„Orchestr potřebuje muzikanty.“ Rusové se snaží získat vojáky a žoldnéře nejrůznější cestou
Příliš mnoho raněných a mrtvých. Ruské ozbrojené síly hledají cesty, jak rekrutovat posily do „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině. Vojáky základní služby tam poslat nesmí, Kreml se vyhýbá i všeobecné mobilizaci. Nezbývá než dobře zaplatit žoldákům a dobrovolným smluvním vojákům, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
„Hledají se muži mezi 20 a 55 lety, aby sloužili jako dobrovolní smluvní vojáci; nástupní plat 200 000 rublů. Kontaktujte vojenské náborové centrum Odincovo.“ Leták toho znění se objevil v paneláku na moskevském předměstí Odincovo, na zdi vedle oznámení o vypínání teplé vody.
Státní televize zveřejňují telefonní kontakty, kam se mohou obracet dobrovolníci se zájmem o službu ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. I weby pracovních agentur jsou plné podobných nabídek. Třeba: Obsluha protiletadlového děla. Dobrý plat plus zdravotní pojištění, ubytování, příspěvek na oblečení a tři jídla denně, uvedla RFE.
Riziko za peníze
Tyto kontrakty bývají dobře honorované – 200 tisíc rublů odpovídá 85 tisícům korun, respektive čtyřnásobku průměrného platu v Rusku. Ale ostatní pracovní inzeráty samozřejmě nemají tak vysoké riziko smrti či zmrzačení.
Západní rozvědky odhadují, že Ukrajinci zabili nejméně 15 tisíc nájezdníků, možná i přes dvacet tisíc. To by byly větší ztráty, než o kolik vojáků přišel Sovětský svaz během celé desetileté invaze Afghánistánu v 80. letech. Ukrajina k 18. červenci tvrdí, že zlikvidovala dokonce 38 450 nepřátel. Rusko své ztráty tají, poslední oficiální informace byla z března – 1351 zabitých v bojích.
„Není to mobilizace,“ vysvětlil pro RFE Oleg Ignatov, ruský analytik z think tanku International Crisis Group. „Nechtějí vyhlásit válku, aspoň zatím. Ale potřebují muže, pěchotu. Utrpěli vážné ztráty a úspěch této vojenské operace se neobejde bez silného náboru nových lidí. Je to flexibilní, hybridní systém, takový skrytý nábor. Nikdo nikoho k ničemu nenutí,“ dodal Ignatov.
„Rusko čelí systematickým problémům v lidské síle, využívají řadu ad hoc metod, jak doplnit mezery dobrovolníky, žoldáky, vězeňskými pluky i příslušníky dalších složek, jako třeba národní gardy. Výsledkem jsou minimálně vycvičení vojáci a nejspíš nesourodost v jednotkách,“ dodává Dara Massicotová, výzkumnice think tanku Rand Corporation.
A podle ní se obecně v Rusku nedaří ani shánět mladíky na základní vojenskou službu – na vojnu. „V osmi ruských regionech, kde jsem našla informace o náboru, jsou na 30 % branců nebo ještě níže,“ uvedla Massicotová na twitteru koncem června. V minulých letech statistiky tak slabé nebývaly.
„Úmrtnost, tutlání podmínek ze strany armády i tlaky na brance mohou vést k tomu, že rodiny se vrátí ke staré praxi skrývání svých synů nebo uplácení, aby je uchránily před vojnou. Na Sibiři se prý za falešné osvobození ze služby platí 14 tisíc rublů,“ dodala analytička.
O nábor se snaží jak sama armáda, tak regionální úřady. 85 federálních subjektů (republiky, kraje, oblasti atd.) dostalo z Moskvy pokyn postavit, spěšně vycvičit a zaplatit dobrovolné prapory. Pokud každý subjekt zajistí jeden prapor o 400 vojácích, do konce srpna by to mělo znamenat 34 tisíc nových bojovníků, píše think tank ISW.
Moskva už jeden takový prapor, financovaný z městského rozpočtu, poslala do akce. Přezdívá se mu Sobjaninský prapor, podle starosty. Spíš než Moskvané v něm ale bojují občané z jiných oblastí, uvádí Meduza. Tiskové oddělení radnice tuto otázku odmítlo komentovat.
Posměch na sociálních sítích si vysloužilo video s vojenským komisařem Konakovského distriktu v Tverské oblasti nedaleko Moskvy. K účasti na operaci na Donbase láká Rusy dýchavičný komisař zjevně pokročilého věku.
O nábor posil se snaží i Wagnerova skupina žoldáků, nechvalně proslulá nejen z první fáze bojů na Ukrajině (2014), ale též z válek v Sýrii a Libyi či operací v řadě afrických zemí. Ukrajinská vojenská rozvědka hlásí, že Wagnerovci nyní byli v čele bojů u Mariupolu a nedávno i Severodoněcku.
Teď soukromá vojenská společnost zjevně natáčí videoklipy, publikované a sdílené na ruských sociálních sítích VK a Odnoklassniki. „Buď vítězem. Dokaž, že jsi skutečný chlap!“ vybízí videa doprovázená tvrdou hudbou. Delší videa jsou na jejím webu Wagner2022.org, který se však jeví dostupný jen v Rusku.
Na Donbas s legendami
„Chceš zapsat své jméno do historie vojenské slávy, ale nechceš bojovat s byrokracií a dohledem? Tak pro tebe máme dobré zprávy: Orchestr na Ukrajině potřebuje muzikanty!“ apeluje web. „Přidej se k nám při osvobozování celého Donbasu! Dej se na svou první vojenskou misi s živoucími legendami v branži!“ sází Wagnerovci na svou proslulost. Svobodná Evropa se je snažila kontaktovat na uvedeném telefonu, ale bez odpovědi.
Web byl registrován před dvěma měsíci v Holandsku, zjistil reportér ruského listu RBK. Tomu i Wagnerovci odpověděli, když se vydával za mladíka se záměrem přidat se k nim.
Kandidát musí mít 24-50 let; ti s výcvikem mohou být o rok mladší, a kdo už na Ukrajině bojoval, stačí mu dosažení 22 let věku, dozvěděl se reportér. „Starší padesáti let se zvažují na individuální bázi, pokud jde o zdravé specialisty žádané společností,“ uvedl náborář. Měsíční plat: 240 tisíc rublů (100 tisíc Kč) plus případné prémie. A jak dlouho má taková „služební cesta“ trvat? „Počítej čtyři měsíce či déle,“ dodal Wagnerovec. Také prý neberou lidi s některými specifickými záznamy v trestním rejstříku: drogy, terorismus, loupežná přepadení, sexuální zločiny. Ostatní delikty se posoudí individuálně.
A reportér rovnou dostal pokyny k pohovoru: Třebaže soukromé žoldácké armády ruské zákony zapovídají, Wagnerovci už ani netají svou adresu. Základnu mají v Moljkinu v Krasnodarském kraji, hned vedle tábora speciálních jednotek (Specnaz) vojenské rozvědky GRU. „Na bráně řekni, že jsi od Morgana,“ dodal náborář. Z Moskvy zájemce bere speciální autobus, nebo jim Wagnerova skupina proplatí náklady na jinou dopravu.
Další wagnerovský náborář, kterému se reportér dovolal, navíc zdůraznil, že zájemce musí smazat všechny své profily na sociálních sítích: „VKontakte, Odnoklassniki, Facebook – ať tam nejsi. I staré účty musejí být smazány.“
Oligarcha versus Kreml
Invaze se původně Wagnerovci zúčastnit nechtěli. Jejich údajný šéf/majitel, Jevgenij Prigožin, je oligarcha blízký Kremlu, jenže v minulých měsících neměl vztahy s některými potentáty zrovna nejvřelejší. Jak uvádí investigativní portál Meduza, rozkmotřil se s ministrem obrany – kritizoval, kterak Sergej Šojgu vede operace v Sýrii, ministr oligarchově firmě zase omezil kontrakty na dodávky potravin pro armádu.
Vpádu na Ukrajinu se ale hned v prvních dnech účastnili žoldáci skrze jiné skupiny, včetně nově nabraných bojovníků. Ve velkém na Ukrajinu dovážela bojovníky skupina Redut, kterou řídí armádní výsadkáři – aktivní důstojníci i veteráni, zjistili investigativci Meduzy i Nové Gazety.
Wagnerovci se zapojili až koncem března – po „divokém“ náboru, uvádí zdroj Meduzy. Nábor přitom organizovalo ministerstvo obrany a bralo i žoldácké veterány, kteří se dříve pro různé prohřešky ocitli na černé listině. A zatímco dřív Prigožin odmítal, že stojí za Wagnerovci, v dubnu už se fotil na Ukrajině s ruským poslancem Vitalijem Milonovem, oba v maskáčích.
A poté, co Wagnerovci dobyli město Popasna, o nich začala hovořit i přední ruská média: „Na frontové linii je dokonce ‚vojenský orchestr‘, vždycky tam, kde je pořádně horko, ale nikdy se o něm nemluví,“ vypomohl si hudebním přirovnáním reportér pořadu státní televize. Wagner (rusky Vagner) je bojové jméno velitele skupiny Dmitrije Utkina, prý proto, že má v oblibě skladatele Richarda Wagnera (podobně jako míval Hitler. Ostatně Utkin je potetovaný nacistickými symboly).
„Hranice mezi žoldáky, regulérní armádou i ‚dobrovolníky‘ se za války na Ukrajině kompletně smazala,“ uvádí Meduza. Podle jejích zdrojů nepůsobí žádní žoldáci nezávisle, všechny diriguje ministerstvo obrany.
Branci základní služby sloužit v zahraničí nesmějí. Někteří se na Ukrajině přesto octli – což Kreml pak uznal a označil za chybu. Velitelé však nezřídka tlačí na brance, zvláště když už jim vojna pomalu končí, aby podepsali kontrakty a šli do speciální operace bojovat.
Operaci obecně Rusové spíše podporují, nebo alespoň málokdo si troufne ji odmítat. Otázka všeobecné mobilizace či posílání branců ale je i tak celkem kontroverzní. „Ti, co podporují válku, jsou pasivní. Lidé mohou podporovat válku z gauče od televize, ale to se po nich nechce, aby bojovali,“ konstatuje analytik Ignatov. „Jinak by to situaci změnilo. Nebo když budou ztráty narůstat. Tento hybridní systém pro Kreml a pro politický systém funguje, protože umožňuje udržovat zdání normality,“ uzavírá.