Rusku příští rok dojdou peníze, varuje kdysi nejbohatší Rus Děripaska. A za co kritizoval vládu?
Kreml a provládní propaganda dopad sankcí na ruské hospodářství bagatelizuje, hliníkový magnát Oleg Děripaska (55) to však vidí jinak. „Už příští rok nebudou žádné peníze. Budeme potřebovat zahraniční investory,“ prohlásil ve čtvrtek na Krasnojarském ekonomickém fóru na Sibiři.
„S penězi už jsou vážné problémy, takže se byznys začal otřásat,“ prohlásil Děripaska, jenž v 90. letech ohromně zbohatl na privatizaci hliníkáren.
Začátkem století byl nejbohatším člověkem v Rusku, po globální finanční krizi let 2007-8 výrazně zchudl, nyní se nachází v páté desítce žebříčku nejmajetnějších Rusů. Ke 3. 3. jeho jmění magazín Forbes odhaduje na 2,9 miliardy amerických dolarů (64 mld. Kč).
Západní sankce dopadají i přímo na Děripasku, USA je na něj uvalily roku 2018 vedle dalších dvou tuctů ruských oligarchů a státních představitelů. Američané ho donutili opustit pozice ve vedení své firmy Rusal - druhého největšího výrobce hliníku na světě, stejně jako v energetické skupině En+.
Další obvinění přišlo loni v září - a to, že se Děripaska se svými lidmi snažil americké sankce obcházet. Mj. proto, aby v USA jeho přítelkyně mohla porodit (novorozenci automaticky získávají americké občanství); poprvé to vyšlo, před druhým porodem už Jekatěrinu Voroninovou úřady poslaly zpátky, uvádí americké ministerstvo spravedlnosti.
Po zahájení aktuální ruské invaze na Ukrajinu Děripasku na sankční seznamy přidaly i EU, Velká Británie a Austrálie. Mj. přišel o občanství Kypru, který dříve aktivně lákal ruské boháče.
Ideální vztahy však nemá ani s ruskými vládci. Už začátkem bojů Děripaska kritizoval „speciální vojenskou operaci“, respektive varoval, že reakce zbytku světa uvalí Rusko do „dvou staletí zatracení“. Stále to vidí podobně: „Mysleli jsme, že jsme evropská země. Příštích 25 let budeme zase víc myslet na svou asijskou minulost,“ konstatoval teď v Krasnojarsku.
Vládu viní i z nestálého prostředí pro byznys. „Pokud budeme každé čtvrtletí měnit pravidla hry v závislosti na nějakých problémech, pak nám nikdo nebude věřit: Ani ruští, ani zahraniční podnikatelé,“ zdůraznil miliardář. Podle jeho názoru je ekonomická situace v zemi „velmi obtížná a nepředvídatelná“ a taková zůstane minimálně do poloviny roku 2025. Zahraniční investoři budou muset přijít ze „spřátelených zemí“, nejspíš z Asie. Ale i čínské firmy nezřídka berou v potaz sankce západních zemí, s nimi se obchody nechtějí rozházet.
Za zátěž prohlásil i byrokraty a bezpečnostní složky, navrhuje jejich počet dvakrát až třikrát snížit. „Státní kapitalismus je cesta, která nikam nevede,“ dodal. Svými vyjádřeními podle telegramového kanálu Baza neudělal radost gubernátorovi Krasnojarského kraje, jenž seděl vedle něj. Připustil, že je „připraven ke snížení počtu zaměstnanců“, ale „v tak otevřeném publiku“ není prý vhodné probírat ty další, „delikátní otázky“.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.
