Rusko Nord Stream neopraví, jen zakonzervuje: Projekt Kreml považuje za pohřbený, tvrdí zdroj
Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.
Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Gazprom uvedl, že je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem natolik, aby dávalo smysl potrubí opravit.
Evropa v uplynulém roce výrazně snížila dovoz energetických surovin z Ruska. Vývoz Gazpromu mimo bývalý Sovětský svaz se loni snížil téměř o polovinu a dosáhl postsovětského minima 101 miliard metrů krychlových.
Jeden z ruských zdrojů uvedl, že Rusko považuje projekt za „pohřbený“. Dva další řekly, že sice neexistuje žádný plán na opravu narušeného potrubí, ale že bude alespoň zakonzervováno pro případné uvedení do provozu v budoucnu. To by s největší pravděpodobností znamenalo utěsnění porušených částí, aby se zabránilo další korozi způsobené mořskou vodou.
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení ale nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud nebylo uzavřeno.
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl využít nepoškozené potrubí plynovodu Nord Stream 2 k čerpání plynu. Německo ale nyní chce svou energetickou závislost na Rusku ukončit a tuto myšlenku odmítlo. Polsko rovněž přestalo nakupovat ruský plyn.
Rusko v současné době vyváží do Evropy jen asi 40 milionů metrů krychlových plynu denně, a to přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža.
Moskva nyní vkládá naděje do Turecka, přes které hodlá plyn vyvážet. Tím by Rusko už nemuselo spoléhat na Západ jako na partnera v energetice, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
