Tanky už Ukrajina má, je čas na stíhačky? Proč se zdráhá Západ je Kyjevu poskytnout?

„Poslal jsem Santovi svůj seznam přání, stíhačky na něm také byly,“ svěřil se stanici CNN ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Na Západě se lídři zpravidla vyhýbají debatám o stíhačkách, hlavně pak na veřejnosti. Oficiální stanovisko zní, že momentálně nejsou stíhací letouny na jednacím stole. Zatímco minulý rok mluvčí Pentagonu prohlašoval, že dodávka stíhaček by přinesla „málo zvýšené schopnosti, s vysokým rizikem“, nyní zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost Jon Finer říká, že „nevyloučili žádné specifické systémy“, včetně F-16.

Také Nizozemci se nechali minulý týden slyšet, že ve věci, co mohou poskytnout Ukrajině, „není pro ně nic tabu, ani stíhačky F-16“. Zmiňované stroje vznikly v 70. letech jako vysoce pohyblivý stíhací letoun schopný nést pod křídly 6 raket. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět.

Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemí, která o to projeví zájem s cílem „pomoci v současném konfliktu“, řekl deníku FT provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně.

Kyjev s oficiální žádostí o stíhačky vyčkává

Spojené státy zatím ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli obavám, že by Kyjev tyto stroje mohl použít k útokům na ruské území. „Pokud jde o stíhačky F-16, tak zatím žádné oznámení nemáme,“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný americký činitel z obranného sektoru. Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas USA. Právě takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je ale podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit.

Konkrétně Nizozemsko má v arzenálu asi 40 stíhaček F-16 a v současnosti je nahrazuje pokročilejšími letouny F-35. Stíhačky F-16 má podle Financial Times ve výzbroji dalších sedm členských zemí NATO včetně Polska, Norska a Rumunska. „Myslím, že ukrajinský ministr obrany hraje tak trochu jistou hru, chce všechny připravit na to, že žádost o stíhačky může přijít každou chvíli. Ale myslím, že Kyjev čeká na tu správnou chvíli a pak oficiálně o stíhačky požádá,“ komentoval vysloužilý plukovník nizozemského letectva Peter Wijninga, který v současné době působí jako bezpečnostní analytik.

Jedna zbraň chod války nezmění

Co by dodání západních stíhaček znamenalo? Vojenští experti upozorňují, že stejně jako v případě nové zásilky tanků by nešlo o kouzelné mávnutí proutkem, které okamžitě zajistí vítězství Kyjeva. „Samotné stíhačky zase tolik hru nezmění,“ tvrdí Tim Sweijs, šéf think-tanku The Hague Centre for Strategic Studies. „Tanky a systémy dlouhého doletu jako HIMARS, to jsou zbraně, co obrací chod války a v kombinaci s F-16? To bude jasné,“ vysvětlil Sweijs.

„Představa, že by západní stíhací letouny umožnily Ukrajině podnikat letecké výpady nad ruským územím v jakémkoli běžném smyslu, je jen fantazie,“ podotkl Jason Bronk z think-tanku RUSI. Ale dokonce i jako prostředek čistě na ochranu pozemních jednotek by se podle něj F-16 mohla ukázat jako ošidná zbraň, kterou bude mít Ukrajina ve svém arzenálu, míní Bronk. „Navíc aby mohla Ukrajina efektivně využívat F-16, musela by dosáhnout určitého stupně vzdušné převahy,“ doplnil Wijninga. „To znamená, že Ukrajina by musela zničit především ruské systémy protivzdušné obrany S-400 a nejlépe také S-300,“ k tomu ještě nedošlo.

Tanky Leopard 2 pro Ukrajinu: Co jsou zač a proč se o ně vedly takové spory

Problém F-16? Výcvik a údržba

I kdyby se západní státy rozhodly poskytnout Ukrajině F-16, musely by být překonány značné logistické překážky, aby byla letadla uvedena do provozu. „Poskytujeme jim to, co si myslíme, že jsou schopni používat a udržovat,“ prohlásila minulý týden zástupkyně tiskového mluvčího Pentagonu Sabrina Singhová. „A F-16 jsou velmi komplikovaný systém.“ To znamená, že by ukrajinští piloti nejprve museli projít výcvikem.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat objasnil, že ukrajinští letci by museli – podle svých zkušeností – trénovat v rozmezí od několika týdnů po několik měsíců. Mluvčí Pentagonu Pat Ryder stanici CNN sdělil, že v USA momentálně žádní ukrajinští piloti netrénují. Podle Bronka by výcvik takovým problémem být nemusel. „Ukrajina má spoustu kvalifikovaných a zkušených letců, co létají na stíhačkách sovětského typu,“ komentoval.

Největším problémem F-16 pro Ukrajinu by mohla být tedy jejich údržba, ta byla rovněž důvodem, proč se USA a Bidenova administrativa tak dlouho zdráhala Kyjevu poskytnout tanky Abrams. „Jsou to neuvěřitelně složitá letadla, zejména z hlediska softwaru,“ řekl Bronk. „A jsou navrženy a vyrobeny velmi odlišným způsobem než letouny MIG-29 a Suchoj-27, na které jsou ukrajinští technici, a to jsou mimořádně kvalifikovaní technici, zvyklí,“ poukázal Bronk.

Rozhodne politika, ne logistika

Otázku poslat, či neposlat na Ukrajinu stíhačky F-16, nakonec rozhodne politické hledisko. „Bude to politika, ne logistika, která rozhodne,“ prohlásil Wijninga. „Německo stíhačky tohoto typu neprovozuje a stejně to byl jejich kancléř Olaf Scholz, kdo rozhodl, že nejsou na jednacím stole,“ Scholz svoje prohlášení zopakoval znovu tento týden. „Naše pozice se nezměnila a nezmění,“ řekl ke stíhačkám, nicméně podobný postoj zastával dříve i k tankům Leopard.

USA má stále jistou obavu, že pokud by Kyjev měl stroje F-16 a zvládnul by díky nim překonat ruskou protivzdušnou obranu, mohl by zaútočit americkými zbraněmi přímo na Rusko. „S takovými letouny opravdu můžete doletět do Moskvy a bombardovat Kreml. Nemyslím si, že to Ukrajinci udělají, ale je s tím spojeno riziko,“ řekl Wijninga. „A to může vést k eskalaci, kterou nejsme ochotni akceptovat,“ zdůraznil. V tomto Bronk nesouhlasí, případné dodání stíhaček podle něj k žádné eskalaci nepovede.

Kyjev dosáhl značného vyjednávacího vítězství, když přesvědčil Západ, aby jim poskytl moderní tanky. Rozhodnutí Německa poskytnout Ukrajině tanky Leopard však přišlo mnohem později, než Kyjev doufal, a ohrozilo jeho plány zahájit během brzkého jara protiútok dříve, než Rusko přistoupí k rozsáhlé ofenzivě.

Ukrajinci se budou učit ovládat i nové tanky

Měsíce potrvá, než se ukrajinští vojáci naučí ovládat leopardy a než se podaří vytvořit podpůrnou strukturu potřebnou pro zajištění náhradních dílů, oprav a paliva. Bývalí západní tankoví velitelé a analytici také upozorňují, že nějakou dobu potrvá, než se Ukrajinci naučí sladit tankové jednotky s jinými silami a používat je dohromady se stovkami podpůrných obrněných vozidel, jako jsou slíbená bojová vozidla pěchoty Bradley, a s novými dělostřeleckými systémy.

Jedním z důvodů, proč Kyjev od svých spojenců požadoval právě tanky Leopard, je přesvědčení, že jejich ovládání není v porovnání s například americkým tankem Abrams tak složité. Ukrajinští představitelé uváděli, že výcvik tankových posádek jim zabere pouhý měsíc. Někteří odborníci ale předpokládají, že Ukrajinci se budou učit leopardy ovládat déle.

Vysloužilý americký generál Ben Hodges, jenž v minulosti velel silám USA v Evropě, odhaduje délku výcviku na sedm až 11 týdnů s tím, že ukrajinští vojáci už v minulosti prokázali, že jsou schopni rychle zvládnout novou techniku. Bývalý britský tankový důstojník David Cornish je optimističtější a domnívá se, že zapotřebí bude „několik málo týdnů“ vzhledem k tomu, že tanky byly původně navrženy pro brance s předpokladem, že je lze rychle vycvičit.

„Musíte lidi naučit nejen to, jak tanky ovládat na bojišti, ale také to, jak je udržovat,“ upozorňuje však další bývalý britský tankový důstojník a nyní bezpečnostní poradce Nicholas Drummond. „Ten druhý úkol je mnohem těžší, protože pokud nejsou správně udržovány, můžete je používat tři nebo čtyři dny, něco se pokazí a pak se prostě můžou kdekoli zaseknout, už se nerozjedou a jsou k ničemu,“ podotýká Drummond.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

11:30

Dnes

!

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. V každoročním poselství k národu Lukašenko, který Rusku poskytl běloruské území k zahájení invaze na Ukrajinu, varoval Kyjev, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde.

11:23

Dnes

Rusko od čtvrteční noci do dnešního brzkého rána vyslalo na Ukrajinu deset bezpilotních letounů Šáhed, z nichž se devět podařilo sestřelit, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Rusko také v noci ostřelovalo Záporoží, kde poškodilo zařízení infrastruktury, uvedly tamní úřady.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat uvedl, že Rusové neustále mění strategii útoků. „Nejdříve používali šáhedy během dne, pak v noci,“ řekl podle agentury Ukrinform Ihnat, podle kterého si ruská armáda uvědomila, že v noci jich zvládnou Ukrajinci sestřelit méně. S úspěšným sestřelením ale podle něj pomáhají moderní zbraně, které Ukrajina získala od spojenců.

11:14

Dnes

„Bělorusko rozmístěním ruských jaderných zbraní sleduje ochranu své země,“ řekl Lukašenko a dodal, že se obává jaderné války způsobené Západem.

Zobrazit celý online

Kdy se tanky zapojí do bojů?

Není zcela jasné, kdy tanky na Ukrajinu dorazí. Berlín ve středu podle Politica naznačil, že první leopardy mohou být na Ukrajině za dva měsíce, hovoří se ale o tom, že by se tak mohlo stát až v dubnu. Německý ministr obrany Boris Pistorius novinářům řekl, že na přípravu tanků budou třeba tři až čtyři měsíce. Ukrajina by ale uvítala, kdyby měla obrněná vozidla k dispozici předtím, než na jaře deště rozmáčí cesty, což ztíží přesuny vojsk a těžké techniky.

Otazník také visí nad tím, kolik tanků se nakonec Ukrajině podaří získat. Poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak ve čtvrtek stanici BBC řekl, že Ukrajina potřebuje 300 až 400 tanků od svých spojenců, pokud mají obrněnce znamenat obrat ve válce. Kritizoval také, že západní země s Kyjevem nekomunikují jasně o tom, s kolika tanky mohou Ukrajinci dohromady počítat. Soudě podle dosavadních slibů jednotlivých zemí na Ukrajinu nakonec dorazí 100 až 200 tanků, podotýká Politico.

Vedle Berlína, který oznámil, že v první vlně pošle 14 tanků Leopard, přislíbily tyto stroje i další země jako Polsko, Nizozemsko, Norsko, Finsko nebo Kanada. Spojené státy zase Ukrajině dodají 31 tanků Abrams a Británie přislíbila 14 strojů Challenger 2.