„Putin sází na to, že nevydržíme.“ Špičky NATO řeší zbraně pro Ukrajinu, dostane Zelenskyj i stíhačky?
Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny dnes v Bruselu řeší otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády čelící ruské ofenzivě a zároveň neohrozit vlastní tenčící se zásoby munice. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před jednáním řekl, že aliance musí Ukrajině zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrála. K tomu bude podle něj potřeba navýšit výrobu munice. S tím již podle vyjádření ministra obrany Borise Pistoriuse počítá například Německo. Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina spoléhá Rusko na to, že podpora spojenců časem ochabne, v čemž se ale mýlí.
Ministři obrany zemí bloku se scházejí téměř rok po zahájení ruské invaze a v době, kdy Ukrajina čelí obnovenému tlaku ruských sil na východě země. Jejich setkání předchází dopolední jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu vedené Spojenými státy.
„Kreml stále sází na to, že nevydržíme. Ale rok od začátku války jsme stále stejně jednotní. A tato společná odhodlanost pomůže Ukrajině udržet dosavadní energii v kritických příštích týdnech,“ řekl na úvod jednání skupiny Austin.
„NATO je vůči nám nenávistná organizace, která svou nenávist potvrzuje každý den a ze všech sil se snaží, aby bylo její zapojení do konfliktu okolo Ukrajiny co nejjasnější,“ řekl dnes na tiskové konferenci k Severoatlantické alianci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Austin v Bruselu připomněl dodávky zbraní společně přislíbené řadou aliančních zemí, mezi nimiž jsou americké protivzdušné systémy Patriot, německé tanky Leopard 2 či starší tanky T 72, kterých slíbila dodat česká armáda 90 po renovaci zajištěné USA a Nizozemskem.
Spojenci od začátku války přislíbili Ukrajině zbraně za téměř 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), musí však své úsilí dále zesílit, dodal Austin.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Podle Stoltenberga musí aliance urychlit zvláště dodávky munice, paliva a náhradních dílů, kterých se ukrajinské armádě nedostává, a rychle dodat i dříve slíbené zbraně.
„Nevidíme, že by se prezident (Vladimir) Putin chystal na mír. Je vidět pravý opak, připravuje pokračování války, nové ofenzivy a nové útoky,“ řekl dnes novinářům Stoltenberg. Dodal, že jde i o souboj logistiky, při němž ukrajinští spojenci musí najít cestu k co nejrychlejšímu doručení slíbených zbraní. Podle něj je zároveň nutné zvýšit výrobu munice, aby ji mohla dostávat Ukrajina a zásoby aliančních zemí se výrazně neztenčily.
Podle Kyjeva vypálí ukrajinská armáda na 5000 kusů dělostřelecké munice denně, u Ruska je to až čtyřnásobek. Ukrajinská denní spotřeba odpovídá podle expertů počtu, který v mírových časech nakoupí armáda menší evropské země za celý rok.
Německá vláda podepsala s firmou Rheinmetall smlouvu na obnovení výroby munice do samohybných protiletadlových systémů Gepard, které dodává Ukrajině.
„Jsem velmi rád, že jsme schopni zajistit dodávky této velmi důležité součásti protivzdušné obrany,“ řekl Pistorius před jednáním. Berlín se zároveň zatím neúspěšně snaží přesvědčit neutrální Švýcarsko, aby schválilo vývoz zásob munice pro systémy Gepard na Ukrajinu. V této alpské zemi ji vyrábí dceřiná společnost firmy Rheinmetall.
