V Haagu začíná stíhaní za válečné zločiny: Půjde i o případy únosů ukrajinských dětí do Ruska
Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to dnes napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.
Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.
Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku konfliktu, který před více než rokem na Ukrajině rozpoutalo Rusko. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.
Zatím není jasné, koho se přesně žaloby týkají. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.
Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že mezi obviněnými by mohl být ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost soudního procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.
Kreml od začátku invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, připomíná NYT.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko souhlasilo s některými ústupky v americkém mírovém plánu pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to prezident Spojených států Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Trump už podle Reuters netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Ukrajiny očekával souhlas s plánem. Lhůtu média spojovala s původním 28bodovým plánem, který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě ale dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.
„Lhůta pro mě je, až to skončí,“ řekl Trump. Poznamenal, že americký vyjednávací tým dosáhl v rozhovorech s Kyjevem a Moskvou značných pokroků a že Rusko souhlasilo s některými ústupky. Konkrétní ústupky ale nezmínil. O postoji Ukrajiny k americkému plánu uvedl, že je spokojená.
Vážení čtenáři, dobrou noc. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno.
Zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda, uvedl dnes americký prezident Donald Trump o chystané dohodě o ukončení války na Ukrajině. Ve snaze finalizovat ji vysílá šéf Bílého domu do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump podle svého vyjádření na sociální síti Truth Social připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.
