Západ varuje Ukrajinu: Putin chystá masivní útok! Na hranicích Rusko hromadí tisíce tanků a letadel
Západní představitelé tajných služeb se obávají, že Rusko, které téměř před rokem napadlo Ukrajinu, se připravuje na nový, masivní útok na východě země. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval členské země ke zvýšení dodávek a výroby munice a zbraní, aby se zásoby aliančních zemí výrazně neztenčily.
Ukrajinští představitelé se domnívají, že Moskva chystá nový útok na východní regiony Donbasu, na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, ale i na Záporoží na jihovýchodě země, kde se nachází i největší jaderná elektrárna Evropy. Prudkou ofenzivu chce ruský prezident Vladimir Putin provést pomocí tisíců letadel, bojových vrtulníků, tanků a obrněných vozidel, které ruské síly shromažďují na hranicích.
Aby ruská hlava státu demonstrovala svou moc, vyslalo Rusko dva jaderné bombardéry přes Beringovo moře, tedy nedaleko americké půdy na Aljašce. Podle deníku Daily Mail byly podobné kroky běžné během studené války, ne však v novodobé historii.
Zvýšení výroby munice je na místě
„Nevidíme žádné známky toho, že by se prezident Putin připravoval na mír. Co vidíme, je opak, připravuje se na další válku, na nové ofenzivy a nové útoky,“ vyjádřil se k situaci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Norský politik vzkázal členským zemím, aby zvýšily své dodávky zbraní a munice do válkou sužované země. Podle Stoltenberga je zároveň nutné také zvýšit i samotnou výrobu munice, aby ji mohla dostávat Ukrajina a zásoby aliančních zemí se výrazně neztenčovaly.
Je to opotřebovací válka
Podle Kyjeva vypálí ukrajinská armáda na 5000 kusů dělostřelecké munice denně, u Ruska je to až čtyřnásobek. Ukrajinská denní spotřeba odpovídá podle expertů počtu, který v mírových časech nakoupí armáda menší evropské země za celý rok.
„Stala se z toho drtivá opotřebovací válka. Je to také bitva o logistiku. Spojenci teď musí vynaložit velké úsilí, aby byli skutečně schopni na Ukrajinu dostat munici, palivo a náhradní díly, které jsou potřeba,“ doplnil Stoltenberg.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
