně očkovat, ale kvůli které nebude třeba nařizovat žádné restrikce. Už se tímto směrem vydala Británie, Irsko nebo Španělsko. A připojují se další - Francie, Norsko, Dánsko. A ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby se do této fáze dostalo i Česko.

  • 1.Pandemie versus endemie

    Nejdříve si musíme ujasnit pojmy. V současnosti ještě stále odborná společnost označuje výskyt covidu-19 za pandemický, tedy že nemoc zasahuje hodně lidí (vysoká incidence) v rámci určitého časového období, u kterého se počítá, že jednou skončí. Jenže realita je taková, že covid neskončí, bude tu s námi navždy - stejně jako chřipka. Jen už díky očkování a mírnější variantě omikron nebude tolik lidí posílat do nemocnic.

    Pro virus je tento stav výhodný, chce nakazit co nejvíce lidí a zároveň svého hostitele nezabít. Kdyby to udělal, nemohl by se množit dál. Evolučně tak viry vždycky budou směřovat do formy, jako je omikron - hodně nakažlivá, ale relativně mírná. Jakmile se do ní dostanou, mají vyhráno. A viru SARS-CoV-2 se to zřejmě podařilo.

    Když k tomu připočítáme lidstvo vyzbrojené vakcínami, virus, ačkoliv nezmizí, nebude mít šanci paralyzovat společnost. To znamená, že už nebude pandemický, ale endemický. Přesná definice tohoto výrazů zní „trvale se vyskytující“. Kvůli endemickým nemocem není třeba zavádět restrikce, řadí se mezi ně i koronaviry způsobující obyčejnou rýmu.

    Někteří experti jsou přesvědčeni, že covid už se stal endemickým, případně se tomu minimálně hodně blíží. „Papírově“ skončí pandemie tehdy, až Světová zdravotnická organizace (WHO) odvolá pandemický stav. Ta ale sleduje celý svět, přičemž regiony, které nejsou tolik proočkované, rozhodně ještě v endemické fázi nejsou. Jiné je to na Západě, kde naopak lidé proočkovaní jsou. A právě zde politici otevřeně hlásají, že začnou ke covidu přistupovat jako k endemické nemoci.

    Video  Koronavirus: Varianta omikron  - Videohub
    Video se připravuje ...

  • 2.Španělsko

    Jednou z těchto zemí je Španělsko. Že chce strategii změnit, oznámilo už v první polovině ledna. Právě Španělsko přitom loni mělo jeden z nejtvrdších lockdownů v Evropě, lidé doslova nemohli vycházet ven, ani na procházky do přírody.

    Změna přístupu spočívá v tom, že se u covidu bude počítat s tím, že se bude pravidelně vracet - pravděpodobně na podzim a v zimě. A v té chvíli se bude třeba zaměřit na ochranu ohrožených skupin osob, hlavně seniorů. Ale žádná zavřená ekonomika, žádné omezení kulturních akcí, nic. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze by k tomu měla přistoupit celá Evropská unie.

    „To, co říkáme, je, že během následujících měsíců a let budeme muset bez váhání a podle toho, co nám věda řekne, promyslet, jak k pandemii přistoupit s jinými parametry,“ řekl minulý týden na tiskové konferenci. Podle něj by změny neměly nastat dříve, než opadne současná vlna omikronu, ale pak už je načase začít nastavovat postpandemický svět.

    „Covid musí být léčen jako zbytek nemocí,“ uvedl pro agenturu AP Salvador Trenche, šéf Španělské společnosti rodinné a společenské medicíny. Jako problém vidí, když se lékaři zaměřují primárně na covid, ale pak tolik pozornosti nevěnují jiným chorobám. Trenche také tvrdí, že se budeme muset smířit s tím, že někteří lidé na virus budou umírat, byť jich nebude tolik. „Nemůžeme během šesté vlny dělat to, co jsme dělali během první vlny. Model se musí změnit, pokud chceme jiné výsledky,“ doplnil.

    Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ještě nemůže zveřejnit konkrétní plány, se kterými experti přišli. Úřad však sdělil, že jeden z návrhů je použít současný monitorovací systém, který EU používá u chřipky.

    Jednotlivé regiony mezitím oznámily, že začnou více či méně rozvolňovat, uvádí deník El País. Katalánsko ruší večerku a zvažuje, že přestane vyžadovat covid pasy. Kantábrie už je zrušila a Andalusie je také podle všeho zruší, případně omezí.

    Koronavirus ve španělské Barceloně (12. 1. 2022) Koronavirus ve španělské Barceloně (12. 1. 2022) | Reuters

  • 3.Velká Británie

    Zhurta se do rozvolňování pustila Velká Británie. Premiér Boris Johnson minulý týden potvrdil, že země 27. ledna zruší kompletně všechna opatření, i nošení roušek. Důvodem je překonání současné vlny omikronu a vysoká proočkovanost. Další změkčení pravidel přijde 11. února, uvítají ho hlavně turisté. Ti plně očkovaní se od tohoto data nebudou muset po příjezdu do Anglie testovat.

    „Vzhledem k tomu, že se covid-19 stává endemickým, musíme nahradit právní požadavky radami a doporučeními,“ uvedl Johnson k tomu, že země přestane vyžadovat prokazování covid pasem. Jednotlivé podniky si ale samy mohou určit, zda ho po lidech budou chtít.

    Nakažení budou mít i nadále karanténu, nicméně premiér zmínil, že i to bude chtít zrušit. „Lidé, kteří mají chřipku, nejsou ze zákona nuceni se izolovat,“ vysvětloval Johnson. Britský zákon o izolaci platí do konce března, jeho dřívější ukončení by musel potvrdit parlament.

    „Dostáváme se do situace - ještě tam nejsme - ale dostáváme se do situace, kdy je možné říct, že můžeme žít s covidem, a kdy tlak na NHS (britskou Národní zdravotní službu - pozn. red.) a další kritické služby upadá,“ řekl už před dvěma týdny ministr pro bydlení a místní samosprávy Michael Gove, píše The Telegraph.

    Přiznal, že Británie má jeden z nejvíce liberálních přístupů ke covidu. Johnson pak dodal, že země za svůj úspěch vděčí hlavně očkovací kampani, vláda velmi intenzivně přesvědčuje lidi k aplikaci třetích dávek vakcíny.

    Covidová situace v Británii (leden 2022) Covidová situace v Británii (leden 2022) | Reuters

  • 4.Irsko

    I nedaleké Irsko si řeklo, že to nejhorší už má za sebou, a tak od soboty zrušilo skoro všechna opatření, která v zemi platila. Znovu mohly naplno otevřít restaurace a noční kluby, už v nich navíc nebudou platit rozestupy ani nutnost prokazovat se covidovým pasem. Novinky oznámil premiér Micheál Martin. Prozatím nechal povinnost nošení roušek v obchodech a MHD.

    „Dnes je dobrý den. Překonali jsme omikronovou bouři,“ uvedl Martin, když plán na rozvolňování představoval. Lidem poděkoval, že restrikce dodržovali. „Když vás vláda požádala o naprosto výjimečnou věc, dříve pro vaše životy nepředstavitelnou, poslechli jste. Udělali jste, o co jsme prosili,“ ocenil občany premiér. Díky tomu nyní kromě roušek na určitých místech a izolace po pozitivním testu neplatí v Irsku žádná opatření.

    Přitom ještě minulý týden měla země druhou nejvyšší incidenci v Evropě. Díky tomu jí ale omikronová vlna přešla rychle, navíc se lidé v Irsku velmi rychle očkují třetími dávkami. Počet vážně nemocných vůči celkově pozitivním je tak nízký.

    „Lidé jsou sociální bytosti. A my Irové jsme více sociální než ostatní (…), je načase být zase sami sebou,“ řekl Martin.

    Podle lékaře Kevina Kellehera, který byl členem expertního týmu irského ministerstva zdravotnictví, jsou v současné situaci covidové pasy nadbytečné. „To, co zažíváme s omikronem, se více podobá chřipce. A k ní jsme nikdy očkovací certifikáty nepoužívali,“ uvedl pro deník The Irish Times.

    Podle něj je pravda, že existuje riziko pro osoby s imunitními onemocněními, ale ti byli v ohrožení už před covidem, konstatoval Kelleher. Návrat covid pasů by mu dával smysl jen v případě, že by se objevila nová varianta, která by se podobala původnímu viru.

    Koronavirus v Irsku Koronavirus v Irsku | ČTK/AP/Damien Storan

  • 5.Francie

    Podle oznámení premiéra Jeana Castexe z 20. ledna začne Francie v únoru postupně uvolňovat protikoronavirová opatření. Od 2. února se zmírní pravidla týkající se práce z domova, zruší se limity pro počet účastníků sportovních a zábavních akcích a povinnost nosit i venku ochranu nosu a úst.

    Od 16. února si návštěvníci kin budou moci ke sledování filmu koupit občerstvení. Znovu otevřít také budou smět noční kluby. Nicméně podle všeho se od příštího pondělí lidé bez potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19 nedostanou do restaurací, kaváren, kin nebo dálkových vlaků. Už k tomu nebude stačit negativní test.

  • 6.Dánsko a Norsko

    Norsko s okamžitou platností ruší většinu dosud platných protipandemických opatření. Podle agentury Reuters to dnes řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Lidé už nemusí povinně pracovat z domova, ruší se také limit deseti osob pro návštěvy v domácnostech. Vláda přesto lidem doporučila, aby nadále dodržovali odstupy, a varovala, že opatření se mohou kdykoliv vrátit.

    „Přestože se mnoho lidí nakazí, stále méně jich končí v nemocnicích. Všechny nás dobře chrání očkování. Právě díky tomu můžeme uvolnit mnohá omezení navzdory rychlému růstu počtu nakažených,“ uvedl norský premiér.

    Bary a restaurace budou opět moci podávat alkohol i po jedenácté hodin večerní. V místech, kde je větší koncentrace lidí, by podle premiéra veřejnost měla nadále nosit roušky a dodržovat nejméně metrové rozestupy. Toto doporučení podle agentury Reuters ovlivní chod nočních klubů a dalších zábavních podniků.

    Dnešní norské oznámení navazuje na podobná rozhodnutí Dánska.

  • 7.Izrael

     Izraelská vláda  zrušila tak zvané zelené covidové pasy jako podmínku vstupu na místa, kde se schází více lidí. V hotelích, zábavních podnicích, restauracích a tělocvičnách nebo kinech se nebudou od návštěvníků požadovat od neděle. Zůstanou v platnosti pro rizikové akce jako svatby nebo večírky.

    Vědci z Hebrejské univerzity oznámili, že Izrael má vrchol nákazy variantou omikron za sebou. V pondělí v zemi přibylo přes 67.000 nových nákaz, což je téměř o sedm tisíc méně než předchozí den. Reprodukční číslo je 0,92 a v nemocnicích je ve vážném stavu 1084 pacientů, což je o 21 procent více než minulý týden. Mezi hospitalizovanými je 520 plně očkovaných a 427 bez jakékoli vakcíny.

    Tam, kde zůstane povinnost takzvaných covidových pasů, budou nositelé muset mít nejméně dvě dávky vakcíny v minulých čtyřech měsících nebo prodělaný covid-19 ve stejnou dobu. Pro ty, kteří byli očkováni třetí nebo čtvrtou dávkou, žádný časový limit platit nebude.

    Ministři rovněž rozhodli, že od 8. února budou moci vycestovat ze země všichni občané, včetně neočkovaných, a nebudou muset podstoupit žádný test. Musí si ale zjistit, zda test nebude požadovat země, do níž zamíří.

    Vědci z Hebrejské univerzity očekávají pokles vážných případů v příštích týdnech, vysoká čísla nových nákaz se mohou podle nich udržet ještě dva týdny.

    Ve více než devítimilionovém Izraeli má ukončenou vakcinaci přes šest milionů občanů, více než 4,4 milionu má i třetí dávku, 642.000 také čtvrtou. V souvislosti s covidem-19 tam od začátku pandemie zemřelo 8804 lidí.

  • 8.Válek chce celoevropský přístup

    Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se netají tím, že by i pro Česko chtěl podobný přístup, kdy covid bude vnímán jako běžná nemoc, jež nemůže ochromit celou společnost. „Covid nemůže být nadále krizí,“ uvedl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

    Česko by si ale podle něj nemělo vymýšlet vlastní pravidla, zdůraznil, že je potřeba, aby vznikl celoevropský rámec, jak s covidem bojovat. Včetně toho, jak bude probíhat pravidelné očkování. Evropští politici o tom budou dle jeho slov v následujících týdnech hovořit, Válek se diskuzí bude účastnit. Rád by s sebou vzal i zástupce opozice, řekl ve vysílání.

    K „více rutinnímu, monitorovacímu“ přístupu ke covidu vyzvalo podle agentury AP minulý týden i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Země by na nový systém měly najet, jakmile opadne akutní omikronová vlna. Stejný přístup jako u Španělska, kdy bude covid vnímán jako endemická nemoc, lze podle střediska v blízké době očekávat od více států Evropské unie.

    Opatrně pozitivní je evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO). Evropa se podle jejího ředitele Hanse Klugea pomalu blíží ke konci pandemie. „Bude tu několik týdnů a měsíců globální imunity, nejen díky vakcínám a imunitě z prodělané nemoci, ale také díky sezonnosti,“ citovala jej agentura AFP.

    Pak Kluge očekává, že se covid vrátí, ale už ne v pandemické formě. Za důležité v mezičase označuje potřebu stabilizace situace napříč Evropou, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou ohromné. Zatímco v Portugalsku je plně naočkovaných kolem 90 procent lidí, v Bulharsku je to necelých 30 procent.

  • 9.Supervakcína jednou ročně

    Důležitou roli v udržení covidu v endemické formě bude hrát očkování. Už se obecně přijal fakt, že aplikace vakcín bude muset získat nový systém, v současnosti probíhá dost nahodile a není ani jednotný názor, zda vlastně pomáhají čtvrté dávky.

    Jedno je ale jisté, nutnost vakcinace nezmizí, jen budou muset být očkovací látky upraveny. Zřejmě by vše mohlo probíhat jako u chřipky s očkováním jednou ročně na podzim a vakcínou, která pokryje širší škálu variant.

    Myslí si to například šéf Pfizeru Albert Bourla. „Je jednodušší přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat jednou za rok. A pro lidi je snazší na to pamatovat. Z hlediska zdravotnictví je to ideální řešení,“ uvedl pro izraelskou televizi s tím, že virus tu s námi bude ještě další roky. „Ale měli bychom se k normálním životům vrátit za několik měsíců,“ odhaduje ředitel jedné z největších farmaceutických firem světa.

    Pfizer pro tyto účely vyvíjí „univerzální“ covidovou vakcínu, jež má zvládnout bojovat s více variantami. Měla by se aplikovat právě jednou za rok.

    Firma ovšem není sama, podobnou vakcínu vyvíjí i americká armáda. Nejen že má být schopna ochránit před všemi variantami covidu, ale dokonce všemi koronaviry. Vakcína už má hotovou první fázi klinických testů a zatím hlásí pozitivní účinky. Ještě však nemá vyhráno, do finálního schválení zbývá dlouhá trať.

    Moderna pro změnu připravuje vakcínu, která má pokrýt rovnou tři nemoci naráz - covid, chřipku a tzv. syncytiální virus (nachlazení) zároveň. Očkovací látka by mohla být dostupná už na podzim 2023. Vsází na to, že s přibývajícími nemocemi si lidé nebudou chtít každoročně nechávat píchat několik injekcí, ale jednu zvládnou.

    „I kdyby do budoucna bylo potřeba každoroční očkování jednou dávkou na začátku sezony tohoto respiračního onemocnění, je to podobné a běžné, jako se každý rok očkujeme jednou dávkou proti chřipce neustále dokola, každý rok. Pokud se jedná o nemoc, proti které nemáme žádný stoprocentně účinný lék, což je právě případ covidu, pak očkování jako prevence a předcházení vzniku nemoci je a bude tou nejlepší cestou,“ uvedl šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek pro TN.cz.

    Video  Jděte na booster, apeluje Válek. Vakcinolog zmínil výhled pro čtvrté dávky a sezony covidu.  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
    Video se připravuje ...

bcase ( 1. února 2022 23:26 )

Ucme se zit s Covidem, dokud Covid mezi nakazenymi nezmutuje do varianty, ktera zase naplni nemocnice, JIPky a nezvysi umrtnost. To se zadne vlade nehodi do kramu a bude zase delat restrikce. Mne udivuje, ze odmitaci ochrany a prevence proti infekcni nemoci, kteri hulakaji na Vaclavaku neusporadaji Swingers party rekneme s desitkou nakazenych HIV a bez jakekoliv ochrany se budou oddavat svobodnemu a nicim neomezenemu sexu. Covid nezohavuje lidi a zabil jich malo na to, aby se ho lide opravdu bali.

Hana Mareckova ( 26. ledna 2022 22:26 )

Jako u alkoholika, navrat do puvodniho stavu neni lehky. V tomto pripade to neni alkohol ale strach!

Hana Mareckova ( 26. ledna 2022 22:15 )

Je videt, ze zacina provihat pandemicka kocovina. Haha.

lepabrena ( 25. ledna 2022 20:22 )

lepabrena ( 25. ledna 2022 20:21 )

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa