Rusové po úprku zřizují nové velitelství u Azovského moře. Raketami zasáhli Záporoží
Rusko po stažení vojáků z části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny patrně posílí svá vojska na ukrajinském Donbasu. Boje v okolí Bachmutu a Doněcku v Doněcké oblasti by tak mohly zintenzivnit, varovali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinská armáda dál odráží útoky v Doněcké oblasti a Luhanské oblasti, které společně tvoří Donbas, informoval ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení na facebooku. Na okupovaném území Luhanské oblasti hledá ruská armáda podle štábu ubytování v soukromých domech pro nové rekruty.
Ruská armáda po posílení svých vojsk na Donbasu pravděpodobně dosáhne v nadcházejících dnech nebo týdnech v regionu omezených úspěchů, předpovídá ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině.
„Tyto úspěchy ale budou z operačního hlediska jen stěží významné,“ napsali jeho analytici. Na ovládnutí Donbasu se ruská armáda soustředí od doby, kdy na jaře vzdala snahy o dobytí Kyjeva.
Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti, například u Bachmutu a Krasnohorivky, a jeden severozápadně od města Svatove v Luhanské oblasti, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
Ukrajinské jednotky podle jižního operačního velení zničily ruský raketový systém S-300 a protiletadlový systém Tor-M2. „Celkem naše raketové a dělostřelecké jednotky provedly 50 misí,“ uvedlo velení, které dnes citoval server Ukrajinska pravda.
Rusko podle ukrajinského generálního štábu nadále využívá běloruskou pozemní infrastrukturu i vzdušný prostor, odkud nadále hrozí dronové i raketové útoky na Ukrajinu.
Terčem raketových útoků se dnes ráno stalo předměstí Záporoží v jižní části Ukrajiny, sdělil podle agentury Unian šéf správy Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Dodal, že podle prvních zpráv útok nezpůsobil nikomu újmu na zdraví ani škody. Celkem ruské jednotky za poslední den provedly 23 leteckých úderů a 70 útoků z raketových salvových systémů, upřesnila ukrajinská armáda.
Poté, co ukrajinská armáda opět získala pod svoji kontrolu Cherson, umístí Rusko pravděpodobně své vojenské velení do Heničesku, nově zřízeného ústředí okupované oblasti na břehu Azovského moře, uvádí britské ministerstvo obrany. Z území západně od řeky Dněpr se ruské jednotky téměř jistě stáhly už ke 12. listopadu.
Heničesk je momentálně mimo dostřel ukrajinských systémů, které v minulosti způsobily těžké ztráty na ruských polních velitelských stanovištích, a je v dobré pozici na obranu proti potenciálním ukrajinských hrozbám ze západu od nově dobytého Chersonu nebo Melitopolu na severovýchodě, soudí britské ministerstvo.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
