Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes při debatě se studenty gymnázia v Ostrově na Karlovarsku uvedl, že už si není jistý, že by Rusko nenapadlo státy Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem je podle něj přetrvávající ruská agrese na Ukrajině. Jedinou cestou, jak zabránit dalšímu válčení, je zastavit vojenské akce a společně jednat, řekl dnes studentům Pavel.
Jeden z gymnazistů se Pavla zeptal, zda si myslí, že by Rusko šlo do přímého konfliktu se státy NATO. „Možná před dvěma lety bych řekl, že nejspíš ne, ale potom, co zahájili před rokem ofenzivu na Ukrajině, tak si tím nejsem tak úplně jistý. Ruské vedení ukázalo obrovskou míru sebeklamu. Uvěřili, že ruská armáda je nejlepší a nejsilnější na světě a že Ukrajina není národ, který se dokáže postavit za svoje zájmy. Uvěřili tomu, že Západ není schopen se dát dohromady, že nebude stát při sobě a nevytvoří protiváhu Rusku,“ uvedl Pavel.
	
	
	
									
			
Podle něj existuje i riziko, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Upozornil, že má stále tisíce jaderných hlavic. „S takovou zemí se musí jednat sice razantně, ale na druhou stranu velice opatrně, aby nedospěli k závěru, že už jiné východisko, než použít jaderné zbraně, momentálně nemají,“ řekl zvolený prezident.
Rusko podle Pavla nesmyslně obětuje stovky životů svých vojáků. Do konfliktu na Ukrajinu posílají bídně připravené vojáky proti zkušené ukrajinské armádě. „Přesto za celou dobu konfliktu to v Rusku nevyvolalo takovou vlnu odporu, aby si veřejnost sama vynutila zastavení války,“ řekl.
    
  
  
    
  
  
    
  
  
    
      
      Podívejte se na aktuální fotografie ze Lvova ze Slavnosti Všech svatých. Příbuzní přišli uctít památku padlých vojáků.
        
      
     
    
      
      Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
        
      
     
    
      
       Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
        
      
     
    Zobrazit celý online 
   
 
Jen tak na vědomí že v Evropě je to úplně jinak než u nás
ht tp://www.europeforpeace.eu/
Proč naši psavci o tomhle hnutí ai zmínky