Rusko Nord Stream neopraví, jen zakonzervuje: Projekt Kreml považuje za pohřbený, tvrdí zdroj
Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.
Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Gazprom uvedl, že je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem natolik, aby dávalo smysl potrubí opravit.
Evropa v uplynulém roce výrazně snížila dovoz energetických surovin z Ruska. Vývoz Gazpromu mimo bývalý Sovětský svaz se loni snížil téměř o polovinu a dosáhl postsovětského minima 101 miliard metrů krychlových.
Jeden z ruských zdrojů uvedl, že Rusko považuje projekt za „pohřbený“. Dva další řekly, že sice neexistuje žádný plán na opravu narušeného potrubí, ale že bude alespoň zakonzervováno pro případné uvedení do provozu v budoucnu. To by s největší pravděpodobností znamenalo utěsnění porušených částí, aby se zabránilo další korozi způsobené mořskou vodou.
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení ale nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud nebylo uzavřeno.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).
Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl využít nepoškozené potrubí plynovodu Nord Stream 2 k čerpání plynu. Německo ale nyní chce svou energetickou závislost na Rusku ukončit a tuto myšlenku odmítlo. Polsko rovněž přestalo nakupovat ruský plyn.
Rusko v současné době vyváží do Evropy jen asi 40 milionů metrů krychlových plynu denně, a to přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža.
Moskva nyní vkládá naděje do Turecka, přes které hodlá plyn vyvážet. Tím by Rusko už nemuselo spoléhat na Západ jako na partnera v energetice, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
