Další obrat u útoku na Nord Stream: Putinův muž naznačil, kdo za ním stojí
Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev vyjádřil pochyby o pravdivosti informací, že za loňským útokem na plynovody Nord Stream 1 a 2 stála Ukrajina. V dnešním vyjádření pro ruský deník Argumenty i fakty řekl, že o pachatelích útoku nemá informace. Podezřívá však Spojené státy a Británii.
Západní média minulý týden s odkazem na nejmenované zdroje uvedla, že za útok může být zodpovědná proukrajinská skupina. Upozornila však, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byla jakkoliv zapojena ukrajinská vláda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávy o účasti Kyjeva na útoku popřel.
Plynovody Nord Stream 1 a 2, které vedou z Ruska do Německa po dně Baltského moře, mají každý dvojici potrubí. Při dosud nevysvětlených explozích loni v září byla poničena obě potrubí Nord Streamu 1 a jedno potrubí Nord Streamu 2.
„Kyjev zničením plynovodu nic neztratil ani nezískal,“ řekl Patrušev, který je pokládaný za jednoho z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že Ukrajina neměla potřebu takový čin páchat, když od Německa naléhavě potřebuje vojenskou a jinou pomoc.
Rusko již dříve označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. To nyní Patrušev zopakoval. „K provádění takových činů jsou určeny jednotky zvláštního určení s příslušným vybavením a výcvikem. Spojené státy a Anglie je jistě mají,“ řekl s tím, že USA nyní tlačí na Německo, aby přistoupilo na „příznivou verzi“ sabotáže plynovodu.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Patrušev také uvedl, že nemá žádné konkrétní údaje o tom, kdo byl organizátorem a vykonavatelem této sabotáže. Vyzval proto k „objektivnímu vyšetřování“ za účasti Ruska a dalších dotčených států, jakoukoliv účast Moskvy na útoku vyloučil.
