9°C
Z dohody podepsané v Praze je cár papíru. Takhle jednali o novém STARTu Obama a Medveděv u Klause
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. O ruském kroku informoval v projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.
Byl to velká sláva. V dubnu 2010 hostil Pražský hrad a tehdejší prezident Václav Klaus protějšky USA a Ruska. Obama a Medveděv během ceremoniálu podepsali v té době důležitý dokument.
Základní údaje o současné americko-ruské smlouvě o omezení počtu jaderných zbraní, takzvané dohodě Nový START:
Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou smlouvu Nový START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze. Smlouva nahradila dohodu START 1, jejíž platnost vypršela 5. prosince 2009 (mezitím byla sice podepsána smlouva START 2, ta ale nebyla ratifikována). V platnost vstoupila 5. února 2011 s platností na deset let, tedy do 5. února 2021. Se vzájemným souhlasem může být o pět let prodloužena, Moskva a Washington tak učinily předloni v únoru, kdy její platnost prodloužily do roku 2026.
Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.
Smlouva stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.
O prvním prodloužení stávající smlouvy nebo o případné nové smlouvě obě země vedly delší dobu jednání. Washington tvrdil, že jakákoli nová smlouva o omezení jaderných zbraní by se měla vztahovat na všechny typy hlavic, zahrnovat lepší ověřovací protokoly a opatření týkající se transparentnosti a měla by být rozšířena i na Čínu, která zvyšuje svůj vlastní jaderný arzenál. Čína to odmítla jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě. Rusko pak prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měly by být do ní zahrnuty také Británie a Francie. Ale v důsledku neochoty těchto dvou zemí připojit se k nové dohodě by se USA a Rusko měly podle Moskvy více soustředit na bilaterální záležitosti.
Rusko ale v říjnu 2020 nabídlo prodloužení dohody Nový START bez jakýchkoli podmínek. Moskva poté touhu po prodloužení smlouvy několikrát zopakovala, i po nástupu demokrata Joea Bidena do funkce amerického prezidenta v lednu následujícího roku a ruský parlament smlouvu Nový START ještě týž měsíc ratifikoval. Spojené státy tak učinily začátkem února.
Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února loňského roku. USA, podobně jako další západní státy, napadenou zemi podporují kromě humanitární pomoci také dodávkami zbraní. Podle Moskvy se tak západní země přímo zapojují do války.
Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami ustala. O prodloužení dohody a jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat loni v listopadu v Egyptě, Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín. Washington poté na konci loňského roku obvinil Rusko, že závazky z dohody Nový START nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům dovolit provádět inspekce na svém území. K dodržování závazků ze smlouvy vyzvala Moskvu před několika dny také Severoatlantická aliance. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdí, že Rusko dodržuje stanovené limity odpalovacích zařízení a hlavic.
18:43
Dnes
Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.
„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.
18:13
Dnes
Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.
17:36
Dnes
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu uvedl, že jeho země pozastavuje účast v dohodě Nový START. „Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast podle Putina obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“.
Témata:
Související
