Jak přežít jaderný výbuch? Experti řekli, kde je nejlepší se schovat. A jakým místům se vyhnout
Hrozba jaderného útoku se během války na Ukrajině, kterou vloni v únoru rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, stala tématem, jež rozebíral snad každý od laiků po vojenské experty. Přes mnohá ujištění, že Rusko jenom „straší“, v lidech zatrne pokaždé, když se někdo z ruských činitelů – sám Putin nebo jeho ministři Sergej Lavrov či Sergej Šojgu, případně šiřitelé kremelské propagandy – znovu uchýlí k „jaderným“ výhrůžkám. I proto vědci dali dohromady model, který ukazuje, jak se zachovat při atomovém útoku a přežít ho, uvedl list Daily Mail.
Počítačový model simulující dopad jaderné bomby a jeho následky pomohl vědcům stanovit, jak se nejlépe zachovat v případě atomového útoku. Dali jej dohromady specialisté z kyperské univerzity v Nikósii, výzkum byl publikován v akademickém časopisu Physics of Fluids. Soustředili se však na sílu samotné exploze a následné tlakové vlny, nikoli na hrozbu radiace. Rady „Jak přežít atomový útok“ počítají s tím, že je člověk uvnitř betonové budovy, která „ustála“ výbuch.
Co metoda duck&cover?
Podle provedeného výzkumu je nejlepší místo, kde se před útokem schovat, roh místnosti čelem od exploze. Funguje prý i praxe „skrčit se a přikrýt“, v angličtině duck and cover – známá praktika z 50. let minulého století, pomocí níž americké úřady učily děti, jak se zachovat v případě jaderného úderu. V tomto případě vědci radí: „Pověstné duck&cover ano, v betonové budově za židlí nebo pod stolem zády od exploze,“ uvádějí odborníci.
Zároveň upozorňují, že by se lidé měli vyvarovat oken, chodeb a dveří. To jsou totiž místa, kde vítr zvednutý dopadem bomby nabere největší rychlost při průchodu budovou. Takový vítr má sílu nadzvednout člověka do vzduchu a způsobit mu vážné zranění. „Před vznikem naší studie bylo nebezpečí pro lidi uvnitř betonových budov, které odolaly jadernému výbuchu nejasné,“ řekl autor práce Dimitris Drikaris k důvodu, proč studii a model sestavili.
„Náš výzkum ukazuje, že vysoká rychlost vzduchu představuje značné nebezpečí a může zapříčinit vážná zranění i úmrtí,“ počítačový model ukázal, že vítr je schopný vyzvednout člověka a mrštit jím o zem nebo o zeď.
Studie napřímo nezmiňuje válku na Ukrajině a nevyjadřuje se k ruským výhrůžkám, nicméně experti zdůraznili, že ji připravili kvůli „stoupajícímu geopolitickému napětí“ a možnosti jeho „katastrofického jaderného scénáře“. Každý v přímé blízkosti jaderného výbuchu by byl v okamžiku exploze mrtvý, nezbyly by žádné ostatky, člověk by se laicky řečeno vypařil. Se vzdáleností od centra výbuchu nebezpečí představuje radiace. Dalším smrtícím rizikem je tlaková vlna exploze.
„Primárním rizikem pro přežití člověka uvnitř budovy je extrémně silný vítr, který se určitými body, např. okno, dostane do budovy,“ píší experti. „Nadzvukové rázové vlny vyvolané výbuchem podléhají expanzi při vstupu do místnosti otvorem, což vede k efektům usměrňování,“ vysvětluje studie. Počítačový model simuloval výbuch 750 kilotunové jaderné hlavice, dosah exploze by činil 4,6 kilometru a dosáhla by přetlaku 7 liber na palec čtvereční. „Typický“ přetlak po výbuchu se pohybuje kolem 5 liber na palec čtvereční a je schopen zdemolovat dřevěné stavby, způsobit úmrtí a vážná zranění. Podle výsledků simulace nestačí, aby se lidé při jaderném úderu ukryli v „bytelné“ budově. Úkryt by si lidé měli vybírat velmi důkladně, radí studie.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Když není čas, je dobrý i roh chodby
Je třeba se vyvarovat chodbám, oknům a dveřím. „Pokud není zbytí, doručujeme plný roh chodby, to je trochu bezpečnější než někde uprostřed,“ pokračují experti a podotkli, že doba mezi explozí a úderem tlakové vlny je pouze několik vteřin, tudíž je kritické rychle najít vhodné místo k úkrytu. „Pokud lidé uvidí explozi z dálky, urychleně se musí ukrýt,“ sdělil Drikakis novinářům Daily Mailu.
„Pokud jsou v místnosti s oknem, okamžitě by ji měli opustit,“ dodal. Autor studie upozornil, že i když se lidé „dobře“ ukryjí, stále hrozí, že budou ozářeni radiací. „Snad naše rady nikdy nebudou muset být využity v reálu,“ píší specialisté v závěru.
