
Tanky na Ukrajině: Jaká technika se zapojila do bojů a co Zelenskému slíbily západní státy?

Ukrajina se dočkala vyslyšení svých požadavků a první země se jí rozhodly dodat tanky západní výroby. Část jejích obrněných sil tak budou tvořit britské tanky Challenger 2, americké tanky Abrams a především v Německu vyráběné Leopardy 2. Jaké jsou mezi nimi rozdíly a jak si stojí proti ruským tankům, kterým budou čelit?
Srovnání západních a ruských tanků
Západní tanky pro Ukrajinu
První se odhodlala oznámit dodávku svých tanků Challenger 2 britská vláda. Tu následovali Američané se svým tankem Abrams a následně po souhlasu Německa několik Evropských zemí slíbilo dodat tanky Leopard 2. A zaslání svých tanků Leclerc zvažuje i Francie. Ve všech případech jde o tanky třetí generace. Ty se vyznačují použitím pokročilých palebných a zobrazovacích systémů a speciálních druhů pancířů.
Challenger 2

Britský tank Challenger 2 je ve službě od roku 1998. První kusy se ovšem začaly vyrábět už v polovině 90. let. Tank vyvinula společnost Vickers Defence Systems (později BAE Systems Land & Armaments). V současnosti vláda Velké Británie slíbila Ukrajině 14 Challengerů 2.
Tank je vyzbrojen kanonem ráže 120 mm s drážkovanou hlavní, dvěma kulomety, jedním spřaženým s kanonem a druhým nezávisle ovládaným v poklopu nabíječe a deset odpalovačů dýmovnic. Zároveň se může pochlubit kompozitním pancířem Chobham, který je považován za jeden z nejpokročilejších na světě. Tank má čtyřčlennou posádku - velitele, střelce, řidiče a nabíječe.
První ostré nasazení si Challenger 2 prožil při invazi do Iráku v roce 2003. Britské tanky si zde vydobyly skvělé jméno, zejména poté, co jeden z tanků přežil 70 zásahů z ručních protitankových zbraní. Dodnes je známa jediná bojová ztráta tanku Challenger 2. Tu ovšem způsobil incident, kdy jeden z tanků Challenger 2 zasáhl kvůli špatné komunikaci další Challenger.
M1 Abrams

Americký tank M1 Abrams byl ve vývoji od 70. let. První kusy se dostaly do výroby v roce 1978 a o dva roky později tank oficiálně vstoupil do služby. Návrhy nového tanku pro americkou armádu přitom původně představily dvě společnosti. Americká vláda se ovšem nakonec rozhodla pro návrh společnosti Chrysler. Američané plánují na Ukrajinu dodat 31 Abramsů.
M1 Abrams je vyzbrojen kanonem s hladkým vývrtem ráže 120 mm, který doplňuje těžký kulomet ráže 12,7 mm a dva lehké kulomety ráže 7,62 mm, z toho jeden spřažený s hlavním kanónem. Posádku tvoří čtyři lidé - velitel, střelec, nabíječ a řidič.
První bojové nasazení Abramsů přišlo na začátku 90. let při první válce v zálivu. Tehdy se americké tanky postavily proti iráckým tankům T-72, T-62 a T-54/55 sovětské výroby, které používala irácká armáda. Abrams byl schopný pálit na větší vzdálenost a zároveň byly lépe pancéřované. Jediné ztráty, ke kterým došlo, byly způsobené palbou jiných Abramsů, dva tanky pak byly zničeny, aby nepadly do rukou irácké armády.
Leopard 2

Vývoj tanku Leopard 2 začal v Německu v 70. letech. Do výroby se pak dostal v roce 1979 a do služby v německé armádě. Původně šlo o počin německé společnosti Kraus-Maffei, poté, co tank získal na popularitě napříč Evropou, si jej ovšem část zemí vyrobila licenčně. Po 14 Leopardech 2 chtějí Ukrajině poslat Poláci a Němci, další čtyři přidá Kanada.
Stejně jako ostatní tanky je vyzbrojený kanonem ráže 120 mm, kromě toho má jeden spřažený a jeden nezávislý kulomet ráže 7,62 mm. Posádku tvoří čtyři členové - velitel, střelec, nabíječ a řidič.
První nasazení na vojenské operaci si Leopardy připsaly na přelomu tisíciletí, když se účastnily mírových misí na Balkáně, kde ovšem sloužili především k demonstraci síly. První vážné bojové nasazení tak Leopard 2 zažil s kanadskou armádou v Afghánistánu, kam si jej později přivezli i Dánové. Ti zároveň drží smutné prvenství, když v jejich tanku došlo k prvnímu bojovému úmrtí člena posádky poté, co jeden z tanků najel na improvizované výbušné zařízení. Nasazeny byly i v Sýrii, kde je používala turecká armáda pro boj s Islámským státem. I zde ovšem došlo k několika ztrátám, když byly starší verze Leopardu 2 zasaženy protitankovými zbraněmi.
Sovětské tanky na Ukrajině
V současnosti používá ukrajinská armáda tanky sovětské výroby a jejich pozdější modifikace. Ty přitom vychází z modelu, který je zároveň nejpoužívanější na obou stranách konfliktu - T-72. Proti západním protějškům se vyznačují především svou malou velikostí.
T-72

Nejzastoupenějším tankem na Ukrajině je T-72 navržený původně v Sovětském svazu. Jde o nástupce dřívějšího modelu T-64, který byl vyvíjen od konce 60. let a první tanky se začaly vyrábět v roce 1973. Vzápětí se začal pod licencí vyrábět i v Polsku a Československu. Tank ve velkém počtu používají obě strany konfliktu. Řadu dalších pak Ukrajina dostala z České republiky, Polska i dalších zemí, které některou z variant tanku používaly.
Tank je vyzbrojený kanonem ráže 125 mm s hladkým vývrtem, který je vybaven systémem automatického nabíjení. Další výzbroj tvoří spřažený kulomet ráže 7,62 mm a protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm. Díky automatickému nabíjení tvoří posádku pouze tři lidé - velitel, střelec a řidič.
První bojové nasazení zaznamenaly exportní verze tanku mimo Rusko, když byly v na začátku 80. let nasazeny ve válce mezi Irákem a Íránem a v první libanonské válce. V obou konfliktech se přitom tanky střetly s předchozí generací západních tanků a obstály. Následně je Rusko použilo i v čečenských válkách, kde ovšem o více než 40 přišlo kvůli špatně zvolené taktice. S moderními západními tanky se T-72 střetl poprvé během první války v zálivu a následně během americké invaze do Iráku v roce 2003. V obou případech měly ovšem moderní západní stroje navrch.
T-64
Dalším početně silně zastoupeným tankem v ukrajinských obrněných silách je T-64. Ten byl vyvíjen už v 50. letech. Do služby se pak dostal v roce 1967. Na Ukrajině je k vidění především v řadách ukrajinských ozbrojených sil, ačkoli několik desítek jich mají k dispozici i proruští separatisté.
Jde o první sovětský tank, který byl vyzbrojený 125 mm kanonem s hladkým vývrtem a automatickým systémem nabíjení, díky čemuž má tank pouze tříčlennou posádku. Výzbroj doplňuje spřažený kulomet ráže 7,62 mm a protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm.
Přesto, že jde o model, který za pár let oslaví 60 let v aktivní službě, mají za sebou jen omezené bojové zkušenosti. V omezené míře bylo několik kusů použito ve válce o Podněstří. Většího nasazení se tak tank dočkal až na Ukrajině. Ta řadu těchto tanků sama používá, další kusy byly Ruskem dodány tamním separatistům v roce 2014. Většinu bojových akcí si ovšem tanky tohoto typu odbyly až v roce 2022, kdy jich bylo již více než 300 zničeno.
T-80
Tanky T-80 konstrukčně vychází z modelu T-64, od kterého se liší například použitím plynové turbíny ke svému pohonu. S vývojem se začalo již v šedesátých letech. Do výroby a do služby se ovšem tank dostal až v druhé polovině 70. let.
Podobně jako další ruské tanky je vyzbrojen kanonem ráže 125 mm se systémem automatického nabíjení, spřaženým kulometem a protiletadlovým kulometem. Posádku tvoří tři lidé.
Prvním ostrým nasazením tanky T-80 prošly v první čečenské válce. Z té si ovšem neodnesly pozitivní zkušenosti. Vzhledem k špatnému taktickému nasazení byla čtvrtina z nasazeného počtu zničena při dobývání města Grozný. Tato špatná zkušenost vedla ruskou armádu k tomu, že v dalších konfliktech se jeho použití vyhýbala. Znovu byl ve velkém počtu nasazen až při invazi na Ukrajinu v roce 2022, kde jich bylo v prvním roce bojů přes 200 zničeno.
T-90
Tank T-90 byl v Sovětském svazu vyvíjen od druhé poloviny 80. let s cílem vytvořit náhradu pro tanky T-64, T-72 a T-80. Do služby se tank ovšem dostal až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992 v nově vzniklé ruské armádě. Větší počty tohoto typu tanku se ovšem začaly vyrábět až v novém tisíciletí. Na Ukrajině je používá v omezené míře Rusko.
Stejně jako u starších modelů tvoří výzbroj tanku T-90 kanón ráže 125 mm se systémem automatického nabíjení, spřažený kulomet ráže 7,62 km. Posádku tvoří rovněž tři členové.
První bojové zkušenosti začal tento tank sbírat až v minulém desetiletí při občanské válce v Sýrii a při konfliktu v Náhorním Karabachu, kde došlo k prvnímu zničení tohoto tanku.