Nejnaléhavější téma! Šéfové diplomacie EU řeší munici pro Ukrajinu, Borrell varoval před selháním
Státy Evropské unie musí rychle dodávat Ukrajině munici, aby uspěla ve válce s Ruskem. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož budou ministři projednávat možnost společných nákupů zbraní a munice. Proberou také desátý balík sankcí proti Rusku, v jehož detailech se ale zatím země neshodují a jeho schválení je podle Borrella dnes nejisté. Naproti tomu by měli přijmout sankce proti íránským představitelům za porušování lidských práv.
Zástupci unijních vlád se scházejí čtyři dny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, k němuž EU směřuje schválení nových sankcí. Ukrajinské vedení zároveň žádá západní spojence o rychlé dodávky zbraní a munice, která armádě napadené země dochází.
„Tohle je nejnaléhavější téma. Pokud nyní selžeme, je výsledek války ohrožen,“ prohlásil Borrell. Ukrajina podle něj potřebuje hlavně dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, aby se mohla vyrovnat intenzitě ruské palby, která činí až 50 000 ran denně.
Ministři proberou plán, který při nedávném summitu navrhla estonská premiérka Kaja Kallasová a který má Borrellovu podporu. Unijní země by podle tohoto návrhu měly společně poptávat potřebné zbraně a munici, což má přesvědčit zbrojní průmysl k navýšení výroby a urychlit zásobování armád včetně té ukrajinské. Na jednání podle svého vyjádření nedorazí ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který měl kolegům osobně přiblížit další aktuální potřeby své země.
Ministři se budou bavit i o sankcích, na jejichž detailní podobě se ale zatím státy neshodují. Například litevský ministr Gabrielius Landsbergis před jednáním prohlásil, že by se měly vztahovat i na ruský jaderný průmysl, s čímž ale nesouhlasí Maďarsko a další země spoléhající na dodávky jaderného paliva či technologií z Ruska.
Ministři před samotným začátkem schůzky posnídali s ruským opozičníkem Garrim Kasparovem, s nímž pohovoří o situaci oponentů režimu prezidenta Vladimira Putina. „Bavili jsme se o tom, jak více podporovat ruskou demokratickou občanskou společnost. Česko pomáhá a je připraveno dělat více,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket. Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc. Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí. „Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
