Okupovaný, osvobozený a zase okupovaný? V Kupjansku mají strach z návratu Rusů a zažívají perné chvíle
Iryna Viktorivna u stolečku ve východoukrajinském městě Kupjansk rozdává teplé jídlo sousedům. Podávají se masové kuličky s kaší a zelný salát. Nad okolím se ozývá zvuk dělostřelecké palby, čtyřikrát nebo pětkrát za minutu, někdy častěji. Granáty většinou dopadnou daleko, někdy ale i ve městě. Ukrajinská armáda ruské jednotky z Kupjansku vytlačila v září, nicméně ruských útoků v posledních týdnech přibývá, píše britský The Guardian.
O něco dříve jeden z granátů zabil 63letého muže, poškodil školku a hasičskou stanici.
Ve frontě na jídlo čeká 60letá Natalija Ivanivna, která je zabalená do zimního kabátu a šály, opírá se o hůl. Říká, že by z města na bezpečnější místo mohla odejít už dříve, ale rozhodla se zůstat, protože se bojí, že by její dům mohl být vydrancován. Svěřuje se, že jí dělá starosti situace ve městech dále na jih a východ na frontě.
Připomíná, že z Bachmutu, Vuhledaru i dalších měst jsou trosky. „Mohlo by se to stát i tady,“ říká. Iryna Viktorivna ji přerušuje. „Nebuď pesimistická,“ nabádá ji.
Obě ženy dobře vědí, že válka se přes Kupjansk přehnala už dvakrát. Teď mu to hrozí potřetí. Poprvé to bylo loni 27. února, kdy do města vjely ruské tanky. Okupace trvala skoro sedm měsíců. V září se pak v ulicích Kupjansku objevila ozbrojená vozidla ukrajinské armády, vojáci vyhnali Rusy.
Tenkrát bylo násilností více: byly zničeny domy, automobily. Následující měsíce sice klid nebyl, ale situace se zhoršila v posledních dvou únorových týdnech, kdy se Rusové pokoušeli postoupit na tomto úseku fronty. Na město začaly dopadat granáty a rakety S-300. Zvuk ruské palby se přiblížil. Ve čtvrtek správa Charkovské oblasti, v níž Kupjansk leží, nařídila evakuaci zranitelných civilistů, jako jsou děti nebo invalidé.
Iryna Viktorivna, 45letá zdravotní sestra, říká, že nebyla v práci od té doby, co byla nemocnice vybombardovaná. „Přežili jsme okupaci. Pamatuju si, jak mi loni 24. února (kdy ruská invaze začala) volala mladší sestra a ptala se, co dělám. Viděla jsem Putinův projev a myslela jsem si, že blafuje. Tak jsem sestře řekla, že dělám svačiny dětem do školy. Pověděla mi, že válka už začala,“ vzpomíná tato žena.
O tři dny později uslyšela skřípavý zvuk přijíždějících ruských tanků. Po většinu ruské okupace pracovala v nemocnici, většinou na oddělení pro pacienty s covidem-19. Pak 9. září uslyšela střelbu a výbuchy. Tanky, které uviděla, byly tentokrát ukrajinské. „Bylo to, jako by ze mě odvalili kámen,“ říká.
Nyní je Kupjansk znovu v nebezpečí. „V posledních dvou týdnech je tu mnohem větší rámus. Někdy se dům třese. Lidé mají strach,“ říká Iryna Viktorivna a dodává, že někteří nyní raději odešli.
Její slova potvrzuje 55letá Svitlana Talalajenková, která se svojí 22letou dcerou nakládá své psy a věci do evakuační dodávky. Říká, že přežila okupaci i osvobození města, ale v poslední době je toho na ni už moc.
„Máme poničená okna i střechu. Psychicky je to velmi náročné,“ říká. „Před nedávnou eskalací bojů se to dělo mimo město. Teď je to ve městě a v naší čtvrti. Myslím, že pokud (Rusové) přijdou znovu, budou s námi zacházet hůř než poprvé,“ myslí si.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni, informoval Reuters. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal ukrajinský prezident. Dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ uvedl Zelenskyj na síti X.
We see and support President Trump’s @POTUS efforts to end Russia’s war, to stop the killing, and to achieve a dignified and lasting peace. We are grateful to everyone around the world who supports peace efforts and helps us protect lives.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
We have heard the statements coming out…
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem vyzvala skupina propuštěných, aby se nezapomínalo na politické vězně v Rusku a v Bělorusku. Při všech jednáních s těmito zeměmi by měl být osud politických vězňů na prvním místě, vyzval dnes na tiskové konferenci mimo jiné ochránce lidských práv a spoluzakladatel sdružení Memorial Oleg Orlov.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, která se týkala jeho zápisu na vnitrostátní sankční seznam českou vládou. Podnik známý jako Goszagransobstvennosť v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Proti rozhodnutí se může bránit ústavní stížností.
