V Haagu začíná stíhaní za válečné zločiny: Půjde i o případy únosů ukrajinských dětí do Ruska
Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to dnes napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.
Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.
Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku konfliktu, který před více než rokem na Ukrajině rozpoutalo Rusko. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.
Zatím není jasné, koho se přesně žaloby týkají. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.
Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že mezi obviněnými by mohl být ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost soudního procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.
Kreml od začátku invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, připomíná NYT.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
