Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno 23°C

Z dohody podepsané v Praze je cár papíru. Takhle jednali o novém STARTu Obama a Medveděv u Klause

Autor: ČTK, Darina Jíchová, swp - 
22. února 2023
05:00

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. O ruském kroku informoval v projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.

Byl to velká sláva. V dubnu 2010 hostil Pražský hrad a tehdejší prezident Václav Klaus protějšky USA a Ruska. Obama a Medveděv během ceremoniálu podepsali v té době důležitý dokument.

Někdejší prezidenti Barack Obama, Dmitrij Medveděv a Václav Klaus v Praze. (duben 2010) Někdejší prezidenti Barack Obama, Dmitrij Medveděv a Václav Klaus v Praze. (duben 2010) | Blesk:Martin Sekanina

Základní údaje o současné americko-ruské smlouvě o omezení počtu jaderných zbraní, takzvané dohodě Nový START:

Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou smlouvu Nový START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze. Smlouva nahradila dohodu START 1, jejíž platnost vypršela 5. prosince 2009 (mezitím byla sice podepsána smlouva START 2, ta ale nebyla ratifikována). V platnost vstoupila 5. února 2011 s platností na deset let, tedy do 5. února 2021. Se vzájemným souhlasem může být o pět let prodloužena, Moskva a Washington tak učinily předloni v únoru, kdy její platnost prodloužily do roku 2026.

Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.

Smlouva stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.

Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.

O prvním prodloužení stávající smlouvy nebo o případné nové smlouvě obě země vedly delší dobu jednání. Washington tvrdil, že jakákoli nová smlouva o omezení jaderných zbraní by se měla vztahovat na všechny typy hlavic, zahrnovat lepší ověřovací protokoly a opatření týkající se transparentnosti a měla by být rozšířena i na Čínu, která zvyšuje svůj vlastní jaderný arzenál. Čína to odmítla jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě. Rusko pak prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měly by být do ní zahrnuty také Británie a Francie. Ale v důsledku neochoty těchto dvou zemí připojit se k nové dohodě by se USA a Rusko měly podle Moskvy více soustředit na bilaterální záležitosti.

Rusko ale v říjnu 2020 nabídlo prodloužení dohody Nový START bez jakýchkoli podmínek. Moskva poté touhu po prodloužení smlouvy několikrát zopakovala, i po nástupu demokrata Joea Bidena do funkce amerického prezidenta v lednu následujícího roku a ruský parlament smlouvu Nový START ještě týž měsíc ratifikoval. Spojené státy tak učinily začátkem února.

Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února loňského roku. USA, podobně jako další západní státy, napadenou zemi podporují kromě humanitární pomoci také dodávkami zbraní. Podle Moskvy se tak západní země přímo zapojují do války.

Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami ustala. O prodloužení dohody a jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat loni v listopadu v Egyptě, Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín. Washington poté na konci loňského roku obvinil Rusko, že závazky z dohody Nový START nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům dovolit provádět inspekce na svém území. K dodržování závazků ze smlouvy vyzvala Moskvu před několika dny také Severoatlantická aliance. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdí, že Rusko dodržuje stanovené limity odpalovacích zařízení a hlavic.

21:35
Dnes

Andrew Coté, jednatel americké společnosti BRINC Drones, která dodává Ukrajině vybavení, se domnívá, že použití dronů na Ukrajině lze přirovnat k nasazení tanků v první světové válce. „Je to dost patová situace. Pokud jste v otevřeném terénu, tak budete pronásledováni,“ podotkl Coté.

22:05
Dnes

„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“

21:33
Dnes

Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.

Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.

Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.

Zobrazit celý online

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu uvedl, že jeho země pozastavuje účast v dohodě Nový START. „Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast podle Putina obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa