Černochová s Fialou a Pavlem slavili 30 let od vzniku armády. „Zaslouží si úctu a vybavení.“
Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.
Armáda je podle ní složená z profesionálů, na které se mohou spojenci spolehnout, což považuje za zvlášť důležité v době ruské invaze na Ukrajinu. Na prezidentskou kampaň, ve které Pavlův protikandidát, expremiér Andrej Babiš (ANO) použil válečnou rétoriku, odkázala konstatováním, že žádnou mobilizaci nechystá. Profesionalizace vojáků podle ní nicméně přinesla vytěsňování toho, že obrana není pouze věcí armády.
„Na obraně se musíme podílet všichni, armáda to sama nesvede, byť by byla sebelepší,“ uvedl s odkazem na aktuální výzvu šéf generálního štábu Karel Řehka.
Vláda podle Černochové dělá vše proto, aby Rusko prohrálo. „Nemůžeme spoléhat na hrdinství ukrajinských vojáků, musíme být připraveni naši zemi a naše hodnoty s našimi spojenci bránit a ubránit,“ konstatovala a připomenula, že kabinet Petra Fialy (ODS) se už před invazí zavázal k navýšení investic do armády na dvě procenta HDP.
Zmínila, že úzce spolupracuje se slovenskou armádou, kterou na setkání reprezentoval ministr Jaroslav Naď, a snahu o společné nákupy.
Ministryně na slavnosti udělila resortní vyznamenání. Ocenila práci vojáků, kteří se účastnili zahraničních misí, ale podíleli se během let i na odstraňování škod při povodních, boji s covidem-19 nebo ostrahy hranic. Zmínila i mrtvé, kterých se ze zahraničních misí nevrátily tři desítky.
„U příležitosti 30. výročí vzniku Armády ČR se premiér Petr Fiala společně s ministerstvem obrany zúčastnil představení knihy Devět generálů: 30 let Armády ČR pohledem náčelníků Generálního štábu Armády ČR, do kterých přispěl také nově zvolený prezident Petr Pavel,“ uvádí k tomu také Úřad vlády na twitteru.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
