Vladimir Putin vyslal 14. února do vzdušného prostoru dva jaderné bombandéry, aby tím demonstroval svou sílu Západu. Norsko navíc varovalo o umístění ruských plavidel v Baltském moři, která jsou vyzbrojena taktickými jadernými zbraněmi. Stalo se tak poprvé po 30ti letech.
Hlučné strategické bombardéry s názvem Tupolev Tu-95 alias „Medvědi" létaly více než 7 hodin nad Beringovým mořem. Doprovázely je stíhačky Suchoj Su-30 z ruského Východního vojenského okruhu. Beringovo moře odděluje americký stát Aljašku a dálný východ Ruska.
Od té doby, co Putin v únoru 2022 zahájil invazi na Ukrajinu, ruští představitelé a propagandisté opakovaně vyhrožovali Západu jadernými zbraněmi. V posledních měsících se navíc ruská rétorika proti spojencům Ukrajiny stupňuje kvůli příslibu dodávek zbraní Kyjevu.
Norská zpravodajská služba ve své výroční zprávě uvedla, že lodě ruské Severní flotily začaly vyplouvat na moře s jadernými zbraněmi. To byla běžná praxe během studené války, ale zpráva poznamenala, že to bylo poprvé, kdy to udělala moderní Ruská federace.
Mezitím se 14. února sešli v Bruselu ministři obrany NATO, kde Ukrajina zopakovala svou výzvu západním zemím, aby jí poskytly bojové letouny.
„Jedná se o pravidelné lety"
Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany 14. února ukázaly Tu-95 na jejich misi. Jedná se o jediné strategické bombardéry na světě s vrtulovým pohonem. „Dva strategické bombardéry Tu-95 provedly pravidelný let ve vzdušném prostoru nad neutrálními vodami Beringova moře,“ prohlásila Moskva.
Tu-95 pocházejí ze sovětské éry, poprvé vzlétly zhruba před 70ti lety, ale zůstávají klíčovou součástí Putinovy hrozby.
Rusové říkají, že jejich letadla pravidelně provádějí přelety nad neutrálními vodami Arktidy, severního Atlantiku, Černého a Baltského moře a Tichého oceánu. „Všechny lety provádějí ruské vzdušné síly v přísném souladu s mezinárodními pravidly používání vzdušného prostoru,“ uvedla státní tisková agentura TASS.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
Zobrazit celý online