Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Po čtvrtečním neštěstí, kdy před zamčeným krytem v Kyjevě zabilo ruské bombardování tři lidi, úřady nelení. „Dostal jsem příkaz od Volodymyra Zelenského, abych zkontroloval stav a dostupnost krytů ve všech ukrajinských obcích,“ tweetuje ministr vnitra Ihor Klymenko. „Uděláme to okamžitě. Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace a Národní policie Ukrajiny již v průběhu dne provádějí příslušné kontroly.“

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ofenzivu u Marjinky v Doněcké oblasti, u které se už několik měsíců soustředí jedny z nejtvrdších bojů na frontě, nyní vedou čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že čečenské síly jsou spolu s žoldnéry ze soukromé Wagnerovy skupiny „jedněmi z hlavních hybných sil“ ruské ofenzivy na Ukrajině.

„Držte se dál! Nedotýkejte se! Volejte 101!“ Velvyslanec dobré vůle Dětského fondu OSN (UNICEF) na Ukrajině Orlando Bloom vyzývá všechny, aby si pamatovali základní pravidla bezpečnosti, když narazí na minu.

„Mnohé lesy, parky, pole, obytné zóny i silnice jsou teď minovými poli,“ varuje herec, jenž v UNICEF působí již 14 let, konfliktní zónu Ukrajiny s ním navštívil už roku 2016.

„Ukrajina se brání za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat Ukrajina,“ pronesl šéf Senátu Miloš Vystrčil na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu.

„Rusko však neohrožuje jen Ukrajinu, ohrožuje další země jako např. Moldavsko, Gruzii, Bosnu a Hercegovinu, které si zaslouží naši pozornost. Je zapotřebí otevřít naše dveře a pozvat dovnitř ty, kteří nežijí v bezpečí,“ dodal Vystrčil.

„Jen si to poslechněte! Naši pohraničníci instalovali na hranicích s Běloruskem reproduktory a vzdělávají naše sousedy,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo vnitra. „Ať se zároveň učí svůj rodný běloruský jazyk,“ dodává. Režim Alexandra Lukašenka totiž dlouhodobě preferuje ruštinu, bělorusky mluví menšina obyvatel.

Prezident Vladimir Putin na zasedání ruské bezpečnostní rady prohlásil, že „nepřející“ se stále více snaží destabilizovat Rusko a že je nutné udělat vše pro to, aby se jim to nepodařilo. Podle státní tiskové agentury TASS šéf Kremlu členům bezpečnostní rady přes videohovor navrhl projednat „vnitropolitickou bezpečnost“.

Putin se v tomto kontextu zmínil o mezietnických vztazích v zemi. „Pro Ruskou federaci jsou tyto otázky nesmírně důležité... žije u nás 190 etnických skupin,“ pronesl Putin s poznámkou, že je nutné se touto tematikou zabývat, a to z hlediska bezpečnosti.

Kreml opakovaně vyzývá Rusy ke sjednocení tváří v tvář „existenčním hrozbám“ ze strany Západu, ale občas se setkává s nepřátelstvím etnických skupin, které se cítí být obzvláště zasažené vojenskou mobilizací, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že v březnu ruské úřady postavily mimo zákon hnutí, jehož aktivisté usilují o radikální rekonstrukci a proměnu Ruska ve prospěch jeho jednotlivých národů a regionů.

„Toreck: Hasiči při hašení požárů v bytových domech zachránili 22 osob, včetně dítěte s tělesným postižením. Požáry vypukly v noci na 2. června v důsledku nepřátelského ostřelování,“ informuje ukrajinská služba pro mimořádné situace. „V jednom z bytů bylo nalezeno tělo zemřelé osoby,“ dodala služba na twitteru.

Mnoho evropských zemí si je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova vědomo problémů, který by vznikly v případě vstupu Ukrajiny do NATO, ale tón v alianci udávají Spojené státy.

To, že by Ukrajina chtěla vstoupit do NATO, podle Peskova dokládá její neochotu řešit problémy u jednacího stolu. Členství Kyjeva v alianci by způsobilo problémy na mnoho dalších let, uvedl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury Reuters. Varoval, že Rusko bude chránit svoji bezpečnost a zájmy.

V Ruskem okupovaném městě Berďansk na jihovýchodě Ukrajiny bylo slyšet několik výbuchů, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na fotografie a videa publikovaná na telegramovém kanálu Politika země. Představitel okupační správy potvrdil zásah v prostoru tamního přístavu. Berďansk leží na jihu Záporožské oblasti na břehu Azovského moře.

Pokud existuje jeden národ, který vstoupí do dějin tím, že změnil geopolitickou a bezpečnostní realitu v Evropě k lepšímu, budou to Ukrajinci, prohlásila dnes předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu. V litevské metropoli podpořila rovněž vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 musí být zrušen, vyzvala šéfka sněmovny v projevu, jehož písemnou formu má ČTK k dispozici.

Několik obcí ruské Belgorodské oblasti se ocitlo pod palbou ukrajinských ozbrojených sil, uvedl dnes dopoledne na platformě telegram tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Kvůli ostřelování podle něj zahynuly dvě ženy, které autem projížděly obcí Maslova Pristaň v Šebekinském okrese. Další dva muži utrpěli zranění, dodal činitel. Ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku tvrdí, že ruské jednotky při boji s partyzány zasáhly u obce Novaja Tavolžanka auto Renault s civilisty, kde zemřeli dva lidé, píše stanice BBC.

Za „strategický neúspěch“ pro Moskvu označil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken válku, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal loni invazí na Ukrajinu. Podle něj konflikt Rusko do dalších let výrazně oslabí. Šéf americké diplomacie to uvedl při své návštěvě Finska.

Čínský vyslanec pro euroasijské záležitosti Li Chuej dnes prohlásil, že nebezpečí eskalace války na Ukrajině stále trvá. Nedomnívá se ale, že by Rusko či Ukrajina zcela vylučovaly jednání o řešení konfliktu. Vyslanec se tak podle agentury Reuters vyjádřil na tiskové konferenci, kde vystoupil po své květnové cestě po Evropě. Během ní navštívil Moskvu i Kyjev.

Ukrajinská armáda podle šéfa ruské okupační správy v ukrajinské Záporožské oblasti Vladimira Rogova ostřelovala ruskou polní nemocnici na východě regionu. Rogov o tom bez dalších podrobností informoval na telegramu.

Dvě ženy zemřely při ukrajinském ostřelování ruské Belgorodské oblasti, uvedl dnes na sociálních sítích tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Švýcarský parlament ve čtvrtek večer hlasoval proti mimořádnému povolení nepřímému vývozu zbrojního materiálu pocházejícího ze Švýcarska na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle které však ještě není u konce diskuse o změně zákona o vývozu vojenského materiálu.

V Kyjevě byly v noci opět slyšet výbuchy a palba protivzdušné obrany, která podle úřadů sestřelila více než tři desítky vzdušných cílů. Úřady Kyjevské oblasti informují o dvou raněných kvůli dopadům trosek sestřelených zbraní, a to včetně dítěte, píše server Ukrajinska pravda. Různé typy útoků na své území v noci na dnešek oznámili také gubernátoři ruských oblastí hraničících s Ukrajinou - Belgorodské, Brjanské a Kurské. Přidal se k nim šéf Smolenské oblasti, jež hraničí s Běloruskem, který informoval o útoku drony, napsal ruskojazyčný web stanice BBC.

Ruské vedení musí naléhavě řešit dilema, zda posílit vlastní obranu v regionech sousedících s Ukrajinou nebo upevnit pozice na frontě. Dnes to v souvislosti s útoky partyzánských skupin v Rusku v místech u hranic s Ukrajinou uvádí britská vojenská rozvědka.

Návštěvník Svatopetrské baziliky ve Vatikánu se ve čtvrtek svlékl donaha a vylezl na hlavní oltář. Na zádech měl podle médií nápis, který vyzýval k záchraně ukrajinských dětí. Fotografii z incidentu, kterou pořídili turisté, sdílely některé italské zpravodajské weby. Agentura Reuters dnes uvedla, že muž měl na sobě kromě nápisu také zranění, která si způsobil vlastními nehty.

Izraelští a ukrajinští vojáci spolupracují v Polsku při nasazení izraelského systému včasného varování na Ukrajině. Ve čtvrtek to podle agentury Ukrinform při své návštěvě Vídně prohlásil ministr obrany Izraele Eli Kohen.

Západní činitelé odhadují, že Rusko při dobývání Bachmutu na východě Ukrajiny ztratilo 60.000 vojáků. Tento údaj zahrnuje jak mrtvé, tak raněné, píše britská televize SkyNews na svých internetových stránkách. Za celý rok a čtvrt invaze na Ukrajinu přišlo Rusko podle odhadů o více než 200.000 zraněných či mrtvých.

„Terorizování Kyjeva vzdušnými útoky pokračuje,“ napsal na sociální síti šéf vojenské správy Serhij Popko, podle kterého „šílení teroristé prakticky bez přestávky útočí na hlavní město - za šest dní podnikli už šestý vzdušný útok“.

V Kyjevě byly v noci opět slyšet výbuchy a palba protivzdušné obrany, která podle náčelníka vojenské správy sestřelila více než tři desítky vzdušných cílů, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Letecký poplach na Ukrajině byl podle BBC vyhlášen poté, co ruské bombardéry nad Kaspickým mořem vypustily střely s plochou dráhou letu mířící na ukrajinská města. Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila nad Kurskem několik ukrajinských dronů, uvedl dnes v sociální síti Roman Starovojt, gubernátor Kurské oblasti, která hraničí s Ukrajinou. „Prosím obyvatele Kursku zachovat klid, město spolehlivě chrání naši vojáci,“ napsal. Oběti a raněné tentokráte nehlásí ani jedna strana.

Ruské zbrojovky letos vyrobily již více než 600 tanků, prohlásil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti zástupcem předsedy státní bezpečnostní rady. Podobná tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli online přenos k Ukrajině končí, přihlásíme se zase brzy ráno. Teď přejeme dobrou noc.

Ukrajinské úřady se zabývají případem, kdy se v době leteckého poplachu podle místních obyvatel neotevřel jeden kryt, před jeho vchodem tak zemřeli tři lidé. Kancelář generálního prokurátora večer oznámila zadržení čtyř lidí v rámci vyšetřování: představitele místních úřadů, ředitele zdravotnického zařízení a jeho náměstka, kteří jsou podezřelí z nedbalosti s vážnými následky, a také hlídače krytu, kterému hrozí obvinění z ohrožení s následkem smrti.

Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil soustrast pozůstalým a zdůraznil, že je povinností místních úřadů, aby kryty byly otevřené a přístupné po 24 hodin denně. „Nikdy více se nesmí opakovat situace z této noci v Kyjevě.“

Spojené státy ode dneška nebudou informovat Rusko o stavu jaderného arzenálu, přestanou umožňovat ruské inspekce na americké půdě či poskytovat Moskvě data o letu balistických raket. Oznámilo to na svém webu americké ministerstvo zahraničí. Jde o další reakci na únorové rozhodnutí Ruska pozastavit účast na dohodě Nový START, která omezovala počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.

Washington krok Moskvy považuje za „právně neplatný“ a ve světle ruského odklonu od dohody podepsané v roce 2010 hovoří o jejím „pokračujícím porušování“. Na konci března v této souvislosti USA odmítly Rusku oznámit „pololetní aktualizaci dat“, kterou dohoda vyžaduje.

Nyní svou reakci stupňují pozastavením spolupráce v dalších oblastech. „Od 1. června 2023 Spojené státy nevydávají Rusku upozornění vyžadovaná podle dohody, včetně aktuálních informací o stavu a poloze... raket a odpalovacích zařízení,“ uvádí americká diplomacie v tiskové zprávě.

Nizozemsko chce pro Ukrajinu koupit další desítky tanků Leopard 1. Uvedla to dnes nizozemská tisková agentura ANP s odvoláním na své zdroje. Nizozemská vláda chce tanky nakoupit od švýcarské společnosti, což by vyžadovalo svolení švýcarské vlády.

Nizozemské ministerstvo obrany se ke zprávě odmítlo vyjádřit. Úřad premiéra Marka Rutteho na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.

„Vilnius musí vyslat jasnou zprávu Ukrajině a Ukrajincům. Preferuji silnější, konkrétní a velmi jasné bezpečnostní záruky,“ řekl dnes po jednání na vrcholné schůzce Evropského politického společenství (EPC) v Moldavsku francouzský prezident Emmanuel Macron o nadcházejícím summitu NATO v Litvě. O povaze záruk se ale nezmínil.

Ruský exprezident, nyní místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv, navštívil vojenské cvičiště v Prudboji ve Volgogradské oblasti. Oblékl si zvláštní maskáčovou uniformu s označením Bezpečnostní rady a svým jménem, ale s žádnou hodností.

„Stíhačková koalice. Setkání s vedoucími představiteli evropských zemí. Projednávali jsme otázky související se zahájením výcviku ukrajinských pilotů na F-16 a dalších typech letadel,“ tweetuje ze summitu v Moldavsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dohodli jsme se, že po dalších konzultacích s USA budeme na příštím setkání ve formátu Ramstein pokračovat v práci na oficiálním rozhodnutí o vytvoření ukrajinské koalice bojových letounů Sky Shield,“ dodal prezident.

„Moc rád jsem se v Moldavsku viděl i s Volodymyrem Zelenským,“ má na facebooku premiér Petr Fiala. „Ukrajina má plnou podporu České republiky v jejím boji s ruským agresorem. Na společném jednání jsme mluvili o konkrétních možnostech podpory ukrajinské armády, včetně pokračování výcviku ukrajinských vojáků, který u nás probíhá. Hovořili jsme i o zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny. Dobrou zprávou je, že roste český export do země,“ shrnul schůzku během summitu Evropského politického společenství.

Ruští vyšetřovatelé vyhlásili pátrání po třetím člověku podezřelém z účasti na vraždě předního vojenského blogera Vladlena Tatarského. Tatarskij zemřel začátkem dubna při výbuchu v kavárně v Petrohradu. Vyšetřovací výbor, který se zabývá závažnou kriminalitou, na telegramu uvedl, že hledaným je Roman Popkov, ruský novinář působící na Ukrajině.

Evropský parlament dnes vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku příští rok předsedat Radě EU. Maďarská prezidentka Katalin Nováková „doufá, že nebude přijato žádné nedemokratické řešení v rozporu se zákonem a že seriózní lidi nenapadne, že by mohlo být zpochybněno předsednictví Maďarska v Radě EU“.

Podívejte se na nové snímky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu v Moldavsku.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) dnes schválili uvolnění 500 milionů eur (asi 11,9 miliardy Kč) na podporu výroby munice v zemích Evropské unie. Návrh je součástí plánu, na jehož základě chce evropský blok do příštího jara dodat Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. Parlament bude o podrobnostech návrhu vyjednávat s členskými zeměmi, jeho definitivní schválení předpokládají v červenci.

Česko svůj systém sociálních podpor ukrajinským uprchlíkům od ledna zřejmě neotevře, a to kvůli nákladům. Při dnešních sněmovních interpelacích to uvedl na dotaz Ivany Mádlové (ANO) ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O možnosti zrušení nynější dvoukolejnosti poskytování dávek se zmiňoval letos v únoru.

Premiér Fiala se na summitu EPC setkal se Zelenským, uvedlo Fialovo tiskové oddělení. Premiér má na summitu na programu i další bilaterální schůzky.

Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku a čelit důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu. Na summitu Evropské politického společenství (EPC) to dnes řekl český premiér Petr Fiala. Moldavská prezidentka Maia Sanduová na stejné tiskové konferenci uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.

Další lidský život si vyžádalo ruské ostřelování Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, podle ministerstva vnitra při nočních útocích zahynul v obci Dniprovske čtyřiašedesátiletý muž, jedno dítě pak utrpělo zranění ve vsi Šyroka Balka. Další člověk byl zraněn v Chersonu. Server Ukrajinska pravda odpoledne s odvoláním na místní úřady informoval o smrti sedmdesátiletého muže a nejméně třech zraněných při ruských úderech během dne na obce v Chersonské oblasti.

Vyšetřovatelé z Nizozemska a Česka ukončili šestitýdenní misi na Ukrajině pro Mezinárodní trestní soud (ICC), během níž shromažďovali důkazy o škodách způsobených na kritické a civilní infrastruktuře. Agentuře Reuters to dnes řekla vedoucí skupiny.

Nový slovenský ministr obrany Martin Sklenár potvrdil zájem své země podílet se na plánu Evropské unie ohledně dodávek munice na Ukrajinu, která se od loňského února brání ruské invazi. Sklenár to řekl při dnešním jednání se šéfem zastoupení EU na Slovensku Vladimírem Šuchou. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo obrany.

Počet obyvatel Rakouska oficiálně přesáhl devět milionů. K 1. lednu tohoto roku v zemi žilo 9.104.772 lidí, což je o 125.843 nebo také o 1,4 procenta více než rok předtím. Jde o nejvýraznější nárůst od 2. světové války, uvedla dnes agentura APA s odvoláním na čísla, která zveřejnil rakouský statistický úřad Statistik Austria. Podle něj jsou za nárůstem počtu obyvatel výhradně přistěhovalci, zejména ti z Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na dnešním summitu v Moldavsku setkal s britským premiérem Rishi Sunakem. Podívejte se na nové snímky.

„Dnes je Mezinárodní den dětí. Rusko v noci znovu zabilo v Kyjevě dítě,“ uvedl podle agentury Reuters šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který Moskvu obvinil z toho, že od roku 2014 „páchá na malých Ukrajincích zločiny“. „Od 24. února 2022 nikdo nepochybuje – je to skutečná genocida,“ doplnil. Podle mise OSN pro monitorování lidských práv bylo od začátku ruské invaze zabito na Ukrajině nejméně 525 dětí a dalších 1047 utrpělo zranění.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu aliance v litevské metropoli Vilniusu. „Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání,“ napsal Szijjártó na facebooku. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.

Dnes Ruský dobrovolnický sbor podle serveru Meduza uvedl, že bojuje na okraji Šebekina – v obcích Novaja Tavolžanka a Titovka. Legie Svoboda Rusku zveřejnila záběry údajného ničení ruské techniky u první z těchto vsí. Kde a kdy byla videa pořízena, však nelze spolehlivě určit, poznamenal nezávislý zpravodajský web.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v posledních dnech takřka pravidelně informuje o ostřelování příhraničního regionu ze strany Ukrajiny. Dnes sdělil, že při opakovaném ostřelování města Šebekino utrpělo zranění devět lidí a několik domů včetně ubytovny a administrativní budovy bylo poškozeno.

Ruský dobrovolnický sbor posílá pozdravy z Belgorodské oblasti.

Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat „jasné“ rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod summitu lídrů Evropského politického společenství (EPC). Jednání, které se koná v Moldavsku, zahájila prezidentka Maia Sanduová a poté hned předala slovo právě Zelenskému.

Ruští vojáci zabránili ukrajinským silám proniknout do Belgorodské oblasti a odrazili tři útoky, tvrdí ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Západ aktivně podněcuje Moldavsko k účasti v konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Ukrajina se podle něj stala odrazovým můstkem pro válku proti Rusku a „podvratnou činnost“ proti Bělorusku, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru a rozpoutalo tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Západní spojenci by měli najít způsob, jak Ukrajině kompenzovat, že nejsou schopni válkou ničené zemi zajistit plné členství v NATO. Při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Moldavsku to uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda. „Ukrajina potřebuje vědět, co se stane po skončení války,“ dodal prezident země, která bude v červenci hostit pro budoucí vztahy s Ukrajinou klíčový summit Severoatlantické aliance.

Švýcarský zbrojní koncern Ruag navzdory odmítavým signálům z vlády oficiálně požádal o export 96 vyřazených tanků Leopard 1. Potvrdil to dnes podle agentury DPA švýcarský státní sekretariát pro hospodářství (SECO) při ministerstvu hospodářství. Podle firmy má o nákup těchto tanků zájem německá zbrojovka Rheinmetall. Použité tanky, které momentálně nejsou způsobilé pro nasazení do boje, by později měly být dále poslány na Ukrajinu, řekla mluvčí švýcarského koncernu.

Rakouský prezident Van der Bellen ve vídeňském Hofburgu s vojenskými poctami přivítal českou hlavu státu Petra Pavla. Mají mluvit také o Ukrajině.

Švédsko splnilo všechny závazky, aby mohlo vstoupit do NATO a plánuje se k alianci připojit do 11. července. Uvedl to ministr zahraničí Tobias Billström. Rozhodnutí Turecka schválit žádost Švédska o členství v NATO bude známo do měsíce.

Vedení Běloruska umožnilo, aby se Minsk spolupodílel na ruské agresi proti Ukrajině, na běloruském území jsou ruská vojska, a v posledních dnech byl dokonce podepsán dokument o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, což zvyšuje riziko jejich použití z jeho území. I nadále také pokračují represe vůči lidem i politickým vězňům v Bělorusku, řekl v rozhovoru s ČTK Valeryj Sachaščyk, ministr obrany v běloruské exilové vládě, která sídlí ve Vilniusu. „Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že posledních 100 let nikde v Evropě nebyla tak těžká situace, pokud jde o lidská práva, jako je nyní v Bělorusku,“ uvedl Sachaščyk, který před pár dny navštívil Prahu.

Bělorusko za Lukašenka hájí zájmy Ruska a spolupracuje s ním. Již dříve v této souvislosti exilový ministr obrany uvedl, že v zemi začala také fungovat obdoba ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Soukromá organizace Gardservis je napojená na Lukašenkův režim a již před několika měsíci začala s výcvikem svých vojáků. Podle všeho jde o první takovou soukromou skupinu v zemi, které běloruský autoritativní vládce Alexandr Lukašenko udělil právo nosit zbraně a poskytovat vojenské služby. „Vím, že skupina existuje, ale bohužel nemám žádné aktuální informace, například o tom, že by momentálně operovali mimo území Běloruska či plnili nějaké úkoly na Ukrajině,“ uvedl Sachaščyk. 

„Tohle není válka, tohle je genocida vedená proti Ukrajině a jejímu lidu,“ rozčiloval se po dalším ruském útoku na Kyjev jeho starosta Vitalij Kličko.

Obraz, který vydá za tisíc slov. Babička po nočním útoku Rusů na Kyjev musela identifikovat těla své dcery a vnučky, žena se zhroutila.

Šéfka německé diplomacie Baerbocková uvedla, že dveře do NATO jsou zájemcům o členství otevřené, nelze ale jednat o přijetí zemí, které jsou ve válce.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin tvrdí, že hlavní část žoldnéřské skupiny opustila Bachmut, zbytek se stáhne do 5. června, informoval kanál Nexta.

Na červeném koberci Zelenského v Kišiněvu přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno přijel do moldavského Kišiněva na summit lídrů Evropského politického společenství.

List The Kyiv Independent zveřejnil přehled ruských ztrát ke dni 1. června.

„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl šéf Aliance Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který Aliance zastává dlouhodobě. Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí Aliance se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem červencového aliančního summitu v litevském Vilniusu.

Rusové z oddílů Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor, bojujících na straně Ukrajiny, na sociálních sítích oznámili novou vlnu výpadů na území Ruské federace.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Šebekino je pod neustálou palbou, ve 12:00 v noci, ve 3:40 a v 5:15 střílely ozbrojené síly Ukrajiny na střed a okraj města,“ uvedl šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Jak dodal, škody na obytných domech i administrativních budovách stejně jako již několikrát v minulosti způsobily střely z raketometu Grad.

Přímo zasažena byla jedna obytná budova, která začala hořet. Hoří rovněž i střecha jedné z administrativních budov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné ihned nezávisle ověřit.

Oběťmi nočního ostřelování Kyjeva jsou devítiletá dívka, její čtyřiatřicetiletá matka a třiatřicetiletá žena. Dalších 12 lidí bylo zraněno, uvedla kyjevský policie. Ruské rakety zasáhly nemocnici, školku, obytné domy a auta.

Při ostřelování ruského města Šebekino utrpělo zranění pět lidí, uvedl šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Z útoku viní ukrajinskou armádu.

Ukrajinské letectvo během ruského útoku na Kyjev sestřelilo 10 raket Iskander, informoval ukrajinský generální štáb.

Následky nočního ostřelování Kyjeva.

Kanál Nexta přinesl video zachycují exploze v ruském Belgorodu:

Belgorodská oblast podobně jako další ruské regiony sousedící s Ukrajinou od začátku ruské invaze poměrně často hlásí útoky na svém území, mimo jiné z dronů. Minulé pondělí se stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva i médií do oblasti pronikli Rusové z oddílů Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru bojujícího na straně Ukrajiny. Později se stáhli.

Útoku podle prohlášení úřadů čelila v noci na dnešek i Dniprovská čtvrť.

Podle agentury AP Rusko použilo pro dnešní útok rakety. Mrtvé a zraněné pak zřejmě mají na svědomí zbraně sestřelené protivzdušnou obranou. Trosky raket poničily také nemocnici, obytné domy a vodovod.

Českého prezidenta Petra Pavla dnes ve Vídni s vojenskými poctami přijme jeho rakouský protějšek, prezident Alexander Van der Bellen. Mluvčí rakouské hlavy státu předem avizovala, že tématy pro jednání bude ruský vpád na Ukrajinu, ale také integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie a regionální spolupráce. Pavla poté čeká také setkání s předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou a s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou.

Dobré ráno, také dnes sledujeme ruskou agresi na Ukrajině a vše, co s ní souvisí, v podrobném online přenosu. 

Během nočního útoku ze vzduchu dnes zemřely v Kyjevě tři osoby a další jsou zraněné. Uvedly to místní úřady. Útok zasáhl východní část metropole, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení vojenských úřadů. Mrtvé a škody na majetku zřejmě způsobil dopad sestřelených ruských raket.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu o událostech týkajících se konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.

Starosta Bachmutu Oleksij Reva v rozhovoru 31. května oznámil, že od 24. února 2022 bylo zabito 204 obyvatel kdysi prosperujícího průmyslového města a 505 dalších bylo zraněno. Mezi oběťmi je i 17 zraněných dětí a čtyři mrtvé.

„Dnes jsou z Bachmutu jen trosky a popel. Je těžké pochopit, že město, které jsme všichni milovali, okupanti zcela vymazali z povrchu zemského. Celá infrastruktura Bachmutu byla kompletně zničena,“ řekl Reva.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zálužnyj 31. května uvedl, že telefonicky hovořil s nejvyšším americkým generálem Markem Milleyem o situaci na frontě a vojenské pomoci. Podle Zalužného oba generálové jednali o dodávkách munice dlouhého doletu a dalších druhů zbraní a vojenského vybavení. Zalužnyj rovněž Milleymu sdělil informace o plánované ukrajinské protiofenzívě a možných budoucích krocích ruské strany.

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že pomohla odjet ze země členu kyjevské městské rady Vladyslavu Trubicynovi, který je podezřelý z braní úplatků, informoval server Schemes.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu dnes odsoudil šestačtyřicetiletého Igora Paskara z Volgogradu k 8,5 roku odnětí svobody za „teroristický čin“ a „vandalismus z důvodu politické nenávisti“. Oznámila to dnes ruská média. Paskar házel zápalné láhve, a chtěl tak protestovat proti ruské válce na Ukrajině. Paskar loni v červnu podle obžaloby hodil v Krasnodaru na jihu Ruska láhev se zápalnou směsí na chodník před budovou, na které visel plakát na podporu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. 

Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Zároveň je potřeba uvažovat nad budoucí obnovou napadené země. Český premiér Petr Fiala to řekl po dnešní schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem. Šlo o první schůzku obou politiků od doby, kdy se Ódor v polovině května postavil do čela úřednické vlády. Vztahy mezi oběma zeměmi Fiala označil za výborné a uvedl, že je potřeba udělat vše pro to, aby takové zůstaly.

„Jsme jednoznačně přesvědčeni, že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici,“ řekl Fiala. „Také bychom měli přemýšlet nad tím, jak se budeme podílet, třeba v něčem i společně, na poválečné obnově Ukrajiny a na rekonstrukci této země,“ dodal.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba skrze twitterový příspěvek poděkoval českým senátorům za podporu vstupu Ukrajiny do NATO. „Jsem vděčný českému Senátu za přijetí rezoluce na podporu zahájení procesu vstupu Ukrajiny do NATO. Impuls k učinění kroku směrem k členství Ukrajiny na summitu ve Vilniusu nadále sílí a my děkujeme Miloši Vystrčilovi a českým senátorům za jejich krok,“ napsal.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruská invazní armáda přišla od vypuknutí konfliktu již o téměř 208 000 vojáků, přes 3800 tanků a přes 3100 bezpilotních letounů.

Útoky dronů na Moskvu by neměly mít žádný vliv na podporu Ukrajiny ze strany EU, uvedla 31. května v rozhovoru pro Deutsche Welle předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Ruská média - po vzoru klidné reakce prezidenta Vladimira Putina - úterní nálet bezpilotních letounů na Moskvu nijak nedramatizovala. Dosud největší útok dronů na hlavní město ale ruské noviny nepominuly a hlavní státní televize mu věnovaly nezvykle mnoho vysílacího času, uvedla ruská redakce BBC na svém webu.

Leitmotivem všech televizních rozhovorů s očitými svědky bylo tvrzení, že „vše je v pořádku“. „U nás panika, bohudík, nevypukla,“ řekla jedna z obyvatelek domu, která si hned po náletu šla zdřímnout. „Ráno jsem se probudila a měla jsem stovku esemesek. Všichni propadají panice a já si říkám, co se vlastně stalo?“ dodala.

Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Oznámil to dnes Bílý dům, který představil nejnovější balík vojenské pomoci pro zemi bránící se už déle než rok ruské ozbrojené agresi. Hodnotu chystané sady materiálu ihned neoznámil.

„Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, budou pomáhat dávat jim věci, které potřebují, aby se mohli lépe bránit,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby. Nový balík vojenské pomoci při tom spojil s častými leteckými údery ruských sil proti ukrajinským městům, které devastují civilní infrastrukturu.

Obrazem: Příslušníci ukrajinské armády u Avdijivky

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost

„Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice,“ uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.

O prohloubení spolupráce české a estonské armády, zkušenostech protivzdušné obrany nebo o kybernetické obraně a informačních operacích mluvili dnes náčelníci generálního štábu české armády Karel Řehka a estonské armády Martin Herem. Na generálním štábu v Praze probrali také pomoc Ukrajině nebo výcvik ukrajinských vojáků. Náčelníci generálního štábu to po jednání řekli ČTK.

„Jednání bylo zaměřeno hlavně na možnosti vzájemné spolupráce. Vyměnili jsme si názory a pohledy na problémy, kterým čelíme,“ řekl Řehka. Poznamenal, že s Heremem sdílí podobný pohled na bezpečnostní situaci. „Zejména v tom, že ta situace je vážná a vyžaduje urychlené kroky v posilování naší obrany a modernizaci armád,“ doplnil. Mluvili i o reálné hrozbě na východním křídle aliance.

Ruští vojáci vyhodili do povětří část silnice na místě, kde se stýkají hranice Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Oznámila to dnes na sociálních sítích ukrajinská pohraniční stráž, která také zveřejnila záběry z místa. Ukrajinci tvrdí, že Rusové tak učinili v obavě, aby ukrajinská vojska nezaútočila po silnici spojující ukrajinské město Černihiv s ruským městem Brjansk, které je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil s papežem Františkem, debatovali spolu mimo jiné o válce na Ukrajině a ochraně životního prostředí. S odvoláním na brazilskou vládu o tom informovala agentura Reuters. Lula podle prohlášení brazilské vlády poděkoval papežovi za jeho mírové úsilí, postěžoval si ale, že „konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem se ještě více vyostřil“. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 31. května Oděskou oblast, kde se setkal s tamními vedoucími představiteli armády a orgánů činných v trestním řízení, aby s nimi projednal situaci na jihu země.

OSN navrhla Kyjevu, Moskvě a Ankaře, aby zahájily přípravné práce na umožnění tranzitu ruského čpavku přes Ukrajinu, čímž se snaží zachránit dohodu umožňující bezpečný vývoz obilí z Černého moře, uvedl pro agenturu Reuters zdroj blízký jednání. Se zahájením přípravných prací chce OSN souběžně vést rozhovory o rozšíření černomořské dohody, která byla dohodnuta loni v červenci, aby zahrnovala více ukrajinských přístavů, uvedl zdroj.

Sociálními sítěmi se šíří další video z 29. května, na kterém je vidět, jak zbytky ruské rakety dopadly na rušnou komunikaci v ukrajinské metropoli.

Podle starosty Bachmutu ve městě trvale žije už jen 500 lidí. Údaj od Oleksije Revy, o kterém informovala ukrajinská tisková agentura UNIAN, je zarážející zejména ve srovnání s předválečným počtem 70 000 obyvatel. Rusko i Ukrajina v posledních týdnech tvrdí, že mají město pod kontrolou.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz se dohodla s investory na restrukturalizaci eurobondů splatných v letech 2022 a 2026. Přiblížila se tak k ukončení několik měsíců trvající platební neschopnosti. Oznámil to dnes generální ředitel Oleksij Černyšov.

„Posunuli jsme se o krok blíže ke splnění našich závazků vůči investorům,“ uvedl Černyšov. „Je důležité, že se nám v úzkém dialogu se všemi majiteli eurobondů podařilo najít nejoptimálnější řešení jak pro investory, tak pro naši společnost,“ stojí v jeho v prohlášení.

Ukrajinská generální prokuratura dnes obvinila z válečných zločinů ruského vojáka, který ve městě Buča u Kyjeva loni na jaře zastřelil čtyři civilisty. Buča byla v té době okupovaná ruskými vojsky. Za porušení válečných zvyklostí spolu s úmyslnou vraždou hrozí podezřelému vojákovi v případě dopadení a odsouzení 15 let až doživotí.

Prokuratura identifikovala podezřelého jako čtyřiadvacetiletého ruského vojáka, střelce v posádce obrněného transportéru BRDM-2 označeného číslicí 111, sloužícího u 76. gardové výsadkové divize ruských ozbrojených sil. Jeho jméno neuvedla, zveřejnila však rozostřený snímek, pocházející ze záběrů ruské televize.

Ukrajina má právo zasáhnout ruské území, pokud to lze kvalifikovat jako sebeobranu, uvedl 31. května pro Deutsche Welle mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná ve čtvrtek v Moldavsku, vyšle evropské poselství o oddanosti míru a odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, jež s Moldavskem sousedí. Na společné tiskové konferenci s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to dnes uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Čtvrtečního summitu se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Česko bude zastupoval premiér Petr Fiala.

Podle šéfky Evropské komise je u Moldavska vidět jasný pokrok, pokud jde o jeho snahy stát se členem Evropské unie. „Je úžasné vidět, že přes všechen ten tlak postupuje Moldavsko rychle a kvalitně,“ řekla von der Leyenová. EU podle ní „výrazně posílí“ svou delegaci v Kišiněvě, aby podpořila další reformy.

Obrazem: Následky nedávného ruského ostřelování v Luhanské oblasti