Rusko Nord Stream neopraví, jen zakonzervuje: Projekt Kreml považuje za pohřbený, tvrdí zdroj
Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním nepočítá. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.
Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Gazprom uvedl, že je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem natolik, aby dávalo smysl potrubí opravit.
Evropa v uplynulém roce výrazně snížila dovoz energetických surovin z Ruska. Vývoz Gazpromu mimo bývalý Sovětský svaz se loni snížil téměř o polovinu a dosáhl postsovětského minima 101 miliard metrů krychlových.
Jeden z ruských zdrojů uvedl, že Rusko považuje projekt za „pohřbený“. Dva další řekly, že sice neexistuje žádný plán na opravu narušeného potrubí, ale že bude alespoň zakonzervováno pro případné uvedení do provozu v budoucnu. To by s největší pravděpodobností znamenalo utěsnění porušených částí, aby se zabránilo další korozi způsobené mořskou vodou.
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení ale nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud nebylo uzavřeno.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl využít nepoškozené potrubí plynovodu Nord Stream 2 k čerpání plynu. Německo ale nyní chce svou energetickou závislost na Rusku ukončit a tuto myšlenku odmítlo. Polsko rovněž přestalo nakupovat ruský plyn.
Rusko v současné době vyváží do Evropy jen asi 40 milionů metrů krychlových plynu denně, a to přes Ukrajinu přes vstupní bod Sudža.
Moskva nyní vkládá naděje do Turecka, přes které hodlá plyn vyvážet. Tím by Rusko už nemuselo spoléhat na Západ jako na partnera v energetice, řekl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
