19°C
Rusku příští rok dojdou peníze, varuje kdysi nejbohatší Rus Děripaska. A za co kritizoval vládu?
Kreml a provládní propaganda dopad sankcí na ruské hospodářství bagatelizuje, hliníkový magnát Oleg Děripaska (55) to však vidí jinak. „Už příští rok nebudou žádné peníze. Budeme potřebovat zahraniční investory,“ prohlásil ve čtvrtek na Krasnojarském ekonomickém fóru na Sibiři.
„S penězi už jsou vážné problémy, takže se byznys začal otřásat,“ prohlásil Děripaska, jenž v 90. letech ohromně zbohatl na privatizaci hliníkáren.
Začátkem století byl nejbohatším člověkem v Rusku, po globální finanční krizi let 2007-8 výrazně zchudl, nyní se nachází v páté desítce žebříčku nejmajetnějších Rusů. Ke 3. 3. jeho jmění magazín Forbes odhaduje na 2,9 miliardy amerických dolarů (64 mld. Kč).
Západní sankce dopadají i přímo na Děripasku, USA je na něj uvalily roku 2018 vedle dalších dvou tuctů ruských oligarchů a státních představitelů. Američané ho donutili opustit pozice ve vedení své firmy Rusal - druhého největšího výrobce hliníku na světě, stejně jako v energetické skupině En+.
Další obvinění přišlo loni v září - a to, že se Děripaska se svými lidmi snažil americké sankce obcházet. Mj. proto, aby v USA jeho přítelkyně mohla porodit (novorozenci automaticky získávají americké občanství); poprvé to vyšlo, před druhým porodem už Jekatěrinu Voroninovou úřady poslaly zpátky, uvádí americké ministerstvo spravedlnosti.
Po zahájení aktuální ruské invaze na Ukrajinu Děripasku na sankční seznamy přidaly i EU, Velká Británie a Austrálie. Mj. přišel o občanství Kypru, který dříve aktivně lákal ruské boháče.
Ideální vztahy však nemá ani s ruskými vládci. Už začátkem bojů Děripaska kritizoval „speciální vojenskou operaci“, respektive varoval, že reakce zbytku světa uvalí Rusko do „dvou staletí zatracení“. Stále to vidí podobně: „Mysleli jsme, že jsme evropská země. Příštích 25 let budeme zase víc myslet na svou asijskou minulost,“ konstatoval teď v Krasnojarsku.
Vládu viní i z nestálého prostředí pro byznys. „Pokud budeme každé čtvrtletí měnit pravidla hry v závislosti na nějakých problémech, pak nám nikdo nebude věřit: Ani ruští, ani zahraniční podnikatelé,“ zdůraznil miliardář. Podle jeho názoru je ekonomická situace v zemi „velmi obtížná a nepředvídatelná“ a taková zůstane minimálně do poloviny roku 2025. Zahraniční investoři budou muset přijít ze „spřátelených zemí“, nejspíš z Asie. Ale i čínské firmy nezřídka berou v potaz sankce západních zemí, s nimi se obchody nechtějí rozházet.
Za zátěž prohlásil i byrokraty a bezpečnostní složky, navrhuje jejich počet dvakrát až třikrát snížit. „Státní kapitalismus je cesta, která nikam nevede,“ dodal. Svými vyjádřeními podle telegramového kanálu Baza neudělal radost gubernátorovi Krasnojarského kraje, jenž seděl vedle něj. Připustil, že je „připraven ke snížení počtu zaměstnanců“, ale „v tak otevřeném publiku“ není prý vhodné probírat ty další, „delikátní otázky“.
17:07
Dnes
Už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. Na summitu tzv. bukurešťské devítky, tedy zemí z východního křídla NATO, to dnes v Bratislavě řekl prezident Petr Pavel. Zopakoval, že pokud aliance na Ukrajině nechá zvítězit Rusko, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům. Podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.
Připomněl, že v minulosti selhaly mnohé snahy západních zemí komunikovat s Ruskem. Řekl, že stejně jako bude poválečná Ukrajina, bude i poválečné Rusko. Spojenci by proto měli začít uvažovat, jak budou s Ruskem komunikovat. „Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl. Podobně to podle něj platí i pro Čínu, která také představuje „jednu z proměnných komplikované bezpečnostní rovnice“.
Zmínil také nutnost připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny, aby tuto úlohu nepřevzaly země jako Čína. Spojenci se musí soustředit nejen na budování armády, ale i na znovuvybudování hospodářství Ukrajiny a její společnosti.
16:40
Dnes
Evakuaci po protržení přehrady potřebuje 40.000 lidí, ale kvůli ruské okupaci může Kyjev odvézt jen 17.000, uvedl generální prokurátor Ukrajiny.
16:40
Dnes
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vidí v destrukci kachovské přehrady taktický úmysl ukrajinské armády. „Účel těchto akcí je podle dostupných informací následující. Poté, co nepřítel neuspěl ve svých útočných akcích, hodlá s cílem posílit svůj potenciál převést jednotky a techniku z chersonského směru do svého útočného prostoru, a tím výrazně oslabit své pozice na chersonském směru,“ cituje ho agentura TASS.
Video Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
