Při operaci srdce dítěte zhasla světla, lékaři si museli svítit sami: Kyjev je dál bez proudu
Bez dodávek elektrického proudu je po středečních vzdušných útocích Ruska na ukrajinskou kritickou infrastrukturu stále 70 procent Kyjeva. Omezeny jsou nadále i dodávky vody a do ulic metropole nevyjely ani tramvaje, uvedl starosta Vitalij Kličko. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že přenosovou soustavu se po středečním kolapsu podařilo stabilizovat. Výpadek zasáhl i nemocnice včetně kardiologické kliniky Institut srdce, a to přímo uprostřed operace, „pod kudlou“ v tu chvíli bylo dítě.
Během operace srdce dítěte v Institutu srdce v Kyjevě vypadl proud – světla zhasla přímo uprostřed zákroku, oznámil kanál Nexta. Klinika má naštěstí generátor, díky němuž byli lékaři schopni bez větších problémů proceduru dokončit.
Rusko ve středu podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy několika lidí a zapříčinily výpadky proudu. Úřady týž den oznámily, že hlavní město je bez vody a přilehlá Kyjevská oblast bez proudu.
„Sedmdesát procent hlavního města je stále bez elektřiny,“ uvedl na Telegramu Kličko s tím, že energetici vyvíjejí maximální úsilí, aby byly dodávky co nejdříve plně obnoveny. „Na levém břehu města jsme již obnovili dodávky vody. Na pravém břehu je plánujeme obnovit v dopoledních hodinách,“ dodal. V ukrajinské metropoli dnes nejezdí tramvaje, radnice na sedmi linkách nasadila náhradní autobusovou dopravu.
Podle ministra energetiky Haluščenka nastal po středečních ruských útocích rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny, dnes nad ránem se však energetický systém podařilo stabilizovat a obnovit napájení kriticky důležitých objektů. „Očekáváme, že jaderné elektrárny začnou fungovat do večera, takže deficit (elektřiny) se sníží,“ uvedl podle agentury Unian ministr.
Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko oznámil, že k dnešnímu ránu byly dodávky obnoveny zcela či částečně v 16 ukrajinských oblastech. Postupně se podle něj daří obnovovat i dodávky tepla a vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že obnovení dodávek elektřiny v Kyjevě očekává dnes dopoledne.
„Není elektřina, topení ani voda. Venkovní teplota se pohybuje kolem nuly. V bytě je ještě teplo z předchozích dnů. Uvidíme, jak dlouho to vydrží,“ popsal situaci v Kyjevě Tymofij Mylovanov, bývalý ministr hospodářství, který nyní vede Kyjevskou ekonomickou školu. „Voda je jiný problém. Problémem jsou záchody. Máme v zásobě asi 100 litrů vody. Na našem balkoně je také sníh. Je to překvapivě velká zásoba vody,“ dodal. Mobilní signál i banky podle něj fungují a obchody jsou dostatečně zásobeny potravinami. Často je však k placení nutná hotovost, neboť nefungují terminály pro bankovní karty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že obnovení dodávek elektřiny v Kyjevě se očekává dnes dopoledne. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
