V Haagu začíná stíhaní za válečné zločiny: Půjde i o případy únosů ukrajinských dětí do Ruska
Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to dnes napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.
Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.
Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku konfliktu, který před více než rokem na Ukrajině rozpoutalo Rusko. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.
Zatím není jasné, koho se přesně žaloby týkají. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.
Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že mezi obviněnými by mohl být ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost soudního procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.
Kreml od začátku invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, připomíná NYT.
Hovořit o zrušení schůzky mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem není správné, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v narážce na zrušený summit lídrů v Budapešti. Setkání Trumpa a Putina je podle Peskova nejprve nutné připravit a jedná se o komplikovaný proces.
„Prezidenti se nemohou scházet, jen aby se setkali, nemohou jen tak mrhat časem, a to otevřeně říkají. Proto dali pokyn (ruskému ministru zahraničí Sergeji) Lavrovovi a (americkému ministru zahraničí Marku) Rubiovi, aby tento proces připravili. Je to komplikovaný proces,“ řekl Peskov.
Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico.
Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika dnes upozornil také Fico.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině, uvedly ráno agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle ruské státní TASS si Putin v přítomnosti šéfa ruského generálního štábu Valerije Gerasimova a dalších velitelů poslechl hlášení o situaci v prostoru „Speciální vojenské operace“, jak Moskva a její média označují ruskou agresi vůči Ukrajině. Gerasimov Putinovi podle agentur mimo jiné řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk, a informoval jej o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik.
