Rusko směřuje k nevyhnutelné porážce, předvídá z vězení Navalnyj. A chce konec Putinova režimu
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v dnešním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.
„Rusko musí nechat Ukrajinu na pokoji a umožnit jí, aby se rozvíjela tak, jak chtějí její obyvatelé. Zastavit agresi, ukončit válku a stáhnout všechna svá vojska z Ukrajiny,“ uvedl Navalnyj. Ukrajinu by mělo podle Navalného Rusko uznat v hranicích z roku 1991, tedy včetně anektovaného poloostrova Krym a nyní okupovaných území na východě a jihu země.
Vyzval také, aby Rusko po dosažení příměří a zrušení západních sankcí začalo Ukrajině platit reparace za způsobené škody, na něž by získávalo prostředky z prodeje ropy a zemního plynu. Ve spolupráci s mezinárodními institucemi by měly být rovněž vyšetřeny válečné zločiny, kterých se podle Navalného Rusko na Ukrajině dopustilo.
„Narazili jsme na dno, a abychom se znovu vynořili, musíme se od něj odrazit. Bylo by to eticky správné, racionální i výhodné,“ napsal opozičník. „Musíme odstranit Putinův režim a jeho diktaturu. Ideálně prostřednictvím všeobecných svobodných voleb a svolání ústavodárného shromáždění,“ dodal s tím, že Rusko by se mělo vydat „evropskou cestou“ rozvoje.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Šestačtyřicetiletý Navalnyj byl loni v březnu odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku, když se vzhledem k hospitalizaci v Německu nedostavoval na povinné kontroly. Opoziční vůdce tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná s cílem udržet nejhlasitějšího kritika Kremlu za mřížemi.
