Putinovy obavy rostou? Pro své cesty používá pravidelně nenápadný obrněný vlak
Ruský prezident Vladimir Putin zhruba od začátku války na Ukrajině pro své cesty pravidelně využívá obrněný vlak. S odvoláním na nejmenovaného Putinova známého o tom napsal ruský investigativní portál Dosje založený kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Tento způsob dopravy Putinovi do velké míry umožňuje cesty tajit, uvádí portál. Zatímco sledování letů prezidentské letky umožňují různé nástroje, v případě vlaků osobní dopravy takové možnosti nejsou.
Vlak, kterým cestuje Putin, se přitom od běžných souprav ruských drah na první pohled příliš neliší. Stejně jako jiné vlaky je šedivý s červeným pruhem. Vagony používané Putinem jsou ale obrněné. Vlak má údajně na kolejích prioritu a přizpůsobují se mu jízdní řády.
Součástí soupravy je podle webu Putinův vůz s ložnicí a pracovnou, vůz pro doprovod a vagon pro utajovanou komunikaci. Hodnota vlaku podle investigativního portálu převyšuje miliardu rublů (300 milionů korun).
„Vlak může vyjet spontánně, bez ohlášení. Po začátku války, na přelomu února a března, začal (Putin) velmi často používat vlak, hlavně při cestách do své rezidence ve Valdaji (asi 400 kilometrů severozápadně od Moskvy),“ sdělil portálu jeho nejmenovaný zdroj.
Obrněným vlakem z bezpečnostních důvodů cestuje také lídr Severní Koreje Kim Čong-un. Stejný způsob dopravy zvolil už jeho otec Kim Čong-il.
Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.
„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
