Z dohody podepsané v Praze je cár papíru. Takhle jednali o novém STARTu Obama a Medveděv u Klause
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. O ruském kroku informoval v projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.
Byl to velká sláva. V dubnu 2010 hostil Pražský hrad a tehdejší prezident Václav Klaus protějšky USA a Ruska. Obama a Medveděv během ceremoniálu podepsali v té době důležitý dokument.
Základní údaje o současné americko-ruské smlouvě o omezení počtu jaderných zbraní, takzvané dohodě Nový START:
Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou smlouvu Nový START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze. Smlouva nahradila dohodu START 1, jejíž platnost vypršela 5. prosince 2009 (mezitím byla sice podepsána smlouva START 2, ta ale nebyla ratifikována). V platnost vstoupila 5. února 2011 s platností na deset let, tedy do 5. února 2021. Se vzájemným souhlasem může být o pět let prodloužena, Moskva a Washington tak učinily předloni v únoru, kdy její platnost prodloužily do roku 2026.
Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.
Smlouva stanoví, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.
O prvním prodloužení stávající smlouvy nebo o případné nové smlouvě obě země vedly delší dobu jednání. Washington tvrdil, že jakákoli nová smlouva o omezení jaderných zbraní by se měla vztahovat na všechny typy hlavic, zahrnovat lepší ověřovací protokoly a opatření týkající se transparentnosti a měla by být rozšířena i na Čínu, která zvyšuje svůj vlastní jaderný arzenál. Čína to odmítla jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě. Rusko pak prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měly by být do ní zahrnuty také Británie a Francie. Ale v důsledku neochoty těchto dvou zemí připojit se k nové dohodě by se USA a Rusko měly podle Moskvy více soustředit na bilaterální záležitosti.
Rusko ale v říjnu 2020 nabídlo prodloužení dohody Nový START bez jakýchkoli podmínek. Moskva poté touhu po prodloužení smlouvy několikrát zopakovala, i po nástupu demokrata Joea Bidena do funkce amerického prezidenta v lednu následujícího roku a ruský parlament smlouvu Nový START ještě týž měsíc ratifikoval. Spojené státy tak učinily začátkem února.
Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února loňského roku. USA, podobně jako další západní státy, napadenou zemi podporují kromě humanitární pomoci také dodávkami zbraní. Podle Moskvy se tak západní země přímo zapojují do války.
Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami ustala. O prodloužení dohody a jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat loni v listopadu v Egyptě, Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín. Washington poté na konci loňského roku obvinil Rusko, že závazky z dohody Nový START nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům dovolit provádět inspekce na svém území. K dodržování závazků ze smlouvy vyzvala Moskvu před několika dny také Severoatlantická aliance. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdí, že Rusko dodržuje stanovené limity odpalovacích zařízení a hlavic.
Na cestě do Spojených států je ukrajinská delegace, kterou vede tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Na síti X to dnes oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tým, který jedná s USA o plánu Washingtonu na ukončení války, dosud vedl Andrij Jermak. Toho ale Zelenskyj v pátek odvolal z funkce šéfa prezidentské kanceláře.
Секретар РНБО України й глава української делегації Рустем Умєров разом із командою вже на шляху до Сполучених Штатів. Сьогодні була доповідь Рустема, і завдання чітке – оперативно та змістовно готувати визначення кроків для закінчення війни. Україна продовжує максимально…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 29, 2025
Postoj nové vlády k Ukrajině nebude zas tak odlišný od končícího kabinetu Petra Fialy (ODS). V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl předseda Motoristů a aktuálně kandidát na ministra zahraničí Petr Macinka. Jeho strana dává dohromady koalici s hnutími ANO a SPD. Macinka neočekává zásadní otočku ve směřování české zahraniční politiky.
„Myslím, že náš postoj k Ukrajině nebude zas tak odlišný od odcházející vlády. Je to země zasažená válkou. S tím, že chceme klást důraz na diplomatické jednání, což se teď naštěstí děje,“ řekl Macinka. Ocenil snahu Spojených států válku ukončit. Česko v tom podle něj nemůže hrát žádnou rozhodující roli.
Ruská armáda v noci vyslala na Ukrajinu 596 různých dronů a 36 střel, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala 558 bezpilotních letounů a 19 střel, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. Zároveň bez podrobností upozornilo, že na 22 místech země eviduje zásahy střelami a drony. Hlavním cílem nočního ruského útoku byla podle letectva Kyjevská oblast.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu uvedl, že jeho země pozastavuje účast v dohodě Nový START. „Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast podle Putina obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“.
