Naděje pro oběti Putinovy války: Na Ukrajinu dorazil slavný doktor, zachránil i přítele prince Harryho
Od počátku války na Ukrajině se množí zprávy o zraněných po ostřelování, nespočet ukrajinských vojáků i civilistů přišlo o končetiny. Do země zmítané válkou zamířil lékař, který se specializuje na pomoc lidem s amputovanou nohou. Mundžed al-Muderis (50) zachránil desítky vojáků a vrátil jim schopnost chodit, nyní přijel pomáhat na Ukrajinu, uvedl list The Mirror.
Al-Muderis uprchl z režimu irackého diktátora Saddáma Husajna v roce 1999, když mu bylo 27 let, nový domov našel v Austrálii, kde se stal špičkovým ortopedickým chirurgem. A je světovým expertem na oseointegraci, což je metoda přijetí implantátu a jeho vhojení do kosti. Právě díky jeho specializaci může nespočet britských vojáků po amputaci znovu chodit. Al-Muderis se rozhodl své schopnosti nabídnout také Ukrajincům.
Neuposlechl rozkaz a hrozila mu smrt
Z Iráku utíkal, protože odmítl uposlechnout rozkaz, aby uřezával uši zběhům z armády. Skrýval se tehdy na dámských záchodech, věděl, že za neuposlechnutí mu hrozí smrt. V Austrálii se pak vypracoval na světovou úroveň, za sebou má přes 1500 oseointegračních operací. V Británii následně bezplatně učil své kolegy, jak zákroky provádět. Těsně před Vánoci odjel na Ukrajinu s vizí, že jeho operace mohou změnit životy těch, kteří trpí kvůli agesi rozpoutané ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Horší, než očekával, tak popsal situaci na Ukrajině. „Byl jsem pořádně v šoku, když jsem viděl míru zranění a míru, do jaké potřebují pomoct. I v Sýrii jsme měli více zdravotnických zásob,“ komentoval pro tisk. Tři dny strávil ve Lvově. Na Ukrajinu ho pozvalo tamní ministerstvo zdravotnictví, s ukrajinskými lékaři spolupracuje ve lvovské největší nemocnici, kde operují kolem 80 válečných obětí týdně.
„Putin mě neznepokujuje“
Sotva dorazil, putoval na operační sál, operoval i za zvuku sirén, kdy se ostatní přesouvali do krytů. „Jsem tu, abych pomohl, nezastavím se ani kvůli sirénám. Operaci jsme museli pokračovat, není možné převézt zaintubovaného pacienta v bezvědomí. Víte, žil jsem pod monstrem jako je Saddám, Putin mě nijak neznepokujuje,“ vysvětlil lékař. Mrzí ho však, že nebyl schopen ukrajinským lékařům předat svou operační techniku, na Ukrajinu vyrážel právě se záměrem je postup naučit.
Od února, kdy Putinova vojska vpadla na Ukrajinu, přišlo o končetinu už více než 5 tisíc osob. „Ta zranění jsou děsivá,“ komentoval některé případy. „Aby bionická končetina fungovala a ujala se, rána musí být čistá a dobře zhojená, pokud není, procedura selže,“ popsal al-Muderis. „Ukrajinští lékaři nemají moc zkušeností s těly po výbuchu, nemají zkušenosti s čištěním ran, které jsou plné šrapnelů. A jak by mohli, celé své dny do války trávili nápravou jednoduchých zlomenin, výměnou kloubů a podobně,“ prohlásil.
Na Ukrajině zachraňoval ruce i nohy
Přestože se jeho působení na Ukrajině nevyvíjelo úplně podle plánu, al-Muderis provedl hned několik zákroků. Operoval například třicetiletého muže, který při ostřelování přišel o manželku. Olexandr Pančanko sám ruský útok přežil, stejně tak jeho pětiletá dcera Nadja, muž utrpěl závažná poranění, nejvíce škody pak v horní části dolní končetiny a v oblasti kolena. Od sprna byl uvázán na lůžko nebo na vozík.
Ukrajinští lékaři se mu několikrát pokoušeli nohu operativně zachránit, ta ale dál zůstávala plná šrapnelů, kvůli nim došlo k zanícení. Al-Muderisova zkušenost a technika však mladého Ukrajince zachránila i před amputací. „Byl to nesmírně komplexní případ, ta jeho zranění. Takových případů musí být na Ukrajině tisíce, a komu se nedostane vhodné péče…,“ znovu zmínil nezkušenost ukrajinských chirurgů s válečnými zraněními.
Zachránil rovněž ruku Olze Pylypenkové (69), té po bombardování Torecku v Doněcku loni v srpnu zůstala ruka doslova viset na vlásku. „Dostalo se jí tehdy velmi nedostatečného ošetření, není divu, že se báli, že o ruku nakonec přijde,“ vyjádřil se al-Muderis. Lékaři se podařilo zpřetrhané šlachy i nervy napravit. Žena už může rukou sama pohybovat.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
To vdovci Juriji Ivančenkovi (71) už pravou nohu zachránit nedovedl, jeho procedura však muži umožní chodit díky bionické protéze. Jurij se stal obětí zářijového ostřelování Doněcku. Levou nohu si při útoku zlomil, to se ještě napravit dalo, ale jeho pravá noha byla ztracena. Al-Muderis ránu vyčistil a načal proceduru, Jurije čeká v dubnu další zákrok, kdy mu do kosti bude voperován titanový kloub, na nějž se „přichytí“ protéza. „Není to samozřejmě jako vaše vlastní noha, ale je to lepší, než nemít nic. Měsíce jsme žili v ostřelované oblasti, modlím se, abyste něco takového nikdy nezažili,“ zakončil.
Princi Harrymu zachránil kamaráda
Věhlas al-Muderise je široký, mezi jeho fanoušky patří například i princ Harry, který si v roce 2015 při návštěvě Austrálie vyžádal setkání se specialistou. Lékař operoval jednoho z jeho přátel, se kterými sloužil v armádě Alistaira Spearinga. Plukovník přišel o obě nohy během služby v Afghánistánu.
