Rusko Nord Stream neopraví, jen zakonzervuje: Projekt Kreml považuje za pohřbený, tvrdí zdroj
Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.
Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Gazprom uvedl, že je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem natolik, aby dávalo smysl potrubí opravit.
Evropa v uplynulém roce výrazně snížila dovoz energetických surovin z Ruska. Vývoz Gazpromu mimo bývalý Sovětský svaz se loni snížil téměř o polovinu a dosáhl postsovětského minima 101 miliard metrů krychlových.
Jeden z ruských zdrojů uvedl, že Rusko považuje projekt za „pohřbený“. Dva další řekly, že sice neexistuje žádný plán na opravu narušeného potrubí, ale že bude alespoň zakonzervováno pro případné uvedení do provozu v budoucnu. To by s největší pravděpodobností znamenalo utěsnění porušených částí, aby se zabránilo další korozi způsobené mořskou vodou.
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení ale nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud nebylo uzavřeno.
Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl využít nepoškozené potrubí plynovodu Nord Stream 2 k čerpání plynu. Německo ale nyní chce svou energetickou závislost na Rusku ukončit a tuto myšlenku odmítlo. Polsko rovněž přestalo nakupovat ruský plyn.
Rusko v současné době vyváží do Evropy jen asi 40 milionů metrů krychlových plynu denně, a to přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža.
Moskva nyní vkládá naděje do Turecka, přes které hodlá plyn vyvážet. Tím by Rusko už nemuselo spoléhat na Západ jako na partnera v energetice, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
