Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.

EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.

Při nočním ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti přišel o život jeden člověk, informovaly dnes podle serveru Ukrajinska pravda úřady v tomto regionu sousedícím s Ruskem. Ukrajinská strana hlásí škody také z Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda podle různých telegramových kanálů podnikla útok na rafinerii v ruském Saratově.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Trump to v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.

Děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc. 

„Dnes již můžeme říci, že naše protivzdušná obrana dosáhla dobrého výsledku – Ukrajina má nyní více raket Patriot. Děkuji kancléři Merzovi, děkuji Německu a všem, kteří pomáhají – naše dohody byly splněny. Na Ukrajině je nyní více raket Patriot a jsou uváděny do provozu,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to dnes ČTK před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě. Film, který má z Dánska nominaci na americkou filmovou cenu Oscar, vstoupí 6. listopadu do českých kin.

Talankin uvedl, že může díky své kameře všechno vypovědět nahlas. Proto také doufá v americké projekce. „Pro mě je to velmi důležité, aby byl film promítán, protože je to možnost, aby o takovém místě, jako je Karabaš, bylo slyšet ve vesmíru,“ řekl.

Ruské útoky z předchozí noci zabily na Ukrajině nejméně šest lidí. Vyplývá to podle agentury AFP z informací ukrajinských úřadů. Rusko na Ukrajinu v noci a ráno vypustilo 79 dronů a dvě balistické rakety, uvedlo dnes ukrajinské letectvo a dodalo, že 67 dronů sestřelilo.

Moskva před zimou znovu zintenzivnila kampaň cíleného bombardování ukrajinské energetické infrastruktury. Kyjev zase útočí na ruský petrochemický průmysl, který je důležitým zdrojem financování ruské války proti Ukrajině. V noci na dnešek poškodil část přístavu a ropný tanker v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti. Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech .Rusko znovu vraždí civilisty, děti. Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvarych.

Dvě děti, chlapci ve věku 11 a 14 let, zahynuly při ruském útoku na Samarivský okres v Dněpropetrovské oblasti.
Ruský teror si vyžádal životy civilistů i v dalších oblastech 🇺🇦.Rusko znovu vraždí civilisty, děti.
Pomozte nám posílit protivzdušnou obranu a zachránit lidské životy.

— Vasyl Zvarych (@Vasyl_Zvarych) November 2, 2025

„Jen za tento týden Rusové použili k útokům na Ukrajině téměř 1 500 útočných dronů, 1 170 řízených leteckých bomb a více než 70 raket různých typů,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Almost every night, Russia strikes our people with various types of weapons. Since yesterday’s evening, there have been attacks on our communities – strikes on the Dnipro, Zaporizhzhia, Kharkiv, Chernihiv, and Odesa regions. Unfortunately, there are killed and wounded. My… pic.twitter.com/0Hy6pbEqj1

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 2, 2025

Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny. 

Russians have started driving brush-covered tanks

So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅

And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP

— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025

Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.

Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.

Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Útok ukrajinských dronů v noci na dnešek poškodil část přístavu v ruském černomořském městě Tuapse, kde sídlí důležitá rafinerie. O útoku informovala správa Krasnodarské oblasti na telegramu. "Padající drony poškodily infrastrukturu přístavu a způsobily požár. O žádných mrtvých či zraněných nejsou informace," uvedla místní správa.

Rafinerie v Tuapse patří koncernu Rosněfť a už se opakovaně stala terčem ukrajinských dronů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X oznámil, že se dnes setkal s premiérkou Julií Svyrydenkovou a ministrem sociální politiky Denysem Uliutinem. „Pověřil jsem vládu, aby vypracovala a předložila balíček programů na podporu našich občanů v zimním období – tzv. zimní podporu. Balíček bude zahrnovat přímou finanční pomoc, stejně jako v loňském roce, a samostatné příděly pro nejzranitelnější sociální skupiny,“ napsal.

Meeting with Prime Minister of Ukraine Yuliia Svyrydenko and Minister of Social Policy Denys Uliutin.

I instructed the Government to develop and present a package of programs to support our people this winter – the Winter Support. The package will include direct financial… pic.twitter.com/7bmja45sdG

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 1, 2025

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dodání amerických střel Tomahawk s plochou dráhou letu Ukrajině nepomůže vyřešit konflikt. V reakci na zprávy, že Pentagon dodávky schválil, to dnes podle agentury TASS řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Konečné slovo ale má americký prezident Donald Trump.

Spojené státy jednají s Ukrajinou o možném poskytnutí tomahawků. Zemi, kterou Rusko napadlo v únoru 2022, by umožnily zasahovat cíle hluboko na ruském území.

Počet nočních útoků ruskými střelami na Ukrajinu byl v říjnu nejvyšší od začátku roku 2023. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která se opírá o dostupné ukrajinské údaje. Tyto noční útoky cílí především na ukrajinskou energetickou síť, poznamenala dnes francouzská tisková agentura.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo údajné nové snímky z fronty. 

Ukrajinští vojáci se u obléhaného města Pokrovsk na východě Ukrajiny začínají vzdávat. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informuje agentura TASS. Ukrajinská armáda vzápětí uvedla, že situace v Pokrovsku zůstává komplikovaná. Armáda se tam snaží dostat více týmů, aby čelily postupu ruských jednotek, uvedla s odkazem na sdělení ukrajinské armády agentura Reuters.

Nejvíce dronů bylo podle ruského ministerstva zlikvidováno nad Belgorodskou oblastí, kde jich Rusko sestřelilo 45. Nad Moskevskou oblastí to bylo 11 strojů, z toho šest mířících na hlavní město.

Rusko zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky, všech 11 vojáků na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Pokrovsk leží v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Rusové okupují.

Ruský plynárenský gigant Gazprom vyvezl v říjnu do Evropy ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent více plynu. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, firma sama od roku 2023 měsíční statistiky nezveřejňuje.

Ruský plyn přichází do Evropy podmořským plynovodem TurkStream. Trasa přes Turecko je jedinou zbývající tranzitní cestou pro ruský plyn do Evropy, neboť Ukrajina odmítla prodloužit pětiletou tranzitní dohodu s Moskvou. Ta pak vypršela 1. ledna tohoto roku.

Ukrajinský útok provedený v pátek zničil potrubí přepravující benzin, naftu a letecké palivo pro ruskou armádu. Na sociální síti Telegram to podle agentury Reuters uvedla ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).

Aktivita ruského výrobního sektoru v říjnu prudce klesla, počet nových objednávek se snížil nejvíce za tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.

Index nákupních manažerů (PMI) v sektoru výroby v říjnu klesl na 48 bodů ze 48,2 bodu v září, což představuje nejprudší pokles od července. Dále se tak posunul pod hranici 50 bodů, která odděluje pokles od růstu.

Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 98 ukrajinských dronů. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle kterého šest bezpilotních letounů mířilo na metropoli Moskvu.

Nejvíce dronů bylo zlikvidováno nad Belgorodskou oblastí, kde jich Rusko sestřelilo 45. Nad Moskevskou oblastí to bylo 11 strojů. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ukrajina tento týden v obléhaných částech Pokrovsku v Doněcké oblasti, který je pro Ukrajinu důležitým logistickým uzlem, nasadila speciální síly. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva ukrajinské vojenské zdroje. Rusko přitom tvrdí, že ukrajinské síly v oblasti obklíčilo. Zdroj ze 7. sboru rychlé reakce uvedl, že speciální síly před několika dny v oblasti přistály s vrtulníkem Black Hawk. Druhý zdroj řekl, že na operaci dohlíží šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek řekl, že Rusko nasadilo na 170.000 vojáků ve východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se snaží dobýt město Pokrovsk. "Situace v Pokrovsku je obtížná," řekl Zelenskyj, ale odmítl nedávná ruská tvrzení, že zničené město je po více než roku bojů obklíčeno. Prezident přiznal, že některé ruské jednotky do města pronikly, ale trval na tom, že ukrajinští obránci je zneškodňují.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Evropská policejní agentura Europol dnes uvedla, že ve spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem se podařilo identifikovat přes 600 žoldnéřů, kteří bojovali na Ukrajině v ruských organizacích. Jedná se o občany Bosny a Hercegoviny a rovněž zemí bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. Ukrajinská a moldavská policie provedly na sedm desítek domovních prohlídek.

Podívejte se na aktuální fotografie ze Lvova ze slavnosti Všech svatých. Příbuzní přišli uctít památku padlých vojáků.

Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.

Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.

 Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.

Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.

Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.

Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.

„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.

Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.

Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.

Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.

„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.

Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.

Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.

Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.

Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.

Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“, a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.

Ukrajinec, který se chtěl vyhnout službě v armádě, v Zakarpatské oblasti prorazil na hraničním přechodu závory a autem vjel do Maďarska. O tomto případu na svém telegramovém účtu informoval místní novinář Vitalij Hlahola. Ukrajinští muži od 23 do 60 let nesmějí bez zvláštního povolení v době válečného stavu vyjíždět ze země.

Případ se podle Hlaholy stal ve čtvrtek večer na hraničním přechodu Velyka Palaď - Nagyhódos, kde videokamera zachytila, jak se černé osobní auto přehnalo přes hranici navzdory tomu, že byla spuštěná závora. Hlahola uvedl, že kromě toho, že řidič prorazil dvě závory, ještě srazil pohraničníka. Ten skončil v nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.

Hlahola píše, že za volantem auta seděl 38letý advokát, který pochází z ukrajinsko-maďarského pohraničí a který byl v červnu povolán do ukrajinské armády, kde byl přidělen k výcvikovému mechanizovanému pluku.

Tisíce ukrajinských mužů se v rozporu se zákonem a často nebezpečnými způsoby snaží dostat za hranice, aby se vyhnuli službě v armádě, která se během ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků. Loni Ukrajina snížila věk odvodu z 27 na 25 let.

Indie znovu nakupuje ruskou ropu. Největší indická rafinérská společnost Indian Oil Corporation (IOC) zakoupila dodávky od firem, na které se nevztahují sankce. Její vedení ujišťuje, že hodlá v nákupech pokračovat. Dillí je přitom pod velkým tlakem Washingtonu, aby ruskou ropu, s jejíž pomocí Moskva financuje válku na Ukrajině, kupovat přestalo. Společnost IOC nakoupila pět dodávek s datem dodání v prosinci. Zdroje Reuters neuvedly, kdo jsou prodávající.

Spojené státy minulý týden uvalily sankce na dva největší ruské ropné producenty, firmy Rosněfť a Lukoil. Spojené státy, Evropská unie a Británie už dříve zavedly sankce na prodej ruské ropy. Moskva tak byla nucena nabízet ropu s výraznou slevou. Indie se v posledních třech letech stala největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři. IOC nyní podle zdrojů Reuters nakoupila přibližně 3,5 milionu barelů kvalitní ruské ropy ESPO z východní Sibiře.

Na těchto fotografiích poskytnutých tiskovou kanceláří ukrajinského prezidenta se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastní tiskové konference v Kyjevě na Ukrajině.

Rusko v posledních měsících k útokům proti Ukrajině používá střelu Novator 9M729, jejíž tajný vývoj přiměl amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy v roce 2019 oficiálně opustily americko-sovětskou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, píše agentura Reuters. Podotýká, že jde o první potvrzení toho, že Rusko nasadilo tuto střelu v boji.

Rusko proti Ukrajině tuto střelu s plochou dráhou letu odpálilo třiadvacetkrát, uvedl jiný ukrajinský činitel, kterého Reuters nejmenoval. Rusko ji podle něho dvakrát použilo také v roce 2022.

V důsledku ruského ostřelování Chersonu byl jeden člověk zabit a čtyři byli zraněni, uvedly úřady. Dněpropetrovská oblast byla ostřelována, informoval šéf chersonské regionální správy Oleksandr Prokudin.

Podle něj zemřela 56letá žena. Čtyři další místní obyvatelé – muž a tři ženy – utrpěli zranění způsobená výbuchem, otřesy mozku a střepinami.

Lidé na Ukrajině mají podle agentury AFP strach z druhé okupace Kupjansku. Zničené devítipodlažní panelové domy, které dotvářejí panorama Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny, teď působí jako černé svíčky, vzpomíná Vitalij Bardas. Logistický uzel, který Rusové obsadili v roce 2022 v prvních dnech invaze na Ukrajinu a který pak ukrajinská armáda o několik měsíců později osvobodila při protiofenzivě, se opět ocitl v hledáčku Moskvy. Napsala to agentura AFP.

Ruští vojáci převlečení do civilního oblečení se ze severu infiltrovali do města, připustila ukrajinská armáda. Rusko tvrdí, že je Kupjansk v obklíčení. Místní obyvatelé si dělají starosti, co se stane, pokud město padne do ruských rukou znovu.

OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých ukrajinskou záchrannou službou pracují záchranáři na hašení požáru v Sumech na Ukrajině.

Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.

Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.

Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.

O poškození teplárny v ruském městě Orjol při náletu ukrajinských dronů informoval na sociální síti tamní gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a požárů. Současně varoval, že zveřejnování záběrů ilustrujících fungování protivzdušné obrany a způsobené škody napomáhá nepříteli. Ale i tak se na internet dostaly záběry z útoku na teplárnu.

Ukrajinské drony napadly také blíže neupřesněný objekt infrastruktury u města Vladimir, oznámil gubernátor Alexandr Avdějev. Zpravodajský kanál Astra zveřejnil záběry požáru tamní rozvodny. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o zničení 14 ukrajinských dronů nad Voroněžskou, Belgorodskou, Kurskou, Kalužskou a Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmínilo.

Nejméně dva raněné si během noci vyžádal nálet ruských dronů na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov a také úřadující starosta města Artem Kobzar s tím, že počet zraněných se ještě upřesňuje. Na sociálních sítích se mezitím podle serveru BBC News objevily informace o čtyřech zraněných. Náletům ukrajinských dronů během noci čelila ruská města.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.

Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).

„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.

Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.

„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.

Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.

Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.

„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.

Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.

Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.

Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.

Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.

Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.

Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.

Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 623 z nich.

Ruský ropný gigant Lukoil přijal nabídku nadnárodní obchodní skupiny Gunvor, která převezme jeho zahraniční aktiva. Ruský podnik o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Upozornil, že prodej těchto aktiv je důsledkem zahraničních sankcí. Transakce bude vyžadovat souhlas americké vlády, uvedla agentura Bloomberg.

Skupina Gunvor se zabývá obchodováním s energetickými komoditami. Lukoil uvedl, že skupina mu předložila nabídku na koupi divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva. Dodal, že nabídku přijal a zavázal se, že nebude jednat s jinými potenciálními zájemci. Informace o finančních podmínkách nabídky Lukoil neposkytl.

Spojené státy minulý týden oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných firem. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině.

„Útočníci vyslali na Záporoží nejméně 20 bezpilotních letadel a 8 raket,“ hlásí šéf regionální správy Ivan Fedorov. „Bylo zničeno několik pater ubytovny.“ Podle jeho dalších zpráv je ve městě nejméně 17 raněných, včetně mnoha dětí od dvou let výše. „Záchranáři vytáhli z trosek muže. Muž bohužel zemřel,“ dodal Fedorov.

Polská letiště v Radomi a Lublinu byla uzavřena vzhledem k operacím vojenského letectva, které vzlétlo kvůli ruským útokům na Ukrajině, píše Reuters.

Prezidenti USA a Číny budou spolupracovat v otázce Ukrajiny, „aby se něčeho dosáhlo“, řekl Donald Trump v Jižní Koreji. Na stupnici od jedné do deseti by dnešní schůzku se svým čínským protějškem ohodnotil číslicí 12, dodal šéf Bílého domu.

Dobrou noc, vážení čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.

OBRAZEM: Takto u 72. motorizované brigády ukrajinské armády vypadá příprava kamikaze (FPV) dronů poblíž fronty v Charkovské oblasti.

Situace u Pokrovska zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, uvedl Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.

Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.

V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.

Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.

Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.

Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.

„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.

„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.

Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil dnes prezident Vladimir Putin. Zbraň (popisovaná jako torpédo či podvodní dron) je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.

„Včera jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon,“ řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.

Exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.

Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Gubernátor Alexej Teksler zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu, Ukrajina se k výbuchům v Kopějsku nevyjádřila.

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinérie v Uljanovské oblasti a autonomní Marijské republice a také další podniky zapojené do zásobování ruské armády, tvrdí ukrajinský generální štáb.

Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.

Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.

Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.

Dvojice polských stíhacích letounů MiG-29 v úterý zachytila a doprovodila ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač. Na síti X to dnes oznámilo operační velení polské armády a dodalo, že ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov uvedl, že se ukrajinské drony pokusily zaútočit na průmyslovou zónu ve městě Buďonnovsk. Útok zmařila protivzdušná obrana, významné škody nezpůsobil, uvedl činitel. Telegramový kanál Astra píše, že v Buďonnovsku drony cílily pravděpodobně na petrochemický závod Stavrolen.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Rusko v úterý večer sestřelilo 57 ukrajinských dronů, z nichž čtyři se pohybovaly nad oblastí metropole Moskvy. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle něhož dalších osm bezpilotních letounů útočilo v oblastech sousedících s hlavním městem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin po již třetím dni útoků na město uvedl, že na místo dopadu trosek dronů vyrazily záchranné složky.

Vážení čtenáři,  čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.

„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.

AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.

„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.

Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.

„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.

„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.

„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“

Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.

Soud v ruském Petrohradu uložil pokutu 30.000 rublů (zhruba osm tisíc korun) osmnáctileté hudebnici Dianě Loginovové, která vystupuje pod uměleckým jménem Naoko a hraje se skupinou Stoptajm. Informoval o tom dnes server Mediazona, podle něhož soudkyně shledala pouliční umělkyni vinnou z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že ztvárnila píseň nazvanou Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky. Ta v Rusku figuruje na seznamu hledaných osob a také takzvaných zahraničních agentů.

Tým německého deníku Die Welt vedený hlavním reportérem listu Ibrahimem Naberem na Ukrajině nedaleko frontové linie zasáhl ruský dron. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál deníku Bild. Naber a jeho dva kolegové utrpěli zranění. Během stejného útoku přišel o život jeden ukrajinský voják.

Naber se svými kolegy pracoval na reportáži, kvůli níž doprovázel jednotku protivzdušné obrany, která je součástí 42. brigády ukrajinských ozbrojených sil. Když byli v otevřeném prostoru, zaútočil na vojenský automobil stojící u nich ruský dron typu Lancet. Jeden ukrajinský voják zemřel a další byl těžce zraněn. Na místě spolu s Naberem pracoval kameraman jménem Viktor a producent Ivan. Naber a kameraman utrpěli lehčí zranění, Ivan měl hluboko v noze dvě střepiny, podle lékařů však bude moci znovu chodit.

Naber řekl, že drony změnily válečnou žurnalistiku. Podle jeho slov ve vzdálenosti deseti až 12 kilometrů od linie střetu vznikla takzvaná zóna smrti, kde bezpilotní letouny mohou zaútočit kdykoliv a kdekoliv.

OBRAZEM: Lidé si prohlížejí poškozený ruský těžký dron instalovaný jako symbol války v centru Kyjeva.

Podle agentury Bloomberg s odvoláním na anonymní vrcholové manažery indického ropného rafinérského komplexu Indie prosazuje zákaz nákupu ropy od ruských společností Lukoil a Rosněfť, které minulý týden zasáhly americké sankce, ale nechtěla by se zcela vzdát dovozu ruské ropy.

Rafinerie zkoumají, kolik ropy mohou dovážet od jiných ruských dodavatelů, na které se nevztahují sankce, a za jakou cenu, informuje agentura Bloomberg. Snaží se také zjistit, jaká část ropy Rosněftu by mohla být dodána prostřednictvím jiných společností. Sankce byly dříve uvaleny na dva další ruské producenty: Surgutněftegaz a Gazpromněft. Podle údajů společnosti Kpler se tyto čtyři sankcionované společnosti v roce 2024 podílely na více než 80 % indického dovozu ropy z Ruska.

Podle zdrojů RBC-Ukrajina ruské vojenské údery poškodily zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.

Podle předsedy představenstva společnosti Naftogaz Ukrajiny Serhije Koreckého pracují na místě dopadu specialisté, kteří posuzují následky a zahajují sanační práce.

Podle něj se jedná již o sedmý cílený útok ruských vojenských sil na plynárenskou infrastrukturu od začátku října.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa. 

Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.

Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům řekl, že vede paralelní jednání se Švédskem, Francií a Spojenými státy o dodávkách letadel do Kyjeva, píše ruskojazyčná služba BBC.

Zelenskyj uvedl, že celková potřeba ukrajinských vzdušných sil v budoucnu je 250 moderních vojenských letadel, včetně švédských Gripenů, amerických F-16 a francouzských Rafalů.

„Vzhledem ke zkušenostem našich pilotů a schopnostem nepřítele je to pro Ukrajinu optimální volba,“ cituje Zelenského agentura RBC-Ukrajina . Švédské stíhačky jsou prioritou, protože se vyrábějí a udržují nejlevněji a jsou také schopny nést většinu zbraní, které Ukrajina potřebuje, vysvětlil.

Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách a prezident Petr Pavel ho v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády. Babiš o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 17 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se online zpravodajství k ukrajinskému dění odmlčí, pokračovat bude zase brzy ráno. Teď přejeme klidnou noc.

Ruské drony honí ukrajinské civilisty v blízkosti fronty. Uvedli to vyšetřovatelé OSN ve zprávě, kterou chtějí předložit Valnému shromáždění OSN. Drony vyhánějí Ukrajince z domovů a tisícovky z nich takto byly přinuceny opustit celé oblasti. Podle dokumentu byly naplněny znaky spáchání zločinu proti lidskosti.

Zpráva Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu popisuje případy civilistů, kteří byli pronásledováni na dlouhé vzdálenosti drony s nainstalovanými kamerami. V některých případech podle vyšetřovatelů OSN byly na lidi hledající úkryt shozeny zápalné bomby nebo výbušniny.

„Tyto útoky byly spáchány jako součást koordinované taktiky vyhánění civilistů a představují zločin proti lidskosti v podobě násilného přesunu obyvatelstva,“ uvádí se v 17stránkové zprávě, která má být tento týden předložena Valnému shromáždění.

Volodymyr Zelenskyj podle ukrajinských médií připustil, že se boje vedou přímo ve městě Pokrovsk na východě Ukrajiny, které je hlavním cílem ruské ofenzívy.

Ukrajina rozšíří své útoky v hloubi Ruska, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po poradě vrchního velení, které se zúčastnili i výrobci zbraní. Zelenskyj připomněl, že za ruskou válku proti Ukrajině už platí konkrétní cenu ruské rafinérie, které se staly terčem ukrajinských úderů.

Úroveň vody v Belgorodské nádrži na západě Ruska klesla asi o metr po ukrajinských útocích, které o víkendu poškodily přehradu, informovala dnes ruská média s odvoláním na federální úřady. Ty regionální nadále varují před rizikem záplav.

Ukrajinské údery poškodily spodní výpust nádrže. Na přehradě byl vyhlášen stav nouze a hráz se nyní opravuje. Její plná kapacita dosahuje 76 milionů metrů krychlových, poznamenal list Kommersant.

Institut pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším hodnocení vývoje bojů označuje vyjádření náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova o ruských úspěších na bojišti za přehnaná. Připomíná, že Gerasimov zároveň mimo jiné tvrdil, že invazní síly obklíčily i město Kupjansk v Charkovské oblasti. Ruští vojenští blogeři jeho tvrzení popírají, několik z nich uvedlo, že Gerasimov lže a že ruské síly neobklíčily Pokrovsk ani Kupjansk, píše ISW.