Autoritář s komplexy versus prozápadní modernista: Putin a Zelenskyj jsou naprosté protiklady
Jeden je bývalý příslušník KGB, který se u moci drží už více než 20 let, nenáviděný většinou světa. Druhý býval bavičem, než se z něj stal na Západě obdivovaný vojenský vůdce. Mezi 70letým ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho 45letým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským nejde jen o střet armád, ale i o střet dvou protikladných osobností, píše AFP.
„Očividně se jedná o dva zásadně odlišné typy vůdců. Jeden je moderní, mladý, neformální a orientovaný na rozvoj. Druhý je uzavřený, zastaralý, autoritářský s komplexy a šílenými nápady,“ uvádí ruský politolog Andrej Kolesnikov z moskevského centra Carnegie.
Putin i Zelenskyj se narodili ve stejné zemi - Sovětském svazu. Pětadvacetiletý věkový rozdíl se ale podepsal i na jejich rozdílných přístupech ke světu. Pro Putina je to touha po moci zabarvená nostalgickým revanšismem. Pro Zelenského je to otevřenost Západu a modernita. Od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února se tato hodnotová opozice proměnila v opozici na bojišti, která připomíná boj Davida s Goliášem.
Herec Zelenskyj, prezident od roku 2019, neměl žádné politické zkušenosti kromě výstupů na sociálních sítích. Tohoto zvyku se drží i v době války, kdy každý večer zveřejňuje dobře nacvičené videoprojevy, ve kterých Ukrajincům dodává naději a slibuje vítězství. S rysy prohloubenými rokem bojů, s tmavýma očima a téměř vždy v khaki triku si ukrajinský prezident získal domácí i mezinárodní popularitu.
Šéf Kremlu podle ukrajinského politologa Anatolije Oktysjuka svůj protějšek úplně špatně odhadl. „Putin ho bral jako klauna, komika, šaška. Invaze... je důsledkem toho, že Zelenského podcenil, důsledkem jeho arogance a nedostatku respektu,“ uvedl Oktysjuk.
Vladimir Putin, na rozdíl od svého soupeře daleko od místa dění, získal image samotáře, který se zdržuje hlavně v Kremlu, kde se účastní nekonečných videokonferencí s ministry a dalšími vysoce postavenými úředníky a kde obviňuje Ukrajinu z nacismu nebo vyhrožuje Západu.
Ruský prezident se totiž většině veřejných vystoupení vyhýbá. K válečné zóně se nikdy nepřiblížil, což je v rozporu s obrazem tvrdého, houževnatého muže, který si po léta pěstoval předváděním bojových umění či jízdami na koni v tajze s odhalenou hrudí.
„Pro mě je to nikdo,“ řekl na konci ledna o Putinovi Zelenskyj. Na okraj ekonomického fóra v Davosu dokonce nadhodil, že Putin už dávno zemřel, a naznačil, že ho od té doby zastupuje dvojník. Putin zase Zelenského a jeho tým označil za „bandu narkomanů a neonacistů“, kteří stojí za „genocidou“ ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.
„Putin Zelenského nepovažuje za ten druh politika, se kterým se dá hovořit nebo vyjednávat. Zelenskyj je pro něj vetřelec, jsou neslučitelní,“ domnívá se Kolesnikov.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
