Ruská politická smetánka na Putinově projevu: Zívání, pospávání i (nucené?) ovace
„Třetí světová zívačka“, i tak se v některých západních médiích píše o proslovu ruského prezidenta Vladimira Putina, který v úterý promluvil k domácí politické elitě. Okolo dvou hodin trvala jeho místy poněkud absurdní řeč, kde ruský lídr neopomněl zopakovat svoje obvyklé stížnosti: Za všechno může Západ, Rusko se brání, země je na tom dobře, dělají to všechno pro děti atd. Z rozpoutání války navíc obvinil nejen Západ, ale de facto samotnou Ukrajinu. Z předních řad mu na rtech viseli expremiér Dmitrij Medveděv, patriarcha Kirill, současný premiér Michail Mišustin či ministři obrany a zahraničí Sergej Šojgu a Sergej Lavrov. V zadních řadách se místy pozornost od Putina vzdalovala, zákonodárci zívali, pospávali, povídali si, nebo koukali do mobilů.
Nad Putinovými slovy mnohdy zůstával rozum stát. Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak to vyjádřil slovy, že „Putin ztratil kontakt s realitou“. Jeho vláda ho však během projevu odměňovala potleskem, někdy dokonce i ovacemi vestoje. Nicméně i mezi přítomnými zákonodárci se našli tací, kteří ne vždy po celých 115 minut proslovu dávali pozor. Na záběrech bylo jasně patrné zívání přítomných a vypadalo to, že někteří si i zdřímli, poukázal list Daily Mail.
Putin sice mluvil zaníceně a dštil síru, jeho slova však neměla takový dopad, jak si asi představoval. Působil, že by se rozvášněně strefovat do Ukrajiny a jejích spojenců mohl celý den, jeho publikum však po první půl hodině už tak „čerstvě“ nevypadalo. Jejich únavu samozřejmě zachytily kamery. Byli i tací, kteří si během prezidentova výstupu špitali se svým sousedem, je otázkou, zda to byly projevy souhlasu či nesouhlasu s Putinovými slovy. Jeho řeč zakončil zvuk ruské hymny, mnozí s nadšením zpívali, našli se i ti, kdo s kamenným výrazem zpívat odmítli.
Ruský lídr byl vždy považován za vynikajícího řečníka, který dokáže zaujmout publikum, zdá se však, že o tuto svou schopnost přišel, znuděné posluchače měl třeba i na svém projevu v září. V úterním projevu kromě „speciální vojenské operace“, jak Kreml válku na Ukrajině nazývá, mluvil Putin i o domácí situaci. Do jeho řeči se dostalo právě i slovo válka, kterému se obvykle vyhýbá. „Válku začali oni,“ opakoval. Pod „oni“ zamýšlel Ukrajinu a Západ.
„Hovořil jsem s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Informoval jsem ho o všech našich kontaktech a snahách o ukončení zabíjení a dosažení skutečného míru,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V posledních dnech proběhlo mnoho telefonátů a kontaktů na různých úrovních. Všechny spojuje pochopení, že válka musí skončit a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke všem důležitým bezpečnostním aspektům.“
„Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou Ukrajině poskytla, zejména za českou iniciativu dodávat našim válečníkům dělostřelectvo. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Díky síle se přibližujeme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkuji!“ dodal prezident.
Ukrajinský lídr dále uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří. „My musíme společně podporovat všechny konstruktivní kroky. Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našich společných snah.“
„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“
K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
