Rusko směřuje k nevyhnutelné porážce, předvídá z vězení Navalnyj. A chce konec Putinova režimu
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v dnešním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.
„Rusko musí nechat Ukrajinu na pokoji a umožnit jí, aby se rozvíjela tak, jak chtějí její obyvatelé. Zastavit agresi, ukončit válku a stáhnout všechna svá vojska z Ukrajiny,“ uvedl Navalnyj. Ukrajinu by mělo podle Navalného Rusko uznat v hranicích z roku 1991, tedy včetně anektovaného poloostrova Krym a nyní okupovaných území na východě a jihu země.
Vyzval také, aby Rusko po dosažení příměří a zrušení západních sankcí začalo Ukrajině platit reparace za způsobené škody, na něž by získávalo prostředky z prodeje ropy a zemního plynu. Ve spolupráci s mezinárodními institucemi by měly být rovněž vyšetřeny válečné zločiny, kterých se podle Navalného Rusko na Ukrajině dopustilo.
„Narazili jsme na dno, a abychom se znovu vynořili, musíme se od něj odrazit. Bylo by to eticky správné, racionální i výhodné,“ napsal opozičník. „Musíme odstranit Putinův režim a jeho diktaturu. Ideálně prostřednictvím všeobecných svobodných voleb a svolání ústavodárného shromáždění,“ dodal s tím, že Rusko by se mělo vydat „evropskou cestou“ rozvoje.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.
Šestačtyřicetiletý Navalnyj byl loni v březnu odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku, když se vzhledem k hospitalizaci v Německu nedostavoval na povinné kontroly. Opoziční vůdce tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná s cílem udržet nejhlasitějšího kritika Kremlu za mřížemi.
