Česko darovalo Ukrajině vybavení za necelých 5 miliard. A zvažuje se výcvik dalších ukrajinských vojáků
Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, loni do země napadené Ruskem vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun, sdělil ČTK David Jareš z odboru komunikace ministerstva obrany. Česko za svou pomoc získalo v lednu první kompenzaci z Evropské unie, peníze určené na modernizaci armády přislíbily také Spojené státy.
Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci nekonkretizuje, podle dostupných informací na Ukrajinu poslal kromě munice či ručních palných zbraní i těžkou techniku včetně tanků nebo bitevních vrtulníků. „Postup Západu musí být jednotný a účinný. To znamená, že naše kolektivní pomoc Ukrajině bude nejen nadále pokračovat, ale že ji urychlíme a navýšíme, ať už jde o dodávky munice, náhradních dílů nebo oprav techniky,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
V českých vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky ukrajinských vojáků, opravuje se zde ukrajinská vojenská technika nebo jsou cvičeni ukrajinští vojáci. Ministerstvo obrany zvažuje i výcvik či studium nižších ukrajinských důstojníků nebo podíl Vojenské policie na vyšetřování válečných zločinů, sdělil úřad ČTK k ročnímu výročí začátku ruské agrese na Ukrajině.
Ruský útok začal před rokem v noci na 24. února. Česko se záhy intenzivně zapojilo do pomoci napadené zemi. Podle ministerstva obrany ČR darovala Ukrajincům nepotřebný vojenský materiál ze zásob armády asi za 4,8 miliardy korun. „Rychlost a rozsah pomoci v podobě vojenského materiálu je nyní to, co zachraňuje životy ukrajinských vojáků, kteří bojují i za nás,“ zdůraznila Černochová.
Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy Kč) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. USA obdobně podpořily Česko už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun). Z EU dostala obrana koncem ledna 6,5 milionu eur (asi 155 milionů korun). Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.
Vojenský materiál na Ukrajinu dodávají i české zbrojní firmy, loni to byly zbraně a vybavení za více než 50 miliard korun, sdělilo ČTK ministerstvo. Část dodávek z ČR platí spojenecké země. Například USA a Nizozemsko společně zaplatily renovaci 90 českých tanků T-72B. České firmy těží z dlouhodobé spolupráce českého obranného průmyslu s Ukrajinou i z technologické příbuznosti historicky využívané techniky.
„Česká republika patří díky celkovému objemu dodávek z darů armády a vládního financování, sbírkám veřejnosti koordinovaným ministerstvem obrany a dodávkám na komerční bázi, které jsou procesovány ve spolupráci s resortem obrany, mezi hlavní dodavatele vojenské techniky Ukrajině. Jak v absolutních číslech, tak v poměru k velikosti země,“ poznamenala ministryně. Lidé a firmy poslali ukrajinské ambasádě na nákup zbraní 1,5 miliardy korun. Prostřednictvím projektu Dárek pro Putina se složili mimo jiné na tank.
Česká republika se také zapojila do výcviku ukrajinských vojáků. Do konce loňského roku vycvičila až 800 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. Výcvik se podle úřadu týkal 700 příslušníků mechanizovaného praporu, ale i několika desítek specialistů zdravotnických profesí i chemického a ženijního vojska. Letos se uskuteční další čtyři výcvikové rotace, v každé bude až 800 vojáků.
Kromě výcviku polních jednotek ministerstvo obrany zvažuje školení nebo studium nejnižších důstojníků, bez nichž se polní jednotky neobejdou. Zázemí a odbornost pro takové školení může poskytnout Univerzita obrany, uvedl úřad. Černochová poznamenala, že vojenská spolupráce s Ukrajinou znamená přínos i pro Česko, protože vojáci od Ukrajinců získávají cenné zkušenosti s vedením války i poznatky o ruské taktice.
Česko zároveň Ukrajině nabídlo léčbu zraněných vojáků, dosud jich byly ve vojenských nemocnicích ošetřeny desítky. „Určitě v tom chceme pokračovat. Uvolní to zdravotnické kapacity bojující Ukrajiny a zároveň si naše vojenské nemocnice rozšíří zkušenosti s ošetřováním zranění z válečného konfliktu,“ uvedla ministryně.
Ministerstvo nabídlo i své prostory pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny a vyjednává s Nizozemci o možné spolupráci v rámci zapojení do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině. „Pokud bude dohoda uzavřena a Parlament bude souhlasit, bude se jednat o příslušníky Vojenské policie, které bychom vyslali, aby monitorovali situaci. Bude to podobné jako ve státech bývalé Jugoslávie,“ sdělilo ČTK ministerstvo.
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
