Milovník Hitlera a Třetí říše. Kdo je zakladatel Wagnerovců, který měl být v letadle s Prigožinem?
Vraždí nevinné civilisty. Kradou nerostné bohatství. Narušují demokratické procesy. Verbují odsouzené vrahy. Soukromá ruská žoldnéřská organizace Wagnerova skupina se v posledních měsících i díky válce na Ukrajině dostala na výsluní. Její bojovníci mají pověst řezníků, kteří se neštítí těch nejhorších činů, a tak přibývají hlasy, že by skupina měla být zařazena na seznam teroristických organizací. Vznikla údajně v roce 2014, jejím zakladatelem byl Dmitrij Utkin, který podle ruských zdrojů zřejmě zemřel společně Jevgenijem Prigožinem po pádu letadla v Rusku.
Ačkoliv se s Wagnerovci dnes pojí jméno ruského oligarchy Jevgenije Prigožina, se zakládáním skupiny pomáhal spolupracovník ruské rozvědky GRU Dmitrij Utkin. Organizace vznikla v roce 2014, tom samém, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Už tehdy se Wagnerovci do bojů na Ukrajině zapojili. Působili v neuznaných separatistických útvarech na východě země – v Doněcké a Luhanské lidové republice. Jakmile boje utichly, přemístili se do Sýrie.
Zakladatel skupiny Dmitrij Utkin pocházel z Asbestu, města v ruském pohoří Ural. Dříve pracoval jako ruský voják, byl podplukovníkem vojenské zpravodajské služby GRU, dvakrát ho nasadili v Čečensku. Fascinovala ho Třetí říše, na těle měl několik nacistických tetování, například hákový kříž, nacistického orla či blesky SS.
Byl pravou rukou Jevgenije Prigožina a podle EU nesl odpovědnost za koordinaci a plánování operací wagnerovců. Třiapadesátiletý muž čelil rovněž obviněním z účasti na mnoha válečných zločinech, mimo jiné v syrském Homsu, kde údajně vydal rozkaz ubít dezertéra k smrti a požadoval, aby byl čin natočen.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouho předstíral, že s Wagnerovci nemá nic společného a nijak s nimi nespolupracuje, ačkoliv Prigožin, současný šéf skupiny, patří mezi nejvýznamnější osoby v Kremlu. Všem ale bylo jasné, že žoldnéře velice rád používá. Bojovníci nemusí dodržovat žádná oficiální pravidla, a tak se z nich stali jeho muži pro špinavou práci.
Wagnerovci byli postupně nasazováni do oblastí zájmů Ruska, Sýrie byla významným příkladem. Působili nebo ještě stále působí ale také v Súdánu, Mali nebo Libyi. Ruskému režimu pomáhají se širokou škálou činností, v Sýrii například hráli důležitou roli při dobytí města Palmýra. Za krutou vraždu jednoho Syřana na Wagnerovce v roce 2017 podaly v Rusku trestní oznámení tři nevládní organizace.
Ve Středoafrické republice mají Wagnerovci působit po boku místní armády a podle zástupců Organizace spojených národů (OSN), USA a Francie tu zavraždili desítky lidí. Evropská unie dokonce kvůli žoldnéřům musela pozastavit svou výcvikovou misi ve Středoafrické republice.
K podobné situaci došlo v Mali, i v této zemi Evropské unie kvůli Wagnerovcům pozastavila svou výcvikovou misi, na které se podíleli i čeští vojáci.
Celou samostatnou kategorií je současná válka na Ukrajině. Wagnerovci se bojů účastnili několik měsíců, o jejich přítomnosti existují desítky svědectví. Podíleli se mimo jiné na dobytí Lysyčansku a nyní obkličují Bachmut, který je podle USA zajímá i kvůli zdejším nerostům – sůl a sádra. Ostatně přírodní bohatství bylo jejich zájmem také v Mali a Středoafrické republice. Rusku nerosty pomáhají financovat jeho aktivity.
Z Ukrajiny se podle Prigožina po neúspěšném puči a pochodu na Moskvu stáhli. Velká část žoldnéřů se přesunula do Běloruska.
Prigožin a Utkin byli podle ruských zdrojů v letadle, které se ve středu 23. srpna zřítilo s Rusku.
V současnosti Wagnerovci už nežijí ve stínu, v Rusku otevírají celá náborová centra. Bojovníkům je slibována sláva a bohatá finanční odměna. Prigožin dokonce veřejně verbuje vězně, včetně těch, kteří jsou odsouzeni za vážné trestné činy, jako je vražda.
Britové se chystají
Všechny tyto aktivity se neobcházejí bez povšimnutí mezinárodního společenství. Prigožin se dostal na sankční seznam USA v roce 2018, od roku 2020 je na sankčním seznamu Evropské unie. O rok později EU uvalila sankce na další členy skupiny, až nakonec uvalila sankce na celou skupinu.
Nikdy ale Wagnerovci nebyli oficiálně uznáni za teroristy. S ohledem na jejich činy na Ukrajině je však podle některých hlasů čas to změnit. Jako první se o kroku začalo uvažovat ve Velké Británii, kde právnická kancelář McCue Jury and Partners loni na podzim začala připravovat jménem ukrajinských obětí žalobu, že Wagnerovci spáchali teroristické činy. Výsledek tohoto soudu by mohl stanovit důležitý precedent.
Na začátku února pak deník The Telegraph informoval, že britské ministerstvo vnitra začalo připravovat formální prohlášení, které by označilo Wagnerovu skupinu za teroristickou. Trestné by tak už nebylo jen se k ní přidat, ale veřejně ji podporovat a chlubit se jejím logem.
Podobným směrem se vydávají USA, které v lednu Wagnerovce označilo za „nadnárodní zločineckou organizaci“, díky čemuž na ně uvalily další sankce, ale nejen na ně, ale i na síť jejich podporovatelů. Není to tak vysoká úroveň jako označit Wagnerovce za teroristy, ale už se nachází těsně před tím.
„Symbolické politické gesto“
Aby subjekt mohl být označen teroristickou organizací, musí splňovat určité aspekty. Jde zejména o hrubé porušení norem mezinárodního práva. Jak upozorňuje nezisková organizace Evropské hodnoty, Mezinárodní protiteroristické centrum (ICCT) už došlo k názoru, že označení Wagnerovy skupiny za teroristickou by bylo možné.
Právě Evropské hodnoty apelují na to, aby k označení skutečně došlo, a to i v Evropské unii. „Česká vláda by měla vyvinout potřebnou aktivitu a na úrovni Rady Evropské unie prosazovat zařazení Wagnerovy skupiny na unijní seznam teroristických organizací. Sankční režim, který je nyní vůči Prigožinově soukromé armádě a jejím prominentním členům uplatňován, nepovažujeme za dostatečně efektivní, neboť jsme v jejich chování nezaznamenali žádnou zásadní změnu,“ vysvětluje organizace, která je přesvědčena, že zařazení by pomohlo EU lépe potírat aktivity Wagnerovců.
České ministerstvo zahraničí se ale nedomnívá, že by nové označení mělo reálný dopad. „Wagnerova skupina a její čelní představitelé jsou již od roku 2021 na sankčním seznamu EU. Označení skupiny jako teroristická organizace by bylo symbolickým politickým krokem, ale přímý efekt by to nemělo,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Ten zároveň připomněl, že prohlášení Wagnerovců za teroristy má v gesci Parlament.
Evropská unie seznam teroristických organizací přezkoumává minimálně jednou za půl roku. Zařazeny mohou být ty subjekty, které jsou trestně stíhány za vykonání teroristického činu, jeho usnadnění nebo jsou již za něj odsouzeny. Zároveň tam mohou být přidány subjekty, které Rada bezpečnosti OSN označila za spojené s terorismem.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul odmítl případné odstoupení části ukrajinského území Rusku. Na síti X v pondělí večer napsal, že podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině, násilí ale podle něj nesmí posouvat hranice.
„V těchto důležitých dnech stojíme na straně Ukrajiny, v úzké koordinaci s EU a transatlantickými partnery,“ uvedl Wadephul. Výsledkem snah o zastavení války na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, musí podle něj být „spravedlivý a trvalý mír“.
„Ruské telegramové kanály informují o dronech v blízkosti výrobních závodů na drony Šáhed v ruském Tatarstánu,“ tweetuje videa Anton Heraščenko. „Pozorování dronů jsou hlášena i v dalších ruských městech. Proč nefunguje elektronický boj? ptá se někdo ve videu.“
Ukrajinská armáda popřela zprávy, že by se Rusům podařil průlom fronty u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti, upozornila agentura DPA s odvoláním na vyjádření uskupení ukrajinských sil, podle kterého se Rusové ustavičně snaží proniknout do ukrajinských pozic malými skupinami, které jsou vzápětí ničeny. Situace ale zůstává obtížná a boje v tomto úseku fronty jsou nejintenzivnější.
