V Haagu začíná stíhaní za válečné zločiny: Půjde i o případy únosů ukrajinských dětí do Ruska
Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to dnes napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.
První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.
Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.
Dva zmíněné případy by představovaly první mezinárodní žalobu vznesenou od začátku konfliktu, který před více než rokem na Ukrajině rozpoutalo Rusko. Chystanému podání žalob předcházely podle NYT měsíce práce zvláštních vyšetřovacích týmů. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se rozhodne, zda jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů.
Zatím není jasné, koho se přesně žaloby týkají. ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Na žádost NYT o komentář kancelář prokurátora uvedla, že podrobnosti související s probíhajícím vyšetřováním veřejně nekomentuje.
Někteří diplomaté a experti uvedli, že je možné, že mezi obviněnými by mohl být ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost soudního procesu je ale malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných a je vysoce nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo.
Kreml od začátku invaze odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů. Mezinárodní i ukrajinští vyšetřovatelé i neziskové organizace a média ale už od prvních dnů konfliktu shromažďují přesvědčivé důkazy o zvěrstvech ruské armády, připomíná NYT.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu, uvedli polští pohraničníci.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.
„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.
Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.
