
„Malé děti umíraly hlady.“ 102letá stařenka přežila Stalinův hladomor, teď pomáhá ve válce na Ukrajině

102letá babička přežila tři hladomory, včetně sovětského hladomoru z let 1932–33, kdy na příkaz Josifa Stalina bylo ukrajinským farmářům odebráno veškeré obilí. Stařenka vzpomínala na těžkou dobu, kdy byla nucena jíst kopřivy a kdy přišla o sourozence. Přežila také 2. světovou válku, napsala CNN.
Tradiční ukrajinské gobelíny, rodinné fotografie a pastorační výjevy na plakátech pokrývají stěny její chalupy vytápěné kamny na dřevo. Jediným záznamem o její tragické minulosti je její rodný list a vzpomínky.
Za svých 102 let přežila Ljubov Jarošová tři hladomory, včetně sovětského hladomoru v letech 1932–33, kdy na příkaz Josifa Stalina bylo ukrajinským farmářům odebráno veškeré obilí, které vyprodukovali, které mělo nakrmit industrializaci Moskvy a byl potlačen ukrajinský nacionalistický odpor.
„Tehdy nebylo co jíst. Jedli jsme lipové listy... a kopřivy. Kdysi jsme tyto rostliny mleli na mouku, to jsme pekli a jedli. To jsme jedli během hladomoru,“ říká Jarošová ze svého domova ve vesnici Khodorkiv v Žitomirské oblasti, asi dvě hodiny jízdy na západ od Kyjeva.
„Myslela jsem, že umřu"
Ve 13 letech viděla, jak její starší bratr a sestra zahynuli při nejhorším masovém hladovění na Ukrajině. „Byla jsem úplně oteklá. Otekly mi nohy, otekly ruce. Bylo mi tak špatně. Myslela jsem, že umřu,“ vypráví o svém utrpení.
Tehdy se Kreml snažil zbavit Ukrajinu nezávislých farmářů, jejího jazyka, její historie, jejích umělců a její nezávislosti.
Mnozí věří, že to, o co se nyní pokouší ruský prezident Vladimir Putin, je v mnohém podobné.
„Vůdci a organizátoři těchto genocid sedí ve stejných kancelářích na stejném místě,“ říká Mychajlo Kostiv, vedoucí informací a publikací v ukrajinském Národním muzeu genocidy a hladomoru. „A centrem těchto událostí je Moskva. Jejich diktátorský režim.“
Kostiv při srovnání toho, co se děje dnes, s minulostí dodává: „Předmětem ničení je Ukrajina jako národ, jako lidé, kteří vzdorují tomuto režimu.“
Tři vnuci Jarošové nyní brání svou zemi jako vojáci, protože Kreml odmítá uznat nezávislost Ukrajiny. A její trýznivé vzpomínky na vlastní dětství zůstávají silné. „Malé děti umíraly hlady. Byly převezeny do nákladního auta. Vykopali velkou díru a všechny je hodili dovnitř. Byly tam ruce a nohy... A bez obřadu přes ně házeli hlínu,“ říká.
Zhruba po 90 letech odmítá přijmout nejnovější agresi. Její nenávist k Rusku je viditelná, když napodobuje podříznutí hrdla. „Musíme je vyhubit, aby nezůstal jediný. Jen tak může být mír,“ říká Jarošová o Rusech.
Její zuřivost kvůli tomu, co se děje s její zemí a lidmi, ji pobídla k akci. Když mluvila s reportérem CNN v domě, který sdílí se svou dcerou, dorazili dva dobrovolníci, aby jí dodali pytlovinu.
Vychutnává si úkoly, které má, zavazuje provázky z pytloviny do síťoviny, aby vyrobila maskovací odstřelovací obleky, které maskují vojáky ve vegetaci nebo sněhu, aby ukrajinské síly lépe zabíjely Rusy.
Putin jde ve Stalinových stopách
O tom, zda se dnešní akce Ruska na Ukrajině rovná genocidě, se stále diskutuje. Panuje však široká shoda na tom, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Rusko obvinění z válečných zločinů popřelo. Nicméně nyní se projednává více než 66 000 podnětů, které popisují ruské válečné zločiny, jako jsou krádeže, vraždy, znásilňování, úmyslné cílení na civilisty a infrastrukturu země a mučení. A podnětů neustále přibývá.
Ruský prezident Vladimir Putin nevěří, že ukrajinský stát existuje. Rozsáhlou zemědělskou půdu, průmyslovou sílu, hory na západě vidí jako součást většího Ruska, stejně jako Kateřina Veliká prohlásila velkou část Ukrajiny za „Novorossiu“ (Nové Rusko) v 18. století.
Stalinův hladomor – vyhlazování hladem – se ve 30. letech soustředil na zničení nezávislosti ukrajinských farmářů.
Podnikaví jednotlivci s vlastním kapitálem v podobě půdy a dobytka byli prokletím sovětské utopie. Stalin je potřeboval rozdrtit a donutit přeživší odejít do kolektivizovaných farem.
Zabil ukrajinské umělce, básníky, herce, historiky – zakázal jazyk ve školách a začal se snažit vymazat koncept Ukrajiny z povědomí jejích občanů.
Putin podle názoru většiny Ukrajinců pokračuje ve Stalinově práci. V ukrajinských oblastech zabraných Ruskem jsou Ukrajinci nuceni přijmout ruskou národnost, naučit se ruský jazyk a dodržovat ruské osnovy.
Podle ukrajinské vlády byly deportovány tisíce Ukrajinců a 14 000 dětí se pohřešuje. Organizace spojených národů tvrdí, že velký, ale neznámý počet ukrajinských dětí byl násilně adoptován do ruských rodin. Jedná se o údajné válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti – a mohou být součástí pozdějších argumentů, že se jedná o akt genocidy.
„Hlavním nástrojem v letech 1932–33 bylo vyhlazování hladem, odebrání všech potravin a vytvoření podmínek neslučitelných se životem. Nyní je to stejné. Vytváření podmínek neslučitelných se životem,“ říká Kostiv z ukrajinského Národního muzea genocidy a hladomorou.
„Nyní však existuje širší škála nástrojů a to více souvisí s armádou. Nové zbraně, nové rakety. Obrovská masa vojáků zaměřená na zničení a potlačení ukrajinského odporu.“