Rusko směřuje k nevyhnutelné porážce, předvídá z vězení Navalnyj. A chce konec Putinova režimu
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v dnešním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.
„Rusko musí nechat Ukrajinu na pokoji a umožnit jí, aby se rozvíjela tak, jak chtějí její obyvatelé. Zastavit agresi, ukončit válku a stáhnout všechna svá vojska z Ukrajiny,“ uvedl Navalnyj. Ukrajinu by mělo podle Navalného Rusko uznat v hranicích z roku 1991, tedy včetně anektovaného poloostrova Krym a nyní okupovaných území na východě a jihu země.
Vyzval také, aby Rusko po dosažení příměří a zrušení západních sankcí začalo Ukrajině platit reparace za způsobené škody, na něž by získávalo prostředky z prodeje ropy a zemního plynu. Ve spolupráci s mezinárodními institucemi by měly být rovněž vyšetřeny válečné zločiny, kterých se podle Navalného Rusko na Ukrajině dopustilo.
„Narazili jsme na dno, a abychom se znovu vynořili, musíme se od něj odrazit. Bylo by to eticky správné, racionální i výhodné,“ napsal opozičník. „Musíme odstranit Putinův režim a jeho diktaturu. Ideálně prostřednictvím všeobecných svobodných voleb a svolání ústavodárného shromáždění,“ dodal s tím, že Rusko by se mělo vydat „evropskou cestou“ rozvoje.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
Šestačtyřicetiletý Navalnyj byl loni v březnu odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku, když se vzhledem k hospitalizaci v Německu nedostavoval na povinné kontroly. Opoziční vůdce tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná s cílem udržet nejhlasitějšího kritika Kremlu za mřížemi.
