Nejnaléhavější téma! Šéfové diplomacie EU řeší munici pro Ukrajinu, Borrell varoval před selháním
Státy Evropské unie musí rychle dodávat Ukrajině munici, aby uspěla ve válce s Ruskem. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož budou ministři projednávat možnost společných nákupů zbraní a munice. Proberou také desátý balík sankcí proti Rusku, v jehož detailech se ale zatím země neshodují a jeho schválení je podle Borrella dnes nejisté. Naproti tomu by měli přijmout sankce proti íránským představitelům za porušování lidských práv.
Zástupci unijních vlád se scházejí čtyři dny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, k němuž EU směřuje schválení nových sankcí. Ukrajinské vedení zároveň žádá západní spojence o rychlé dodávky zbraní a munice, která armádě napadené země dochází.
„Tohle je nejnaléhavější téma. Pokud nyní selžeme, je výsledek války ohrožen,“ prohlásil Borrell. Ukrajina podle něj potřebuje hlavně dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, aby se mohla vyrovnat intenzitě ruské palby, která činí až 50 000 ran denně.
Ministři proberou plán, který při nedávném summitu navrhla estonská premiérka Kaja Kallasová a který má Borrellovu podporu. Unijní země by podle tohoto návrhu měly společně poptávat potřebné zbraně a munici, což má přesvědčit zbrojní průmysl k navýšení výroby a urychlit zásobování armád včetně té ukrajinské. Na jednání podle svého vyjádření nedorazí ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který měl kolegům osobně přiblížit další aktuální potřeby své země.
Ministři se budou bavit i o sankcích, na jejichž detailní podobě se ale zatím státy neshodují. Například litevský ministr Gabrielius Landsbergis před jednáním prohlásil, že by se měly vztahovat i na ruský jaderný průmysl, s čímž ale nesouhlasí Maďarsko a další země spoléhající na dodávky jaderného paliva či technologií z Ruska.
Ministři před samotným začátkem schůzky posnídali s ruským opozičníkem Garrim Kasparovem, s nímž pohovoří o situaci oponentů režimu prezidenta Vladimira Putina. „Bavili jsme se o tom, jak více podporovat ruskou demokratickou občanskou společnost. Česko pomáhá a je připraveno dělat více,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina. „Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz. Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. „Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno. Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti. Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
